Křivoklátsko předmětem sporů
Návrh na zřízení Národního parku Křivoklátsko by mohl jít za několik měsíců do vlády. Ministerstvo životního prostředí má vypracovaný návrh zákona o vyhlášení národního parku, který ještě musí projít připomínkovacím řízením. Proti záměru se ovšem ohrazuje významná část místních obyvatel i Česká lesnická společnost.
Resort ministerstva životního prostředí má podle slov Tomáše Chalupy připravených zhruba 50 milionů korun, které nejspíš bude vyhlášení parku stát. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa i ministr zemědělství Petr Bendl navštívili v březnu Křivoklátsko a jejich návštěva a prohlášení vyvolaly nejen mezi místními lesníky vlnu nesouhlasných reakcí.
Připomínkovací řízení je posledním krokem, kterým musí zákon projít, aby mohl být předložen vládě. Jak dlouho to potrvá, nechce zatím MŽP odhadovat. „Záleží na tom, kolik bude připomínek a jak budou zásadní. Pevně věřím, že to je otázka několika měsíců,“ řekl ministr životního prostředí, který se kvůli národnímu parku sešel v Křivoklátu se starosty okolních obcí. Resort si podle T. Chalupy vytvořil finanční rezervu ke zřízení parku. „Měli bychom být schopni to financovat v rámci uspořených peněz, které jsme ušetřili loni a předloni,“ uvedl v tisku T. Chalupa. Podle něj se ale musí počítat s většími provozními výdaji, než které jsou u nynější chráněné krajinné oblasti. Na druhou stranu podle něho má NP na rozdíl od CHKO určité příjmy například z lesnického hospodaření.
Národní park Křivoklátsko by se podle úvah MŽP měl rozprostírat jižně od Křivoklátu podél řeky Berounky. Projekt se týká 10 200 ha nejcennějších lokalit, šlo by převážně o lesy. Hranice národního parku by sousedila s 19 obcemi, uvnitř parku by měla být pouze Karlova Ves.
Návštěva Petra Bendla na Křivoklátsku
Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) uskutečnil 11. 3. 2013 pracovní cestu na Křivoklátsko, v jejímž závěru pozvaným novinářům sdělil, že dá prověřit práci s. p. Lesy ČR na Křivoklátsku. Podle něj v oblasti vznikají velké škody zvěří. Pokud jeho kontrola prokáže pochybení, hodlá po vedení podniku požadovat personální změny. „Nechám zkontrolovat situaci, protože jsem osobně viděl řadu míst, kde by měly být kvalitní vzrostlé stromy už po řadu let a nejsou. Jsou to zákrsky, malé okousané stromky, o které se zjevně někdo nestará tak, jak by se starat měl,“ prohlásil P. Bendl. Lesy ČR by podle ministra zemědělství měly mít vliv na pronájem honiteb a starat se o to, aby se zvěř nepřemnožila. „Lesy ČR mají mít vliv na to, kdo tu dělá honitbu a měly by dotyčné motivovat k regulaci zvěře, aby nedocházelo ke škodám na státním majetku,“ zdůraznil Bendl.
Reakce ČLS na situaci kolem Křivoklátska
Republikový výbor České lesnické společnosti (RV ČLS) se ve své tiskové zprávě k situaci na Křivoklátsku důrazně ohradil proti záměru vyhlášení NP Křivoklátsko. ČLS spoluzakládala s vlastníky lesů na Křivoklátsku v roce 2010 Lesnický park Křivoklátsko, který měl dokázat, že ochrana přírody a přírodního prostředí lze provádět i zájmem a snahou vlastníků lesních pozemků. Při samotném zakládacím aktu bylo slovy tehdejšího ministra zemědělství J. Šebesty řečeno: „Přírodní a kulturní hodnoty určité krajinné oblasti lze chránit bez zpřísňování speciálního režimu ochrany přírody, při zachování a rozvoji všestranného využívání daného území a bez dalších nároků na výdaje ze státního rozpočtu.“ RV ČLS vnímá jako určitý nesoulad, že jako občané tohoto státu jsme denně vystavováni polemikám a vysvětlování od vládních představitelů o nutnosti rozpočtových škrtů, o rozpočtové odpovědnosti a odpovědnosti vůči budoucím generacím. „Člen vlády zároveň tvrdí veřejnosti, že on odpovědně šetřil loni a předloni a nyní může peníze utratit za cokoliv, v tomto případě na zřízení národního parku,“ uvádí tisková zpráva RV ČLS. Dva naše největší národní parky se přitom podle ČLS potýkají s fatálním nedostatkem provozních prostředků na zajištění základních činností. „Z našeho pohledu nejsou ani další nároky na státní rozpočet zanedbatelné a měly by být při meziresortním připomínkování sděleny. Jen souběh správ (NP a CHKO) na chráněném území nebude efektivní,“ uvádí ČLS. „Především širší environmentální, mezioborové, společenské a ekonomické souvislosti vedou k logickým důvodům proč nezřizovat NP Křivoklátsko. Na provoz současných NP se vynaložilo v letech 2007 až 2011 ročně cca 620 milionů Kč ze státního rozpočtu. Analogicky lze učinit hrubý odhad, že NP Křivoklátsko bude státní rozpočet zatěžovat cca 60 až 100 milionů Kč ročně,“ uvedl Vlastimil Vala, vedoucí Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky MENDELU, na veřejném slyšení Petičního výboru proti zřízení NP Křivoklátsko v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dne 22. 1. 2013.
ČLS se proto ptá, zda je potřeba investovat tolik do změny současného rázu krajiny, který zde vytvořil člověk spjatý s půdou a přírodou – zemědělec, lesník, myslivec, obyvatel venkova, který tuto krajinu vytvořil pro sebe, pro svoji obživu, pro využití celou společností. Tyto tradiční hodnoty a vazby v kulturní krajině budou narušeny a dosažené efekty v ochraně přírody budou velmi problematické.
Kompletní vyjádření RV ČLS i základní pobočky Křivoklát najdete na www.silvarium.cz.
Veronika Lukášová