Archiv časopisu Lesnická práce

Vědecký název je Calocedrus decurrens (Torr.) Florin. Často je v literatuře uváděn i jako Libocedrus decurrens Torr., nebo Heyderia decurrens (Torr.) K. Koch. Název rodu je odvozen z řeckých slov kalos = krásný a cedrus = cedr
(i když s cedrem nemá taxonomicky téměř nic společného). Anglicky incense-cedar.

Rod brslen (Euonymus L.) patří do čeledi jesencovitých (Celastraceae) a obsahuje 220 druhů. Těžiště jejich rozšíření je v Asii, v Evropě najdeme pouze 4 autochtonní druhy, z toho v České republice 2 druhy. Latinské jméno zřejmě vzniklo ze slova „onoma“, které znamená jméno.

Letní den, slunce hřeje a po modré obloze poletují štěbetající vlaštovky. Pak náhle přiškrcené varování jedné z nich, panika, střemhlavý úprk všemi směry a ticho. Bez zjevné příčiny. Když se ale pozorně rozhlédnete kolem, spatříte siluetu drobného sokolovitého dravce. Má dlouhá špičatá křídla a svými loveckými schopnostmi vzbuzuje u menších opeřenců respekt. Jedná se o ostříže lesního, který dokáže ulovit skřivana, vlaštovku a dokonce i rorýse. Většinu jeho potravy ale tvoří hmyz. Když se vám podaří koncem léta tohoto dravce pozorovat při lovu vážek, určitě na tu podívanou dlouho nezapomenete. Elegantní ostříž lesní v tomto případě svoji kořist požírá ještě za letu. Jeho let je pak uvolněnější a můžete se kochat všemi detaily jeho opeření, které našemu oku při letmém setkání obvykle unikají.

Dne 26. dubna 1986 se odehrála havárie v atomové elektrárně v Černobylu na Ukrajině – do té doby první havárie se stupněm sedm na osmistupňové Mezinárodní stupnici jaderných událostí (INES), jejíž následky byly dramatické. Ještě dnes, zatímco se Ukrajina připravuje připomenout si 27 let od této smutné události, je vstup do totálně kontaminované zóny 30 km okolo elektrárny až na výjimky zakázán.

Druhý článek o amerických redwood dřevinách  věnujeme objemovým rekordmanům sekvojovce obrovského – Sequoiadendron giganteum (Giant Sequoia), rostoucím ve dvou spojených národních parcích v pohoří kalifornské Sierra Nevady: Sequoia National Park a Kings Canyon NP. Prvně jmenovaný park byl založen již v roce 1890, druhý mnohem později (1941). Dnes mají oba parky společný management.

Pro zjištění aktuálního stavu byl EHK, FAO a Evropskou konfederací soukromých vlastníků lesů (CEPF) rozeslán v letech 2006–2007 dotazník 38 státům (ze 46) Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě, mající poskytnout údaje studii Private Forest Ownership in Europe. Článek navazuje na text publikovaný v LP 3/2013.

Převážná část území střední Evropy představuje v podmínkách současného klimatu potenciálně trvalou „doménu lesa“, bez vlivu člověka (v širokém smyslu) by zde přirozené bezlesí bylo plošně jen velmi omezené. Přes dlouhodobý a silný vliv lidské společnosti, primárně vedoucí k ústupu lesa, však tento „hlavní“ původní ekosystém zdejší krajiny představuje stále klíčový segment, mající zcela nenahraditelný význam (byť je na většině své plochy silně pozměněn a tedy vychýlen od přirozeného stavu). Lesy mimo jiné podstatným způsobem ovlivňují celkovou biodiverzitu krajiny, poskytují životní podmínky a útočiště pro nepřeberné množství organismů. Největší podíl z nich tvoří živočichové, přičemž jednu z početných a nápadných skupin bezobratlých živočichů představuje hmyzí řád motýlů (Lepidoptera).

Tvorba LHP/LHO je jednou z nejnáročnějších lesnických disciplín, protože v sobě spojuje znalosti a zkušenosti ze zakládání lesa, výchovy lesních porostů, obnovní těžby a dovednosti s využitím nejmodernějších IT technologií. Venkovní šetření s použitím tradičních technologických postupů je časově velmi náročné. Téměř stejnou dobu potřebuje taxátor ke zpracování terénních údajů v kanceláři, resp. počítači.

Rád bych se s kolegy, čtenáři Lesnické práce, podělil o své poznatky a zkušenosti s převodem lesa věkových tříd na les trvale tvořivý, o který usiluji u Správy městských lesů Jihlava, s.r.o., na lesním úseku Stonařov. Jedná se převážně o smrkové porosty s vtroušeným modřínem a borovicí a Mé snahy o změnu v hospodaření odstartovala rozsáhlá námrazová kalamita v prosinci roku 1995, kdy bylo jen na mém lesním úseku o velikosti 567 ha rozlámáno anebo vyvráceno 24 311 m3 dřeva, což tehdy odpovídalo cca šestinásobku ročního etátu. Průměrné zakmenění kleslo cca o 1,5 stupně, přepočítáno na celkovou výměru. Těžily se pouze stromy, kterým zbyly méně než tři přesleny zelených větví, avšak i většině zbylým stromům chyběly části korun. Poškozeno bylo od 30 do 100 procent stromů v porostech již od 2. věkového stupně. Vlivem prosvětlení došlo v následujícím roce ve většině mýtních a v některých předmýtních porostech k prudkému zabuřenění zejména maliníkem a třtinou. Tehdy jsem měl skutečně mnoho důvodů se zastavit a nad stavem lesa se zamyslet. Naštěstí mi brzy sama příroda začala ukazovat možnou cestu.

V pátek 15. 3. 2013 proběhl v Praze seminář, který se zabýval dvěma atraktivními tématy – pozemky určenými k plnění funkcí lesa (PUPFL) a škodami zvěří.
Seminář pořádala Česká lesnická společnost a byl akreditován u MV ČR jako program průběžného vzdělávání pracovníků veřejné správy. Určen byl především zaměstnancům státní správy lesů a mysli-vosti a pracovníkům ochrany přírody a krajiny.