PUPFL a škody zvěří

PUPFL
První část byla věnována problematice pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Petr Dvořák z ministerstva zemědělství zrekapituloval důvody nutnosti ochrany PUPFL a podrobněji se zabýval legislativním rámcem. V předchozích právních úpravách byl používán termín lesní půdní fond. V současnosti jsou pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) vymezeny v lesním zákoně č. 289/1995 Sb., v § 3, kde je kromě výčtu lesních pozemků, také negativní vymezení PUPFL. V pochybnostech o tom, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesa, rozhoduje orgán státní správy lesů. Přednáška se dotkla odnětí PUPFL a byl vysvětlen rozdíl mezi odnětím a rozhodnutím v pochybnostech. Velký zájem vyvolala problematika dobývacích prostor v souvislosti s otázkou rekultivací. Subjekt při žádosti o dočasné odnětí musí předložit plán rekultivací, kdy se při délce odnětí 40 let mohou výrazně změnit původní stanovištní podmínky. Stejně tak by bylo možno na některých místech s úspěchem využít přirozenou sukcesi a nemuset celou plochu zalesňovat uměle. Petr Dvořák konstatoval, že na toto téma již proběhla schůzka odborníků mimo jiné z MZe a MŽP a o možnosti využití sukcese se nadále jedná. Výstupem bude jednak metodický pokyn vycházející ze současné právní úpravy a dále návrh novelizace právních předpisů. Dalším velkým tématem byly chaty a chatové oblasti. Řešily se situace, kdy majitel nemá k dispozici dokumentaci, chybí evidence v katastru nemovitostí – ve vztahu k PUPFL, či otázky umožnění přístupu k chatám.
Zajímavou přednášku měl Jindřich Felcman z Krajského úřadu Libereckého kraje na téma konfliktní místa územního plánování s ochranou PUPFL. V úvodu podotkl, že zástavba území je spíše problém zemědělských ploch, ale například výstavba rodinných domů se často „tlačí“ do blízkosti lesa. V přednášce se dotkl témat jako ochrany pásu 50 m od hranice lesa, či umísťování staveb v lese.

Škody zvěří
Druhá část semináře se zabývala problematikou škod zvěří. Pohled vlastníka lesa prezentoval Jan Duda, odborný lesní hospodář z Libereckého kraje. Konstatoval, že zatímco inventarizace škod v lesích v roce 2010 zaznamenala zastavení nárůstu, v Libereckém kraji se děje pravý opak. I zastavení nárůstu škod však nelze brát podle přednášejícího jako úspěch. Kromě toho inventarizace řeší škody jen na sazenicích, ale nepostihuje absenci přirozené obnovy vlivem tlaku zvěře. Byla zmíněna role státní správy a vymahatelnost práva a upozorněno na skutečnost, že když vlastník honitby v případě škod nechce konat, měla by konat státní správa. V této souvislosti bylo poukázáno na paradox zákona o myslivosti, kdy obec s rozšířenou působností nemůže uložit opatření k odstranění zjištěných nedostatků, které může uložit až kraj.
Podruhé na semináři vystoupil Petr Dvořák, který přítomné informoval o přípravě novely vyhlášky o dobách lovu – rozšíření dob lovu, novele zákona o zbraních a střelivu – povolení nočního vidění a novele zákona o myslivosti. Ohradil se proti různým spekulacím a dohadům týkajících se novely zákona o myslivosti v době, kdy se podoba dokumentu teprve připravuje. Upozornil na to, že pokud se nezačne ihned řešit problém s černou zvěří, bude to v blízké budoucnosti znamenat likvidaci lidové myslivosti. Škody na polních plodinách byly v minulém roce odhadnuty na cca 3,5 mld., o škodách na lesích není přesný přehled, odhad se pohybuje od 100 milionů až do 1 mld. Kč. Jak zaznělo v diskusi, absence vyčíslování škod na lesích souvisí s vyhláškou č. 55/1999 Sb., kdy při výpočtu vycházejí tak nízké částky, že se majiteli nevyplatí náhradu škody uplatňovat (resp. platit za vyčíslení škod). Velmi diskutovanou záležitostí byly náhrady škod způsobené kormoránem poté, co ministerstvo životního prostředí umožnilo udělení výjimky na jeho odlov. Ty nejzajímavější příspěvky se budeme snažit čtenářům formou článku či rozhovoru představit v následujících číslech Lesnické práce.

Petra Kulhanová