Úvodník 4/2013
Ministr Bendl se usmíval jako Lucie Borhyová, když v televizních zprávách oznamoval zrušení výsledků výběrového řízení na generálního ředitele LČR. Protože dokázal více než čtvrt roku oddalovat, a stále ještě úspěšně oddaluje jmenování ředitele státní firmy, jejímž zakladatelem je „jeho“ ministerstvo, měl k hrdosti a spokojenému úsměvu důvod. Argument, že žádný z uchazečů nesplnil zadaná kritéria, je těžký kalibr, protože v „transparentním“ řízení nebyla žádná kritéria zveřejněna, stejně tak nebylo uvedeno, kdo měl tu neslýchanou drzost se do výběrového řízení přihlásit, když kritéria nesplňoval.
Výběrová řízení byla vymyšlena i proto, aby se do nich dostali nejen ti, kteří mají na příslušnou pozici předpoklady, ale hlavně ti, kteří po takovém postu touží, nebo je tam chce vidět některá mocenská skupina. I tak se ale zdá zcela nemožné, že by mezi (asi) 25 uchazeči nebyl nikdo, kdo by se na generálního ředitele LČR hodil. Nenašel-li pan ministr schopného uchazeče, hledal asi uchazeče všehoschopného, nebo některá lobbistická skupina nestačila, či opomněla včas postavit svého „koně“, a proto se musela doba na výběr kandidáta prodloužit. Aroganci osobní moci pana ministra, kterou zrušením výběrového řízení prokázal, nepovažuji za pouhou nekompetentnost, či prostoduchost, ale za pokračování v destabilizaci svěřeného resortu, a pochopitelně spekuluji, komu a čemu má tato destabilizace sloužit, zejména když jí nečinně přihlíží i předseda vlády. Po paskvilu, vydávaném za Zásady státní lesnické politiky, a neomaleném zásahu do jednání kolem NP Křivoklátsko, jsem nabyl přesvědčení, že toto je poslední kapka, která vyvolá rozhodný požadavek lesnické a dřevařské veřejnosti na jeho odvolání.
I otevřel jsem Silvarium a podepsal petici za odvolání ministra Bendla. Po deseti dnech jsem se na Silvarium opět podíval, a nestačil se divit. Petici podepsalo 47 (slovy čtyřicetsedm) osob! To je lesnické Waterloo! Vadí opravdu vládou řízený totální rozklad českého lesnictví a dřevařiny jen 47 lidem? Nebo jsme národem Švejků, který remcá, jen když ho nikdo neslyší, přizpůsobí se všem okolnostem, a snad mu i chaos vyhovuje? Nebo byl „demokratizační proces dovršen“, a nelze už svůj názor vyjádřit bez potlačení pudu sebezáchovy, když je k tomu potřeba napsat své jméno a adresu? Na tyto otázky jsem nenalezl odpověď. Proto bych chtěl všechny lesníky a dřevaře upozornit na to, že je-li smrtelně ohrožen celý resort, je následně existenčně ohrožen každý jednotlivec v tomto resortu. Pud sebezáchovy celku by proto měl být časově nadřazen pudu sebezáchovy jedince. A že vzdorovat aroganci moci je možné, lze v naší historii nalézt – důkazem jsou už tři pražské defenestrace (1419, 1483 a 1618).
I otevřel jsem Silvarium a podepsal petici za odvolání ministra Bendla. Po deseti dnech jsem se na Silvarium opět podíval, a nestačil se divit. Petici podepsalo 47 (slovy čtyřicetsedm) osob! To je lesnické Waterloo! Vadí opravdu vládou řízený totální rozklad českého lesnictví a dřevařiny jen 47 lidem? Nebo jsme národem Švejků, který remcá, jen když ho nikdo neslyší, přizpůsobí se všem okolnostem, a snad mu i chaos vyhovuje? Nebo byl „demokratizační proces dovršen“, a nelze už svůj názor vyjádřit bez potlačení pudu sebezáchovy, když je k tomu potřeba napsat své jméno a adresu? Na tyto otázky jsem nenalezl odpověď. Proto bych chtěl všechny lesníky a dřevaře upozornit na to, že je-li smrtelně ohrožen celý resort, je následně existenčně ohrožen každý jednotlivec v tomto resortu. Pud sebezáchovy celku by proto měl být časově nadřazen pudu sebezáchovy jedince. A že vzdorovat aroganci moci je možné, lze v naší historii nalézt – důkazem jsou už tři pražské defenestrace (1419, 1483 a 1618).