Výběr ředitele Lesů ČR zrušen

Vyjádření „neúspěšných“ kandidátů
Redakce serveru Silvarium.cz požádala ihned po zrušení výběrového řízení o reakci jeho účastníky. Obecně lze v jejich reakcích číst zklamání nad současným chaotickým přístupem ministerstva.
Například Miloš Pochobradský považuje zrušení výběrového řízení za neprofesionální a odůvodnění za poněkud zvláštní. „Ve chvíli, kdy bylo výběrové řízení vyhlášeno, jsem se opravdu domníval, že se jedná o podstatnou změnu, která povede k uklidnění a stabilizaci lesnicko-dřevařského odvětví. Opak se stal bohužel pravdou,“ uvedl Miloš Pochobradský, poradce ministra zemědělství.
Daniel Szrorad přiznal, že účast ve výběrovém řízení zvažoval a nakonec se pro ni rozhodl v naději, že ministerstvo přistoupí k celému procesu transparentně s cílem obsadit pozici kandidátem, který bude schopen kritickou situaci lesnického a dřevozpracujícího sektoru stabilizovat. „Právě ona nestabilita oboru dávala tušit, že by v zájmu jejího vyřešení mohly ustoupit politické tlaky a zájmy vlivných podnikatelských skupin do pozadí. Zda se tak stalo nevím, mohu se jen domýšlet, že nikoliv,“ konstatoval manažer společnosti Swedwood ze skupiny IKEA.
Podle Miroslava Švece se v plné nahotě odhalilo, že ve výběrovém řízení nešlo o snahu o odborný restart státního podniku ani o řešení negativního vnímání Lesů ČR očima veřejnosti. Podle jeho názoru se jednalo jen o politické hrátky, kterým celá řada přihlášených lesnických odborníků dělala křoví. „Považuji krok ministra Bendla za naprosté selhání a je na premiérovi, aby z toho dokázal urychleně vyvodit patřičné závěry,“  vyzval premiéra k řešení Miroslav Švec, bývalý prezident ČAPLH.

Vyjádření ministra Bendla
Ministr Petr Bendl pro rádio Impuls 25. 3. 2013 uvedl, že ho zrušení výběrového řízení mrzí: „Nenašel jsem ale nikoho, komu bych stoprocentně mohl věřit, že je tím správným. Tlak na tuto funkci je veliký. Protože buď najdete někoho, kdo už nějakou historii má a na ní je možné ho mučit, a nebo někoho, kdo historii nemá, ale tam zase nevíte, do jaké míry tomu člověku věřit, když tu historii nemá“.
Ministerstvo zemědělství také požádalo účastníky výběrového řízení k udělení souhlasu se zveřejněním jejich koncepcí. Ministr Bendl nařídil náměstkovi pro lesní hospodářství zpracovat přehled všech využitelných námětů obsažených v jednotlivých koncepcích a následně uloží jejich implementaci vedení státního podniku a dozorčí radě pravidelný monitoring dosaženého pokroku v této oblasti.

Komentáře
Mgr. Patrik Mlynář, Asociace dřevozpracujících podniků
Pokud bychom měli komentovat průběh výběrového řízení ministerstva zemědělství na pozici generálního ředitele Lesů ČR, nezbývá než konstatovat, že 4měsíční doba „nejmenování“ šéfa tak významné státní organizace a vůdčího hráče na trhu se dřevem, kterým Lesy ČR bezesporu jsou, je z hlediska zajištění kontinuity řízení takového podniku nepřiměřeně dlouhá.
V tuto chvíli je nesmírně důležité, aby pověřený management Lesů ČR získal od svého zakladatele do doby jmenování nového generálního ředitele jasný a silný mandát k faktickému řízení podniku, zejména ve vztahu k vyhlášení komplexní lesnické zakázky pro období 2014+ a k zajištění realizace církevních restitucí.
Asociace dřevozpracujících podniků (ADP) po uzavření Memoranda o spolupráci s významnou většinou lesnických (službových) firem disponuje zesíleným mandátem k jednání se zástupci státu. ADP proto pokládá za nezbytné, aby také na straně státu (Lesů ČR) měla odpovídajícího partnera k řešení klíčových problémů v lesnicko-dřevařském sektoru, jako je například problematika dnešního způsobu valorizace cen dříví v obchodních smlouvách Lesů ČR – tzv. indexace.

Ing. Jan Mičánek, LESS a.s.
Do výběrového řízení se přihlásilo 25 uchazečů. Žádný nebyl vhodný. To je dobrá zpráva o úrovni českého lesního hospodářství a jeho reprezentantů. Nikdo zjevně nesplňoval zásadní nezveřejněné požadavky. Ty „zásadní požadavky“ totiž zveřejnit nejde. Ty splňoval pan Sýkora a plní je až do opotřebování i pan ministr. Ptejme se, kdo tyto podmínky formuluje a zadává! Mezi českými lesníky bývalo hodně voličů ODS.

Petr Havel, zemědělský a lesnický komentátor
Řízení státního podniku Lesy České republiky (LČR) a personální obsazení nejvyššího managementu je noční můrou nejméně pěti posledních ministrů zemědělství, toho současného nevyjímaje. Základním problémem je přitom skutečnost, že se stalo nepsaným pravidlem jmenovat vedení LČR na základě politických dohod a nominace minimálně generálního ředitele není tak ani v rukou resortního ministra. Současná situace to stoprocentně potvrzuje a nahrává tak spekulacím, podle nichž jsou LČR mimo jiné také zdrojem financování subjektů spřízněných s nejvyšším vedením. To samozřejmě image LČR nepřispívá ani náhodou, nehledě na to, že politizace LČR zcela mění smysl existence tohoto podniku jakožto odborného správce většiny lesních pozemků na území naší země.
Je přitom evidentní, že se v LČR musí změnit celá řada věcí, včetně konstrukce podmínek veřejných zakázek, které mají významný vliv na ekonomiku celého lesnického oboru. I vzhledem k tomu, že od příštího roku startuje sedmileté období nového rozpočtu EU, je právě v současné době bezvládí v LČR nejhorší ze všech řešení, které mohlo nastat. Na druhou stranu se nelze domnívat, že jakýkoli generální ředitel LČR bude spasitelem tohoto podniku, pokud nebude existovat ze strany zakladatele – ministerstva zemědělství, jasná nepolitická vize budoucnosti státních lesů. Ta by měla být postavena na cíleném snižování podílu LČR na správě lesních porostů v zemi s tím, že je třeba velmi jasně oddělovat hospodářskou a veřejnoprávní roli lesů. Hospodářské lesy dnes navíc představují fakticky poslední finanční rezervu státu v možných, zatím nevyužívaných příjmech státního rozpočtu. Cestou však není dosáhnout zisku za každou cenu na úkor podnikatelské veřejnosti, ale uvážlivá částečná privatizace nebo dlouhodobé pronájmy v současnosti státních lesních pozemků. Ministerstvo může mít pochopitelně i jinou vizi – ale tato je nejvíce logická. Tak či tak musí mít ministerstvo vizi alespoň nějakou – a pak by nemělo mít problém najít odpovídající management. Současná situace, kdy ministerstvo poptává vizi od uchazečů o post generálního ředitele LČR, je prostě z principu špatná a alibistická. Vizi má mít zakladatel, a management má tuto vizi naplnit.

Ing. Jiří Holický, bývalý generální ředitel Lesů ČR
Byl jsem požádán, abych se vyjádřil k volbě generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky. Vývoj podniku i celého lesnicko-dřevařského odvětví sleduji velmi pozorně. Vždy, když se vývoj v lesnictví dostane do uzlového bodu a tou volba nového generálního ředitele státního podniku bezpochyby je, stoupají očekávání, že další vývoj bude pozitivnější. Vysoká účast uchazečů byla příslibem, že nové vedení státních lesů bude složeno z odborníků, kteří své profesi rozumějí. Výsledek a průběh tříměsíčního výběru generálního ředitele dal lesnické i ostatní veřejnosti signál, který pro nás lesníky je velmi skličující a také velmi alarmující. Jsem přesvědčen, že ministrovo odůvodnění zrušení výběrového řízení v plné nahotě odkrývá dlouhodobou nekoncepčnost ministerstva směrem k lesnicko-dřevařskému odvětví a rozhodně neobstojí před širokou lesnickou veřejností. Přílišnou délkou trvání, kterou doprovázela hustá mlha informací všeho možného, je jakékoli současné vedení státních lesů zatíženo nálepkou: „Velmi nedůvěryhodné“.
Stav našeho lesnictví je dnes po 20 letech vývoje samostatné České republiky stále více smutnější a nelichotivý. V povědomí našich obyvatel se čím dál hlouběji usazuje názor, že státní lesníci jsou netransparentní skupinou, kterou provází neprůhledné veřejné zakázky a to vše doprovází pouze negativní mediální kampaň. Výsledek takového stavu se zcela jasně odráží v názorech obyvatel velkých měst: „Státní lesy jsou jenom k pěstování dříví na kácení, ale péči o přírodu umí a zvládají jenom národní parky a CHKO.“ Tento výrok není výmysl, ale holá realita. Smutný výsledek poctivé práce řady lesníků.
Ministr odsunutím řešení problematiky státních lesů na později dal na srozuměnou, že časy následující mohou být horší. Ministrovo odvolávání se na srovnávací studii mezi LČR a BSF, lze považovat za chvályhodné, ale výsledky srovnání evropských státních lesů leží na ministerstvu již od roku 2007, které tehdy LČR, s. p., vypracovaly ve spolupráci s organizací EUSTAFOR (Sdružení státních lesů Evropy se sídlem v Bruselu). Rovněž v tomto roce ministerstvo ode mne obdrželo „Koncepci rozvoje LČR“, která právě z prostředí bavorských a rakouských státních lesů vychází.
Na závěr mne napadá známý výrok z filmu Rozmarné léto, který lze takto upravit: „Tento způsob volby zdá se mi poněkud nešťastný…“.

Jan Příhoda