Rychle rostoucí dřeviny rostou i bez dotací

Vývoj
- O rychle rostoucích dřevinách (RRD) toho bylo nejen v Lesnické práci již hodně napsáno. Vy se této problematice věnujete téměř 20 let. Jak na základě získaných zkušeností hodnotíte vývoj využívání RRD v České republice?
Vývoj pěstování RRD měl 3 hlavní fáze: Iniciační – pionýrská na počátku 90let, kdy technologie výmladkových plantáží v zahraničí již prodělala vývoj od teorie v praxi, a my se měli kde inspirovat. Po úvodním nadšení přišla druhá fáze, v níž vznikl jakýsi zájem státu – zejména MŽP a MZe – podpořit pěstování RRD. Fáze, ve které se nyní nacházíme, je charakterizována ukončením podpory státu, paradoxně v situaci, kdy legislativa a znalosti a zkušenosti s pěstováním byly na dobré úrovni a začalo se poměrně hodně sázet.
Dnešní motivace k pěstování RRD je tržní. RRD musejí vycházet ekonomicky lépe než jiné využití půdy.

- V současnosti tedy není dotace pro pěstování rychle rostoucích dřevin?
Existuje pouze tzv. SAPS, což je dotace na obdělávanou zemědělskou půdu, kterou lze získat bez ohledu na to, jakou plodinu pěstujete.  

- Kloní se dnes investoři do RRD spíše k variantě krátkého obmýtí s dodávkou štěpky pro velké energetické společnosti nebo spíše k delšímu obmýtí a samový-robu palivového dříví?
To jsou přesně dvě základní skupiny zájemců. Velmi zhruba chce přes 90 % zájemců, s nimiž se dostaneme do kontaktu řešit vlastní energetickou soběstačnost nebo její zvyšování, případně lokální zásobování ve smyslu dodávání do místní teplárny. Menšinu, ale rozlohou hektarů většinu, tvoří zájemci, kteří mají přístup k větším pozemkům. Odhadem 60–70 % plochy RRD vysadí „velcí pěstitelé“ a těch zbývajících 30–40 % vysadí malopěstitelé.
Vzniká tu také skupina „ekonomických“ pěstitelů, kteří v pěstování RRD vidí možnost jakéhosi důchodového pojištění. Je to spíše okrajový, ale velmi racionální pohled.

Univerzální klony
- Které klony byste s ohledem na přírůsty a určitou univerzálnost použití doporučil?
Úspěch pěstování rychle rostoucích dřevin u nás byl založen na topolovém klonu, který v sobě slučuje jistotu výnosu, vhodných růstových vlastností, odolnosti proti škůdcům a současně širokou ekologickou amplitudu k pěstování. Jedná se o tzv. Japonský topol nebo přesněji topol J-105. 80–90 % plantáží u nás je založeno s tímto klonem. I když je vlastně odpadním produktem šlechtění pro lignikultury, které probíhalo v Japonsku v 80. letech minulého století. Tam nesplnil požadavky na rovný kmen, rychlé vyvětvování. Paradox-ním řízením osudu se dostal do Evropy v době, kdy zde o výmladkové plantáže začal být zájem a křivost kmene zde nebyla na závadu a větvení bylo přínosné pro maximalizaci přínosu.
Klon J-105 je možné doporučit jako univerzál.

- A doporučení se týká jak výroby štěpky, tak palivového dříví?
Ano, topol J-105 je vhodný pro oba typy pěstování. Pro štěpku je limitujícím kritériem tloušťka kmene na pařezu kvůli technickým možnostem speciálního sklízecího adaptéru řezačky (max. 15 cm), a tu dosahuje obvykle mezi 3–5 rokem.
Z hlediska palivového dříví a výnosu, je optimální rotace 5–7 let, maximálně však 10 let dle podmínek dotace SAPS. Pro spony, které se navrhují jako spodní hranice výmladkového pěstování, což je kolem 5–6 000 jedinců/hektar bych sklizeň 6–7 rok považoval za maximum, protože déle si začnou topoly konkurovat a přírůst se tím pádem snižuje.  
Problémem pěstování tak zvaně na polínka v řidším sponu (2 000 jedinců na hektar) je dosažení dominance a mecha-nické stability 1–3 hlavních kmenů po sklizni. Z pařezu obvykle vyrazí mnoho prýtů a často žádný z nich nenabude dominanci. Pokud upřednostníme jeden z prýtů řezem, je otázkou pevnost prýtu z velkého 7letého pařezu. „Polínkářský“ způsob pěstování topolů se u nás rozvinul amatérsky a neopírá se o současný výzkum, proto tam nemáme žádné jasné doporučení.
Pro polínkaření v tvrdších klimatických podmínkách bych doporučoval ještě klon NE-42 a v teplejších a vlhkých případně klon P-468.
V našich podmínkách mají kříženci balzámových případně balzámových a černých topolů výhodu proti tradičním kanadským topolům v působení balzámu jako ochraně proti okusům dřevin.
Cítím, že v oblasti pěstování v delším obmýtí ještě výzkum něco dluží, ale např. my jsme nezískali grant na výzkum rychle rostoucích dřevin z hlediska biologického 6–7 let. Výzkum co děláme, využívá často porosty z 90let, kdy se založily a my je nyní sledujeme s granty zaměřenými na jinou problematiku, než je pěstování. Národní agentura pro zemědělský výzkum nikdy výzkum energetických plodin nepodpořila, což leccos vypovídá o přístupu resortu zemědělství k této problematice.

- Od státu bych očekával zájem podpořit venkov – zlepšit dostupnost palivového dříví a snížit tak počet domácností topících uhlím.
Takový názor jsem zatím nezaznamenal. Podobně to snad vnímá nové vedení Energetického regulačního úřadu. Z jejich vyjádření mám pocit, že se budou snažit snižovat podporu obnovitelných zdrojů tak, aby se nedotkla možnosti regionálního samozásobení biomasou.

- Vraťme se k univerzálním klonům RRD. Které klony byste doporučil u vrb?
Mezi vrbami z domácích sbírek na základě našeho výzkumu můžeme doporučit asi 3 klony. Pokud bychom mluvili o polínkaření, samozásobitelství, za vhodný lze považovat klon vrby červenavé S-195, který postupně silně redukuje počet prýtů na 1–2, které potom silně tloustnou.
Pro sklizeň řezačkou (i bez adaptéru) doporučuji klon vrby košíkářské S-337, případně některý další S-519 nebo S-310 třeba, ty naopak obrážejí mnoha slabšími prýty a do 3 roku dobře rostou.
Naším favoritem je vrba Smithova, což je přírodní kříženec domácích vrb , který by mohl být pěstován pro sklizeň řezačkou se speciálním adaptérem a případně i na polínka. Má vynikající výmladnost, širokou ekologickou amplitudu a dlouhou životnost. Po sklizni redukuje prýty na 3–5 kmenů, které poměrně dobře tloustnou. Všeobecnou slabinou všech vrb je okus. Nedokážu si představit, že by výsadby v oblastech s vyšším stavem zvěře přežily první rok a půl bez oplocení.

Využití
- Dokážete si představit pěstovaní RRD (topolů a vrb) i v rámci lesního hospodářství, např. jako meliorační, zpevňující příměsi nebo jako přípravné dřeviny?
Myslím si, že i lesnictví nevyužívá rychle rostoucí dřeviny dostatečně a to i s ohledem na stav výzkumu v této oblasti. Doba, kdy by plantáže mohly nahrazovat spotřebu dřeva z lesních oblastí s důrazem na mimoprodukční funkce, se pro středoevropské lesnictví blíží. Určitě je u nás prostor pro pěstování lignikultur, které by měly široké využití. Rychlým růstem jsou RRD kandidáti na spoustu ekologických služeb, ale je potřeba služby jasně a dlouhodobě definovat.

- Myslíte, že současné disponibilní množství energetické dendromasy bude České republice i v souvislosti se závazky navyšování podílu obnovitelných zdrojů stačit?
Podle mého odhadu by to stačit mělo. My se podílíme na zpřesňování odhadu potenciálu biomasy v ČR a považuji za reálné dosáhnout podíl 10–15 % obnovitelných zdrojů v horizontu cca 20 let, z čehož biomasa má činit 70 %, řekněme 10 % na energetickém mixu ČR. Dnes tvoří asi 5 % a to ještě spoustu vyvážíme. Otázkou je vývoj podpor OZE a tržních cen paliv.

- Biomasa je významnou součástí navýšení podílu obnovitelných zdrojů, na druhou stranu ministr zemědělství deklaroval odklon od podpory rychle rostoucích dřevin. Jak toto omezení podpory vnímáte? A nemůže mít souvislost s tím, že závazek obnovitelných zdrojů pokryjí solární elektrárny?
To už se stalo. My jsme splnili cíl 8 % elektřiny z OZE v roce 2010 masivní podporou solárních panelů. Podle statistik bylo paradoxní, že kdybychom podpořili solárních panelů jen desetinu, splnili bychom cíle také, protože došlo k nárůstu i ostatních zdrojů jako vodní elektrárny, bioplynové stanice atd.
K vyjádření pana ministra o odklonu od pěstování RRD na zemědělské půdě, bych se nerad detailněji vyjadřoval, protože jsme ho požádali o schůzku, a zatím neznám důvody, které ho k tomu vedou. Nevidím to ale jako příliš šťastné. Někdy jsou dávány RRD do souvislosti s využitím půdy pro machinace a skupování pozemků nezemědělskými subjekty, ale z naší více než 15leté zkušenosti jsme se s tímto problémem v nějaké zásadní míře nesetkali.

Rizika
- V průběhu zavádění rychle rostoucích dřevin byly zmiňovány možnosti invazivního šíření, rizika degradace zemědělských půd či eroze, nebo problémy při rušení plantáží. Jak tato rizika dnes hodnotíte?
Výzkum i pěstební praxe ukazují, že některá zmíněná rizika existují, ale dají se minimalizovat pěstebními postupy a kon-trolními mechanismy. Podíleli jsme se například na zpracování metodického postupu MŽP, který by minimalizoval potenciální rizika pro ochranu přírody při zavádění RRD. Hlavní princip minimali-zace rizika křížení nepůvodních topolů s domácími spočívá v omezení délky obmýtí a pěstování plantáží v dostatečné vzdálenosti od významných populací topolu černého. Topoly a vrby jsou dvojdomé rostliny, tzn. pokud máme klonální výsadbu, máme tam pouze jedno pohlaví. Dobré by tedy bylo nepěstovat dohromady samčí a samičí klony na jedné plantáži.
Nedávno jsme publikovali článek shrnující po deseti letech sledování základních půdních parametrů pod plantážemi na
4 lokalitách a různých půdních typech. Ukázalo se, že co se týče živin, dochází k pomalému snižování základních živin (fosfor, draslík, hořčík, vápník). Nikde nebyl ovšem pokles tak velký, aby bylo nutné porosty z výnosových důvodů hnojit. Mírně klesalo také pH, výrazněji na půdách s neutrální půdní reakcí. Průměrný pokles byl asi 0,3 pH za deset let hodnocení. U humusu jsme zaznamenali pozitivní nárůst v nadzemní orniční vrstvě. Náš názor je, že většina zemědělských půd nevyžaduje a nepotřebuje hnojení z hle-diska zvyšování výnosů RRD. Ale je vhodné provádět hnojení z důvodu udržení dlouhodobé půdní úrodnosti.
Vždycky jsme říkali, že plantáže RRD mají vynikající protierozní schopnosti, ale na prudkých svazích v prvním roce po založení to není pravda. Řešením se ukazuje kultivace travního porostu. A samozřej-mě správná volba lokalit.

- Je problémem rušení plantáží?
Technologicky je to vyřešená věc, ale je poměrně nákladná. Z výnosů z poslední sklizně by se část měla nechat na zrušení plantáže pomocí půdní frézy. Čím dřív po sklizni se půdní fréza použije, tím lépe, protože pařezy neobrazí a nevyschnou. Na závěr je nutno stáhnout zbytky kořenů bránami na okraj porostů.

Postupy
- Pokud by někoho při čtení rozhovoru napadlo, že si chce pořídit plantáž rychle rostoucích dřevin vrby nebo topolu můžete poradit jednoduchý návod pro založení a pěstování plantáže RRD?
Základem je výběr vhodného pozemku. Kontaktovat může zájemce nás nebo se podívat na výnosové mapy rychle rostoucích dřevin na geoportálu ČR. Následuje výběr vhodného druhu dřevin. Nutná je velmi kvalitní příprava půdy – orbou, likvidace plevelů před a po výsadbě. Hned po výsadbě se vyplatí projet řádek např. diskovými bránami, rotavátorem. Často bývá nutné odplevelování i v řádku. Pokud má plantáž do jednoho hektaru, lze teoreticky uvažovat o ručním odplevelování v řádcích. U větší výměry by mělo být schváleno použití preemergentních herbicidů pro plantáže RRD, používaných dnes u zeměděl-ských plodin.

- A jak dlouho by se měl plevel odstraňovat?
Za ideálního stavu by mělo stačit 1 odplevelování v řádku a 2–3 v meziřádku od výsadby v březnu až dubnu do června. V případě, že budete mít porost po prvním roce výšku přes jeden metr, by bylo vhodné další rok na jaře udělat ještě jednou odplevelení a potom už podle situace. My zjednodušeně říkáme, že péče je prvního půl roku a druhý rok už nic nebo jenom jedno meziřádkové odplevelení.

- Dříve bylo nutné vyjmout půdu pro pěstování RRD ze zemědělského fondu...
To již naštěstí neplatí.

- Znamená to, že majitel půdy nemusí nikomu oznamovat započetí pěstování rychle rostoucích dřevin?
Pěstitel musí mít souhlas od orgánu ochrany přírody, podobně jako u jiných nepůvodních rostlin. Příčinou zamítnutí bývají nejčastěji lokality se zvýšenou mírou ochrany přírody.

- Jak vidíte perspektivu rychle rostoucích dřevin?
Když pozoruji poptávku lidí, kteří chtějí RRD pěstovat, vidím budoucnost RRD nadějně. Trochu mě ale znervózňuje různorodost a krátkodobost priorit zemědělské a energetické politiky, která může způsobit odklon od RRD. Ale divil bych se, kdyby se od pěstování rychle rostoucích dřevin odklonili malí pěstitelé.

Děkuji za rozhovor,
(16. 4. 2013), Jan Příhoda