Sluka lesní (Scolopax rusticola)
Robert Doležal
Kouzlo pozorování sluky lesní spočívá v tom být v pravou chvíli na pravém místě. Bonusem takového okamžiku je pak neopakovatelná, zvláštní a tajemná atmosféra. Sama sluka je totiž druhem, který obestírá řada tajemství vztahujících se k jejímu skrytému způsobu života i chování. Ona pravá chvíle přichází se soumrakem na začátku jara a pravým místem bývá kraj lesa nebo paseky, lesní průsek nebo cesta. Tehdy můžete za tichého večera nad hlavou spatřit samce sluky přeletujícího zvláštním netopýřím letem, který bývá doprovázen ostrým hvízdnutím a opakovaným hlubokým „kvorkáním“. Jedná se o projevy toku, který dříve znali především myslivci. Sluka totiž bývala z hlediska lovu velice přitažlivým ptákem, pojila se k ní řada pranostik a složité myslivecké názvosloví. Nyní je z důvodu ochrany lovena výjimečně.