Trend poklesu kůrovcového napadení porostů se potvrdil

Kůrovcová situace
- Říkáte, že se na Šumavě podařilo zastavit kůrovcovou kalamitu. Jaký je tedy současný stav a výhled pro letošní rok?
Mezi lety 2011 a 2012 skutečně došlo k velmi výraznému poklesu zpracování kůrovcem napadených stromů (2011 – 237 027 m3; 2012 – 77 568 m3). Tento příznivý trend se potvrdil u všech šesti organizačních jednotek přímo spravujících lesní majetek na území NP Šumava ve vlastnictví státu. Pokud však jde o objem zpracovaných stromů na těchto jednotkách, existují výrazné rozdíly. Největší objem zpracovali lesníci na územním pracovišti Modrava (2012 – 32 190 m3) a Srní (2012 – 24 502 m3) na ostatních čtyřech pracovištích dosáhly objemy kůrovcového dříví výše jednotek tisíc m3. To signalizuje ustálení výskytu kůrovce na 2/3 lesů NPŠ ve státním vlastnictví (Stožecko, Českožlebsko, Borovoladecko, Prášilsko) a pokles výskytu kůrovce na Modravsku a Srnsku. Předpoklad pro rok 2013 vychází z těchto skutečností. Očekáváme tedy další pokles, přičemž těžiště napadení bude v centrální oblasti na přibližně 1/3 NPŠ v okolí Modravy a Srní.

- V jakých oblastech je s ohledem na riziko plošné disturbance v lokalitách se zásahovým režimem situace i nadále problematická a v jakých lokalitách se podařilo dostat kůrovcovou situaci pod kontrolu?
Vývoj v uplynulém období dává naději, že by v dohledné době mohlo dojít ke stabilizaci i v centrální oblasti Šumavy. Pro letošní rok jsou právě kroky vedoucí k ustálení kůrovcové situace jedním z dílčích cílů v péči o lesní ekosystémy v zásahových porostech NPŠ. Rozhodně neočekáváme tak rozsáhlé napadení, k jakému docházelo mezi lety 2009 a 2011, ale roztroušená menší ohniska výskytu lýkožrouta smrkového na Modravsku a Srnsku jsou pravděpodobná. Na zbylých 2/3 Správou spravovaných lesů by mělo dojít k dalšímu poklesu a objem zpracovaných kůrovcem napadených stromů v okolí Stožce, Českých Žlebů, Borových Lad a Prášil by měl dosahovat stovek m3 maximálně jednotek tisíc m3.

- Jaký je aktuální stav lesních ekosystémů na lokalitách, které zůstaly bez zásahů po orkánu Kyrill a porostů, které byly následně zasaženy kůrovcem?
Pokud jde o ekosystémy ponechané bez zásahu proti lýkožroutu smrkovému, zaznamenáváme podobný vývoj jako v zásahových oblastech. Každoroční po-drobný monitoring bezzásahových území vykázal po několika letech stagnace také výrazný pokles kůrovcem napadených stromů. Zatímco v roce 2011 prokázala analýza leteckých snímků NPŠ odumření horního stromového patra na rozloze 954 ha a v roce 2012 to bylo pouze 165 ha. Tato pozitivní zpráva je odrazem mnoha faktorů ovlivňujících populační dynamiku podkorního hmyzu z nichž jedním z nej-významnějších je dostupnost potravní nabídky. Tento limitující faktor se pravděpodobně podepsal i na výše demonstrovaném poklesu.

- Daří se Správě CHKO a NP Šumava eliminovat rizika pádů suchých stromů na turisticky exponovaných trasách?
Jedním z nejmarkantnějších jevů souvisejícím s odumřením horního stromového patra v bezzásahových oblastech NPŠ je přítomnost velkého množství suchých stromů mj. i okolo turistických značených tras. Správa parku periodicky vyhodnocuje rizika spojená s pádem stromů, jejichž stabilita již byla narušena natolik, že hrozí zřícením. Lesní personál a strážci NPŠ pravidelně monitorují jejich výskyt a lokali-zované rizikové stromy odstraňují tak, aby nedocházelo k ohro-žení bezpečnosti provozu na turistických trasách.

Zalesňování – skladba dřevin
- Pokud správně chápu záměry v lesnickém hospodaření, přikláníte se k postupné změně druhové skladby. Jakými hlavními způsoby budete v tomto ohledu postupovat?
Respektujeme skutečnost, že v NPŠ se nachází lokality, které jsou ponechány samovolnému vývoji. Tento fakt však přináší rizika, která se plně projevují v nárazníkové zóně NP. Všude, kde jsou rozsáhlá bezzásahová území, dochází v bezprostředním okolí ke vzniku holin, které jsou nejhorším východiskem pro přeměnu druhové skladby.
Zvolili jsme cestu přestaveb lesních porostů, která je kombinací přeměny druhové skladby a úpravy věkové a prostorové struktury porostů. Základním předpokladem k realizaci tohoto cíle je stabilita lesních porostů. A právě tato podmínka při častých změnách přístupu k péči o les v NPŠ a vysokém podílu nahodilých těžeb bývá těžko splnitelná. V současné době však nedochází k progresi bezzásahových území a nacházíme se, z tohoto pohledu, ve stabilnější periodě. Můžeme si tedy stanovovat i dlouhodobější cíle. Jsou jimi stabilizace lesních porostů prostřednictvím účelových výběrů – podpora stabilních potenciálních cílových stromů jednotlivým výběrem, vytváření optimálních porostních podmínek pro fruktifikaci žádoucích dřevin apod.
V sekundárních stejnorodých porostech či na vynuceně vzniklých holinách se neobejdeme bez umělé obnovy cílových dřevin. Tady volíme postupy respektující biologické nároky propagovaných druhů a naším cílem je dopěstovat vysazované dřeviny do stavu, kdy jsou pevnou složkou druhové skladby porostu a skýtají potenciál přirozené obnovy. Je to dlouhodobý cíl a úkol zahrnující složitý komplex opatření od koncepce produkce sadebního materiálu, přes strategii vlastní obnovy a ochrany až po regulaci spárkaté zvěře.

- S jakou mírou umělé obnovy v letošním roce počítáte a jaká je efektivita umělého zalesňování po orkánu Kyrill?
Z pohledu přestavby lesních porostů je obnova na kalamitních plochách tím nejhorším řešením. Přesto se pokoušíme uměle vnášet cílové dřeviny i sem. Žádoucí je racionální přístup – představa obnovy všech těchto ploch v krátkém čase přináší vysoké náklady a velká rizika do budoucna. Klima obnažených ploch podporuje progresi dřevin pionýrského charakteru včetně smrku – to vytváří vysazovaným dřevinám téměř nepřekonatelnou konkurenci a je nutné obnovovat skupinovitě tak, aby se dostavil žádoucí efekt – alespoň kostra porostu tvořená stanovištně odpovídajícími dřevinami smrk nepočítaje.
Pokud jde o informace týkající se úspěšnosti obnovy ploch po Kyrillu – v současné době lesní personál dokončuje revizi veškeré umělé obnovy realizované po roce 2007. Získané informace o úspěšnosti realizovaných postupů poskytnou fakta o stavu obnovy v prvních letech po výsadbě a zároveň i podklady pro racionální postupy výsadeb v budoucnu.

- Do jaké míry jsou přestavby porostů ovlivňovány zvěří a jakým způsobem stavy zvěře regulujete?
Nedílnou součástí přestaveb lesních porostů je také redukce počtů spárkaté zvěře, především jelenovitých. V NP Šumava je úloha vyhubených přirozených predátorů nevyhnutně v rukou lesníků. Péče o les je nadřazená ostatním zájmům a proto se dostávají do pozadí témata běžná tam, kde jsou na prvním místě chov zvěře a její trofejová hodnota. Cílem péče o les v NP Šumava je dosažení početních stavů jelenovitých v hodnotách, které nejsou překážkou přeměně druhové skladby a tedy i stability lesního ekosystému. Těžiště regulace spočívá v preferenci lovu mladé zvěře a zvěře samičí, u samčí zvěře se zaměřujeme téměř výhradně na mladé jedince. Tyto principy vychází z Plánu péče NP Šumava a je nutné je důsledně dodržovat nejen pro jejich biologickou opodstatněnost, ale také ekonomickou nutnost.

Těžba dříví
- Systém zadávání prací řešíte formou minitendrů. Jaké jsou dosavadní zkušenosti s touto formou aplikace zákona o veřejných zakázkách? Podařilo se vám zlepšit zapojení místních obyvatel do prací v NP Šumava?
Model rámcových smluv uzavřených s relativně širokým spektrem dodavatelů lesnických služeb, kteří jsou posléze vyzýváni k podávání nabídek do minitendrů, funguje u Správy od roku 2009. Vznikl jako reakce na požadavky zákona o veřejných zakázkách a zohledňuje specifika Šumavy. Sestavování, vyhlašování, hodnocení minitendrů a archivace dokumentů jsou administrativně náročné činnosti, které zatěžují lesní personál výrazně nad obvyklý rámec práce provozních zaměstnanců. I když nemůžeme zaručit, že jednotlivé minitendry ve veřejné soutěži vyhrají regionální firmy, vnímáme pracnější způsob zadávání veřejných zakázek jako vklad do sociálně-ekonomického prostředí Šumavy. Jsme rádi, že se o tento transparentní způsob zadávání veřejných zakázek zajímají i ostatní subjekty spravující lesní majetek a naše postupy jsou pro ně inspirací.

- S jakými těžebními možnostmi (etátem) počítáte pro letošní rok?
Stanovení těžebních možností v běžném roce vychází z bilancovaných hodnot. Po rekordních nahodilých těžbách v minulých letech hodnota bilancovaných těžeb poklesla a kolísá okolo 125 000 m3. To je údaj pro naše plánování v roce 2013. Věříme, že opět ubude nahodilostí a celková roční výše těžeb nepřekročí hodnotu bilancované roční těžby stejně jako v roce 2012.

Financování
- Všechny národní parky bojují s úbytkem prostředků. Na Šumavě se k tomuto přidává i významné snižování těžby, jako zdroje financování. Jaká je aktuální ekonomická situace Správy NP a CHKO a jaký je výhled do dalších let?
Po letech, kdy Správa byla nucena realizovat neobyčejně vysoké objemy nahodilých těžeb, se spolu se stabilizací kůrovcové situace dostavila i stabilizace ročního objemu těžeb. Rok 2012 byl prvním rokem, kdy se roční výše těžby odvíjela od těžby bilancované a nikoliv od nutnosti asanovat kůrovcem napadené stromy v zásahových lesních porostech. To s sebou přineslo i výrazně nižší příjem do rozpočtu Správy a v souvislosti s kon-stantně se snižujícím příspěvkem na činnost od zřizovatele i nutnost řešit vznikající rozpočtový deficit. Výsledkem byla organizačně personální opatření, jejichž přijetí znamenalo mj. i snížení počtu zaměstnanců Správy a racionalizaci organizační struktury – zrušení některých jednotek či jejich sloučení a také kumulaci některých pracovních pozic.    

n Jak se dotkne nutnost úspor péče o les v NP? Budete muset šetřit i v této oblasti?
Nákladová stránka rozpočtu Odboru péče o lesní ekosystémy, který zajišťuje správu lesa na území NP Šumava ve vlastnictví státu, se meziročně snížila. Což není jen výsledkem snížení rozpočtu Správy, ale také snahou o vyšší efektivitu práce v lese. Pokles podílu asanace kůrovcem napadených stromů odkorněním, preference skupinových ochran před individuálními, instalace méně nákladných obranných zařízení, plynulejší postup výroby dříví, racionálnější přístup k ponechávání dřevní hmoty k zetlení – to jsou příklady, jak lze s nižšími náklady realizovat stejné úkoly.  
Současně s úsporami se uplatňují také opatření vedoucí ke zvýšení příjmové části rozpočtu. Především důsledná sortimentace a druhování dříví, bezprostřední reakce výroby na nejžádanější a tedy nejlépe zpeněžitelné sortimenty nebo důraz na optimalizaci prodeje dříví – např. zvyšováním podílu prodeje prostřednictvím aukcí. Snížení rozpočtu nutně nemusí znamenat pokles míry péče o les.

Plán péče
- Správa CHKO a NP Šumava připravuje nový plán péče, v jaké fázi je jeho příprava a jaké jsou jeho hlavní principy ve vztahu k péči lesní ekosystémy?
Plán péče NPŠ se připravuje tak, aby mohl začít platit od roku 2014. Nyní se dokončují práce na návrhové části PP, mj. se vypořádávají připomínky Rady NPŠ. Po odsouhlasení Radou NP bude PP postoupen na MŽP k dalšímu schvalování.

Budoucnost
- Máte na starosti ekosystémy NP Šumava, jak by podle vás měla vypadat Šumava za 100 let?
Horizont jednoho století je z lidského pohledu velmi vzdálený a odhadnout, jakým směrem se společnost bude ubírat právě za jedno století je velmi složité. V případě lesních ekosystémů je stejný časový úsek nesrovnatelně kratší. Přesto však tyto dva relativní časy nelze oddělovat. Lidé les ovlivňují svou činností dlouhodobě a svými často neuváženými rozhodnutími téměř nepředvídatelně. Lesní ekosystémy Národního parku Šumava jsou toho příkladem. Změny, kterými šumavské lesy prošly od kolonizace do doby vzniku národního parku, byly překotné a za dobu jeho existence se intenzita změn snad ještě zvýšila. Ačkoliv se člověk a lidská společnost od stromu a lesa odlišuje, jedno mají společné – prospívá jim stabilita – stabilita pravidel, ve kterých lidé pracují i pravidel, podle kterých se nakládá s lesem. Šumava za sto let bude vypadat podle toho, jaká pravidla budou v průběhu tohoto období platit a jak často se budou měnit. Přejme si, aby byla jasná, jednoduchá, opodstatněná a především dlouhodobě platná, taková, která zohledňují jak neobyčejnou přírodní hodnotu území národního parku, tak sociálně historický kontext. Podle toho bude Šumava vypadat za sto let.

Děkuji za odpovědi (23. 4. 2012), Jan Příhoda
Foto: Jan Kozel