Je čas jednat pozitivně a konstruktivně

ČAPLH a KLDS

- Jak dnes jako člověk, který se celý život pohybuje v lesnictví, hodnotíte současnou situaci lesnicko-dřevařského sektoru?

Při prvním pohledu se zdá, že je v dnešních dnech situace relativně stabilní. Jsou vysoutěžené zakázky, je svým způsobem umožněn přístup k obsluze lesa státního podniku Lesy ČR. Nicméně tato zdánlivá stabilita se může rychle změnit, byť si to samozřejmě nepřeji. Mám pocit, že z lesnického sektoru jsou odčerpávány finance, které se nevracejí do lesa a les-nictví. Celý sektor je ekonomicky oslabován a tím bude ztrácet konkurenceschopnost. Současný systém, kdy jsou ceny v lesnické zakázce „vyšponovány“ na maximum a promítají se do cen dřeva, způsobuje potíže lesnickým firmám i zpraco-vatelům dřeva.

Myslím si, že je čas pozitivně a kons-truktivně přemýšlet, jak tento vývoj změnit, aby se prostřednictvím cen dříví nevytvářely finančně neúnosné tlaky na lesnické firmy a zpracovatele dříví.

- V roce 2012 jste se stal prezidentem České asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH). V této funkci jste již působil, co vás vedlo k návratu?

Krátce a v médiích asi poprvé bych se zmínil o ukončení svého angažmá v ČAPLH. Když jsem byl prezidentem ČAPLH v předcházejícím období, byli jsme jako HLDS v těžkém sporu s Lesy ČR a někteří členové ČAPLH měli obavy, aby tento spor nepůsobil negativně na celou asociaci. Já jsem po dlouhém přemýšlení musel připustit, že by to tak mohlo být, proto jsem odstoupil z vedení ČAPLH i z prezidia. V době, kdy se situace mezi naší firmou a Lesy ČR částečně stabilizovala, jsem chtěl pomoci ČAPLH a jejím členům při vytváření podnikatelského prostředí pro malé a střední lesnické subjekty, které jsou podle mého názoru systémem finančních záruk Lesů ČR hendikepovány a mají pak obtížný přístup k lesnickým zakázkám.

- Zároveň jste se stal prezidentem Konfederace lesnických a dřevozpracu-jících svazů ČR (KLDS), co vás k této kandidatuře vedlo a jaké zde máte cíle?

Prezident konfederace je rotující funkce. Protože přišla řada na ČAPLH, stal jsem se v tomto roce i prezidentem KLDS. Věřím, že KLDS může vylepšit podnikatelské prostředí celého lesnicko-dřevařského sektoru. Silné konfederaci se otevírá celá řada možností komunikace s resorty zemědělství, obchodu a průmyslu, ale i například s Úřadem vlády, případně s politickými stranami. My předkládáme náměty, návrhy, jak v lesnictví a dřevařství zlepšit podmínky.

- Jaké konkrétní kroky chcete v letoš-ním roce volit?

ČAPLH se zajímá o indexaci jako významný problém v lesnických zakázkách, ale zabývá se i otázkou zvýšení počtu smluvních územních jednotek. Nemyslíme si, že by bylo řešením jejich prosté navýšení, ale máme připravenou variantu, kdy by u každé velké smluvní jednotky vznikla i jedna nebo dvě malé územní jednotky velikosti revíru. Tím by neubylo příliš prostoru pro velké firmy, které se zaměřují na velké zakázky, ale zároveň by to umožnilo soutěžit i malým, např. rodinným firmám v jejich regionu. Zejména tyto malé územní jednotky by mohly mít nižší finanční náročnost zajištění zakázky.

- A jak tento návrh ošetří, aby na malých jednotkách nevyhrávaly velké firmy?

Při současné legislativě to zajistit nelze a zákon nechceme obcházet. Předpoklá-dáme ale, že by nebyly tolik atraktivní z pohledu objemu dříví. Dále chceme diskutovat o tom, zda by u těchto jednotek nebyla oddělená pěstební a těžební činnost.

- KLDS je po odchodu Ivo Klimši mnoha lidmi označována jako mrtvé sdružení. Myslíte si, že má smysl konfederaci resuscitovat? Pokud ano, s jakými cíli?

Ivo Klimša je velká osobnost a těžko lze nahradit jeho lesnicko-politickou předvídavost a diplomatické umění.

Z konfederace ale bohužel odešly velké dřevozpracující podniky a založily Aso-ciaci dřevozpracujících podniků. My chceme navázat na pozitivní kroky KLDS a dokázat komunikovat napříč lesnickými a dřevařskými asociacemi. Chceme nadefinovat společné zájmy a ty prosazovat. Takovým aktuálním společným zájmem je např. indexace cen dříví, finanční zajištění lesnické zakázky, nediskriminační přístup k dříví Lesů ČR a realizace nové evropské směrnice o dříví.

- Jaká je aktuální situace Nezávislé přejímky a její provázanosti s ČAPLH?

Nezávislá přejímka je samostatný právní subjekt se všemi zákonnými povinnostmi. Jejím stoprocentním vlastníkem je ČAPLH. V nedávné minulosti probíhala určitá turbulence vztahů s některými ob-chodními partnery. Nezávislá přejímka se musela vyrovnat s novou situací na trhu. Otazníků byla celá řada, ale mohu konstatovat, že právě v těchto dnech byla uzavřena složitá jednání a Nezávislá přejímka u všech svých klíčových partnerů, tzn.: Mondi Štětí, Stora Enso Ždírec a Mayr-Melnhof Holz Paskov, pokračuje ve své činnosti. Rád bych poděkoval šéfovi Mondi panu Žižkovi za velmi pozitivní přístup, kterým významně přispěl ke společné dohodě. Nyní máme zhruba rok na to, abychom si řekli, jakou máme představu, jaký je cílový stav Nezávislé přejímky. Před-stavou ČAPLH je „severský systém“, kdy by byla Nezávislá přejímka nestranným odborným arbitrem mezi dodavateli dřeva a zpracovateli.

Obchod s dřívím

- Vždy jste se věnoval obchodu s dřívím. V České republice bohužel dlouhodobě neexistuje žádný důvěryhodný přehled o vývoji na trhu s dřívím. Mohl bych využít tento rozhovor k vašemu stručnému hodnocení současné situace a případné prognóze?

Jsem názoru, že přístup ke dřevu se v ČR komplikuje. Zakázky ve výběrových řízeních Lesů ČR jsou stále více koncentrovány do menšího počtu firem. Regio-nální zpracovatelé mají ztížený přístup k dříví od Lesů ČR a jsou prakticky odkázáni jen na jiné vlastníky než stát. To bude velký problém a z dlouhodobého pohledu bude na vybudované kapacity nedostatek dříví v ČR.

Odbyt celulózy a výrobků ze zpracování vlákninového dříví má určitou seriózní pozitivní prognózu, ale vývoj cen řeziva na evropských trzích je pod čím dál větším ekonomickým tlakem. Celá řada pilařských provozů v Evropě je na pokraji červených čísel, a to povede k dalšímu tlaku na snižování ceny dříví, a tím pádem i úbytku finančních zdrojů lesního hospodářství. Tento negativní trend může být změněn růstem ekonomiky, zejména evropského stavebnictví. Do té doby to bude problém. V nejbližší době prognózuji, že dříví bude tak drahé, že ho celá řada zpracovatelů nebude moci efektivně zpracovat, protože jejich činnost bude vytvářet ztrátu.

Je nutné hledat cesty, jak nezatěžovat zakázku v lesnictví dalšími náklady, jako jsou poplatky za bankovní garance, za finanční zajištění, a hledat levnější formu zajištění.

- Často se setkávám s povzdechy nad vysokou mírou exportu českého dříví, zejména kulatiny, ale i štěpky. Vidíte tento stav jako problém? Jestliže ano, kde jsou jeho příčiny a jak jej řešit?

V EU platí volný pohyb zboží, kapitálu a pracovní síly, takže jen prosté omezení exportu nepřichází v úvahu. Ale umím si představit podporu státu podnikatelům v LH nebo zpracovatelům dřeva na vytvoření např. pracovních míst, nebo na úlevy ve finančních nákladech na zajištění zakázek, aby se ekonomika subjektů posunula do přijatelnějších čísel a mohla vůbec fungovat. Je logické, že producent dřeva, ať ze zakázky Lesů ČR či privátních a obecních lesů, prodá dřevo za tu nejlepší cenu. To je jasné a nikdo to nezpochybňuje. Určitě bychom se ale měli zamýšlet nad legitimními opatřeními, jak udržet více dříví a potažmo pracovních příležitostí v ČR.

Například firmy v konfederaci mají 30 000 zaměstnanců – a těchto 30 000 zaměstnanců tím, že pracuje, odvádí ročně na zdravotním a sociálním pojištění do státního rozpočtu 4 miliardy korun. Podle údajů Vysoké školy ekonomické jeden nezaměstnaný ubírá státnímu rozpočtu průměrně 22 000 Kč měsíčně. Kdyby hypoteticky tato pracovní místa zanikla z 50 %, potom by ze zdrojů státního rozpočtu 6 miliard korun ubylo.

Česká republika by měla využívat formy podpory soukromého podnikání, které používají jiné země Evropské unie. K tomu by mohly být využity i zdroje ze zisku Lesů ČR.

Spolupráce ČAPLH s Lesy ČR

- Jednou z podstatných vizí profesního sdružení by měla být snaha stát se zastřešujícím partnerem pro jednání s domi-nantním správcem lesního majetku v ČR – Lesy ČR o nastavení spolupráce mezi podnikem a dodavateli lesnických služeb. Daří se vám obnovit diskusi s Lesy ČR, a kde vidíte nejzásadnější problémy současného systému?

Komunikace začala být pozitivní zejména s nástupem Pavla Indry do funkce ředitele úseku lesního a vodního hospodářství Lesů ČR. ČAPLH i Konfederace mají nyní pravidelnou možnost komunikovat se zástupci státního podniku při jednáních KLDS, kde jsou projednávány a konzultovány aktuální problémy, např. církevní restituce, otázka těžeb, aukce nastojato atd. Jednání s Lesy ČR jsou v tomto směru věcná, korektní a jsme za ně rádi. Dále proběhlo jednání s pověřeným ředitelem Michalem Gaubem, kde jsme se vzájemně ujistili, že chceme komunikovat a hledat řešení ve sporných věcech.

Připomínkovali jsme výběrové řízení a navrhovali řešení, a i zde s námi bylo komunikováno pozitivně, korektně a na požadované odborné úrovni. Z tohoto pohledu došlo ve vztazích státního podniku Lesy ČR a profesních asociací k významnému zlepšení.

- Kde vidíte kritická místa spolupráce Lesů ČR a firem?

Dlouhodobě tvrdíme, že by smluvní vztah měl být vyváženější. Dále jsme usilovali o nižší finanční zatížení a zvýšení objemu dříví v aukcích a počtu aukcí nastojato. Malé zpracovatelské firmy si od aukcí slibují, že budou mít lepší přístup k dříví v jejich regionu.

- Považujete tyto sporné body za hlavní důvody existenčních problémů mnoha lesnických firem?

Dalším problémem je velký počet zájemců o zakázku Lesů ČR. Pro mnoho z nich je státní zakázka životně důležitá a jejich vysoký počet je vede k ekono-micky mezním nabídkám. Někdy dokonce firma zakázku realizuje se ztrátou, jen aby zakázku vůbec měla.

- A kde vidíte řešení takovéto situace?

V teoretické rovině vidím částečné řešení ve zvýšení počtu územních jednotek a ve zvýšení podílu aukcí nastojato.

- Jaký je pro vás rozumný podíl aukcí dříví Lesů ČR?

My bychom chtěli dosáhnout alespoň 30 %. Z podnikatelského hlediska bude ale důležité, aby aukce nastojato nepoškozovaly, nebo naopak nezvýhodňovaly vítěze výběrem atypických porostů. Je a bude velkou profesní zodpovědností pracovníků Lesů ČR, aby porosty pro aukce odpovídaly průměrné kvalitě těžebního fondu dané jednotky.

- Dokážete si představit určitou formu regulace prací v lesnictví např. stanovením minimálních cen za lesnické činnosti pro výběrová řízení? Situaci, kdy mnoho živnostníků a firem pracuje pod hranicí nákladů, by přece bylo rozumné nějak řešit…

Minimální ceny si moc představit nedokáži, protože by byly problematicky přijatelné pro ostatní účastníky trhu, ale nebráníme se této diskuzi. Něco podobného funguje ve stavebnictví – ceníky prací, které jsou limitem toho, zda je nabídka posuzována jako dumpingová, nebo ne.

- Jedním z kritických míst spolupráce LČR a soukromých firem je dlouhodobě systém valorizace cen dříví. Navrhujete změnu tohoto systému? A pokud ano, jakou?

V ČAPLH ani KLDS nejsme s indexací spokojeni, ale v současnosti má v této otázce hlavní iniciativu ADP. My návrhy ADP připomínkujeme a říkáme: „Pozor, když se návrh neudělá dobře, může se to otočit proti podnikatelům.“ Zásadní je, aby index nefungoval jako perpetuum mobile a ne-ustále nezvyšoval cenu. Najít optimální řešení je poměrně složitý problém.

HLDS

- V rozhovoru s Františkem Dejnožkou se nelze nezeptat na situaci společnosti HLDS. Generální ředitel Lesů ČR se rozhodl ukončit spolupráci s HLDS, následoval velmi ostrý, a musím říci, že v našem oboru takřka nevídaný spor. Výsledek sporu ovšem není zcela zřetelný. Jaká je tedy nyní situace (vlastnická, ekonomická...) společnosti HLDS?

Spor s Lesy ČR byl vyřešen tak, že po ročním šetření Policie ČR a finančních úřadů bývalý generální ředitel v tisku konstatoval, že se ve svém obvinění HLDS spletl. Spor byl v podstatě ukončen dvouřádkovým vyjádřením pana Sýkory v Hospodářských novinách, kde uvedl, že šlo o střet dvou koncepcí.

My jsme vždy říkali, že rozdíl mezi P a OM není způsoben obchodem části dříví přes HLDS, proto jsme dělali tiskovky a snažili se bránit.

K vlastnickým změnám nedošlo. Poměr je stále 50 % František Dejnožka a 50 % Lesy ČR. Přímá spolupráce mezi HLDS a státním podnikem je nulová, HLDS obchoduje zejména s jinými vlastníky lesa a dřeva. V posledních týdnech s námi komunikuje vedení LČR na úrovni, která je korektní a slušná, ale nepředpokládáme, že bychom se v nejbližší době vrátili k dřívějšímu obchodnímu vztahu.

Řešení existuje, ale je razantní a poli-ticky velmi těžko průchodné až neprůchodné. Museli bychom se oprostit od specifického prostředí lesa, ke kterému má téměř každý pozitivní vztah a každý si myslí, že státní les je jeho. To je nepochybně správně, ale na fungování státního podniku v této velikosti působí negativa, která nelze právně dobře řešit a vyřešit. Řešením, a jsem na 100 % přesvědčen, že by se na něm shodli nestranní ekonomové, je částečná privatizace státního lesního majetku. Státní lesy se do této velikosti dostaly poválečným vývojem a i když se na trhu budou chovat co nejkorektněji, jejich dominantní postavení vždy ovlivní trh se dřevem a dřevozpracující průmysl.

Z krátkodobého hlediska by bylo účinnější zavedení již zmíněných nástrojů, které využívají jiné země Evropské unie na ochranu a podporu lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu včetně využívání finančních zdrojů ze zisku Lesů ČR.