Archiv časopisu Lesnická práce

Adéla Badáňová, Hana Rambousková

Přibližně 200 let starou lípu velkolistou z Terezína na začátku března ošetřil certifikovaný arborista Michal Hradský se svým týmem. Získala totiž letos spolu s dalšími 20 stromy v republice nárok na odbornou péči, kterou sponzorsky provádí arboristé v projektu Zdravé stromy pro zítřek. Projekt ošetřování stromů rostoucích mimo les již čtvrtým rokem pořádá Nadace Partnerství, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. s., a Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně. K tématu vznikly také nové webové stránky, které poskytují informace o projektu i přehled základních zásad v péči o stromy.

Robert Doležal

Kdyby se tato série článků měla zabývat tajuplnými ptačími druhy naší přírody, pak by čestné místo mezi nimi náleželo lelku lesnímu. Je k tomu předurčen skrytým způsobem života, legendami, které ho obestírají, vzhledem i schopnostmi.

Už jen jméno, které mu ještě donedávna náleželo – lelek kozodoj – probouzí náš zájem. Lelek je nočním druhem, který se živí hmyzem a dříve s oblibou lovil nad pastvinami s domácími zvířaty. Díky zobáku, který může v obraně doširoka rozevřít, býval viněn z toho, že dokáže kozám sát mléko přímo ze struků. Je to jen pověra, ale zajímavé je, že jeho latinské jméno Caprimulgus vyjadřuje právě tuto činnost a že je takto označován i v jiných zemích. V případě nepříznivého počasí s nedostatkem hmyzu dokáže lelek upadnout do stavu strnulosti, kdy jeho tělesná teplota poklesne ze 40 °C na 14 °C. Tak dokáže šetřit svoji energii.

Luboš Úradníček

Vědecký název je Acer saccharinum  L., synonymum A. dasycarpum Ehrh. Název rodu pochází ze starého latinského pojmenování některého evropského druhu, pravděpodobně z latinského acerbus – hořký. Druhové jméno saccharinum je odvozeno z latinského sacharin = cukr. Pravý javor cukrový je ovšem jiný druh (A. saccharum). Anglicky: Silver maple.

Vilém Podrázský

Dne 23. května 2013 se v Kostelci nad Černými lesy uskutečnilo národní kolo 3. ročníku soutěže Young People in European Forests (YPEF), svého typu „lesnické olympiády“. Navazovalo na regionální kola, pořádaná lesnickými středními školami v Hranicích, Písku, Trutnově a Žluticích, vítězné družstvo pak bude Českou republiku reprezentovat v kole mezinárodním, které se tento rok koná v Portugalsku.

Gabriela Pavloňová

Jiří Novák, Marian Slodičák

V polovině května (13. až 15. 5. 2013) proběhla v hotelu Studánka u Rychnova nad Kněžnou mezinárodní vědecká konference pořádaná Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. (VÚLHM), Výzkumnou stanicí Opočno. Jednalo se o výroční zasedání Sekce produkce Svazu německých lesnických ústavů, ve které jsou pracovníci VS Opočno dlouhodobými členy. Každoročně se takto setkávají odborníci zabývající se produkcí lesa a souvisejícími obory z výzkumných ústavů, univerzit a lesních podniků z německy mluvících zemí (Německa, Rakouska, Švýcarska) a dalších států (Slovenska, Polska, Švédska, ČR).

Na setkání zaznělo celkem 22 přednášek zaměřených na aktuální problematiku objemu a kvality produkce, stability, mortality a další aspekty, a to jednak v monokulturních, tak i ve smíšených porostech. Z konference jsou každoročně připravovány sborníky příspěvků, které jsou volně ke stažení na stránkách Svazu německých lesnických ústavů (DVFFA, Sektion Ertragskunde, http://sektioner- tragskunde.fvabw.de/) v sekci „Tagungsbände“.

Vladimír Simanov

V lesnictví je zpravidla nejvíce sledována těžba dříví. Do 2. světové války jsou údaje o její celkové výši sporadické a neúplné, protože zpravodajskou povinnost měly jen některé kategorie lesních majetků.

V grafu chybí i válečná léta, protože v té době byla část současného území ČR přičleněna k Velkoněmecké říši (Großdeutsches Reich), část Těšínska byla odstoupena Polsku a na zbytku území existoval do roku 1940 Protektorát Čechy a Morava, v němž byl Vládním usnesením č.122/1939 Sb. administrativně upraven těžební předpis na 150 % etátu. Zjevně tak byly ve válečných letech únosné výše těžeb překračovány, na což poválečná ČR reagovala nižším objemem těžeb, a to až do Inventarizace lesů (1950), provedené na základě vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 3021 z 8. listopadu 1948. Od roku 1946 je k dispozici nepřetržitá časová řada, včetně členění na těžbu jehličnatou a listnatou.

Jan Liška

Stručná informace o výskytu tzv. lesních škodlivých faktorů (abiotických vlivů a biotických činitelů) je zpracována na základě každoročně publikovaných přehledových zpráv (pro území Slovenska a Polska jde o formu samostatné publikace, stav v Německu a Rakousku je popsán v obsáhlé stati „speciálního“ čísla spolkového lesnického časopisu Allgemeine Forst Zeitschrift /„AFZ Der Wald“/). Přitom platí, že údaje z jednotlivých zemí se nevztahují k celé rozloze tamějších lesů, evidence a z ní plynoucí závěry jsou však dostatečně reprezentativní, neboť ve všech případech zahrnují nejméně 2/3 jejich rozlohy.

Miloš Knížek, Jan Liška, Jan Lubojacký, Roman Modlinger, Vítězslava Pešková, František Soukup

Přehled poškození lesních porostů v roce 2012 je podobně jako v předchozích letech zpracován na základě obdržených hlášení lesnického provozu a údajů získaných v rámci poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS) Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Prezentované číselné údaje jsou vztaženy na přibližně dvě třetiny výměry lesů v Česku, pokud není uveden přepočet na celkovou plochu lesa. Jsou zde zahrnuty všechny organizace hospodařící ve státních lesích. Lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně. Příslušné číselné údaje uvedené v článku je proto třeba chápat ve smyslu tohoto omezení. Pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena.

Petra Kulhanová

Ve dnech 23.–24. 5. uspořádalo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů odbornou lesnickou exkurzi na lesní správu Křivoklát LČR, s.p. Cílem bylo lesnické veřejnosti prezentovat způsob hospodaření a stav lesních porostů jako reakci na údajně špatný stav lesa způsobený nadměrnými škodami zvěří, konstatovaný ministrem zemědělství Petrem Bendlem při jeho březnové pracovní cestě, a blíže seznámit účastníky s projektem Lesnického parku Křivoklátsko.