Konference k problematice produkce a pěstování lesa
Jiří Novák, Marian Slodičák
V polovině května (13. až 15. 5. 2013) proběhla v hotelu Studánka u Rychnova nad Kněžnou mezinárodní vědecká konference pořádaná Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. (VÚLHM), Výzkumnou stanicí Opočno. Jednalo se o výroční zasedání Sekce produkce Svazu německých lesnických ústavů, ve které jsou pracovníci VS Opočno dlouhodobými členy. Každoročně se takto setkávají odborníci zabývající se produkcí lesa a souvisejícími obory z výzkumných ústavů, univerzit a lesních podniků z německy mluvících zemí (Německa, Rakouska, Švýcarska) a dalších států (Slovenska, Polska, Švédska, ČR).
Na setkání zaznělo celkem 22 přednášek zaměřených na aktuální problematiku objemu a kvality produkce, stability, mortality a další aspekty, a to jednak v monokulturních, tak i ve smíšených porostech. Z konference jsou každoročně připravovány sborníky příspěvků, které jsou volně ke stažení na stránkách Svazu německých lesnických ústavů (DVFFA, Sektion Ertragskunde, http://sektioner- tragskunde.fvabw.de/) v sekci „Tagungsbände“.
Odborná exkurze
Správa Kolowratských lesů, Rychnov nad Kněžnou
Součástí konference byla i více než půldenní exkurze po Orlických horách, složená ze čtyř zastávek. První byla v gesci Lesního hospodářství Jana Kolowrata Krakovského, Rychnov nad Kněžnou. Na lokalitě u Kun-štátské kaple byla správcem Kolowratského majetku představena koncepce přeměn náhradních porostů kleče v nejvyšších polohách na porosty bližší cílové skladbě s převahou smrku ztepilého.
Lesy v Orlických horách byly i před nástupem imisí vystaveny značné zátěži mnohými stresovými faktory. Příčiny současného stavu lesa lze hledat již v 17. století, kdy byly původní bukové a smíšené lesy Orlických hor téměř zcela vytěženy a nahrazeny porosty s převážně cizími populacemi smrku ztepilého. V průběhu imisně ekologické kalamity, která se datuje od konce 70. let tohoto století, zde byla převážná část odumírajících a odumřelých především nepůvodních smrkových porostů v hřebenových partiích vytěžena (cca 1 950 ha).
Pro rychlé obnovení porostního prostředí a pro zamezení ztrát protierozní a vodo-hohospodářské funkce byly na těchto lokalitách vysázeny porosty náhradních dřevin, v případě této ukázky s převahou borovice kleče. Po zlepšení imisní situace v posled-ních letech bylo přistoupeno k postupným přeměnám těchto porostů s cílem vytvořit porosty plnící všechny funkce lesa včetně, alespoň částečného, plnění funkce produkční.
Lesní správa Rychnov nad Kněžnou
Druhá zastávka byla připravena pracovníky LČR, s.p., Lesní správy Rychnov nad Kněžnou ve spolupráci s VÚLHM. Tématem bylo hospodaření v převážně smrkových porostech první generace lesa na bývalých zemědělských půdách. Na dotčené lesní správě je takovýchto porostů více než 2,5 tis. ha. Většina těchto porostů vznikla ze zalesnění opuštěných zemědělských lokalit po 2. světové válce a dosahuje tak v současnosti věku 50–60 let. V druhové skladbě těchto porostů naprosto převládá smrk ztepilý (přes 95 %), vtroušeně modřín, na kamenných hrázích a mezích (bývalé hranice políček) klen, popř. jasan, na podmáčených místech olše. V 70. a 80. letech byly tyto porosty silně poškozeny ohryzem a loupáním.
Charakteristická je relativně vysoká zásoba dřevní suroviny (až 500 m3/ha), ale i tendence předčasného rozpadu v nejvíce exponovaných lokalitách.
V nejvíce poškozených porostech se proto počítá se sníženým obmýtím na 60 let a 30letou obnovní dobou. V současné době jsou do těchto poměrně rozsáhlých porostů vkládány rozluky následně zalesňované MZD (zejména buk a jedle, popř. klen). Zvolený způsob se dá klasifikovat také jako násečný, protože se počítá s postupným procloněním okrajových porostů pro podporu přirozené obnovy smrku. Na většině lokalit je zmlazení smrku po otevření zápoje (například po nahodilé těžbě) spontánní.
Majetek Kristiny Colloredo-Mansfeldové
Třetí zastávka byla na majetku Kristiny Colloredo-Mansfeldové, Opočno. Na lokalitě Polom byly společně s pracovníky VS Opočno prezentovány koncepce stabilizace smrkových porostů vůči poškození sněhem a postupy přeměny periodicky poškozovaných smrkových porostů na porosty smíšené. Bylo konstatováno, že intenzivní výchova zahájená při horní výšce 5 m přispívá ke dlouhodobé stabilizaci mladých smrkových porostů vůči poškození sněhem. Tímto prvním podúrovňovým zásahem (redukce hustoty až na 1 500 jedinců na hektar), který musí být proveden včas (nejpozději do horní výšky 10 m), je zajištěn dostatečný prostor pro správný vývoj ponechaných jedinců, tj. zvýšení tloušťkového přírůstu a zlepšení jeho poměru k přírůstu výškovému. Stabilní jedinci se spádnými kmínky a dlouhými korunami pak lépe odolávají tlaku sněhu, což bylo na této lokalitě, kde je častý výskyt sněhové kalamity, dlouhodobě prokázáno.
Pokud jsou již smrkové porosty rozlámány sněhem, není třeba vždy situaci řešit kompletní rekonstrukcí se vznikem holiny. Po sněhové kalamitě v zimě 2005/2006 zde byla v cca 40letém porostu provedena nahodilá těžba harvestorem tak, že byly odstraněny všechny stromy vyvrácené a se zlomeným kmenem. Takto byla vytěžena celkem polovina stromů. Ponechány byly stromy s vrcholovým zlomem, pokud na nich zůstaly alespoň tři životaschopné přesleny. V následujícím období byla zahájena přeměna druhové skladby podsadbami dalších dřevin (buku a jedle). Vývoj porostu v dalších letech potvrdil správnost tohoto postupu, kdy kromě úspěšného odrůstání podsadeb byl zaznamenán zvýšený tloušťkový přírůst ponechaných jedinců smrku.
Závěr exkurze
Závěr exkurze proběhl na Výzkumné stanici v Opočně (www.vulhmop.cz), kde byli účastníci konference seznámeni s historií a současným zaměřením tohoto útvaru pěstování lesa VÚLHM.
Konference byla pořádána v rámci řešení výzkumného záměru MZE0002070203 „Stabilizace funkcí lesa v antropogenně narušených a měnících se podmínkách prostředí“.
Organizátoři akce touto cestou děkují ředitelům a správcům navštívených majetků, zejména Martinu Fojtovi, správci Kolowratského majetku, Ladislavu Šimerdovi a Milanu Vondřejcovi, ředitelům Správy lesů Kristiny Colloredo-Mansfel-dové, a Jiřímu Mičkovi, správci LČR z LS Rychnov nad Kněžnou, za součinnost a podporu při konání této mezinárodní konference. Na hladkém průběhu výročního zasedání mělo také svůj podíl příjemné prostředí hotelu Studánka u Rychnova nad Kněžnou, které poskytlo služby na evropské úrovni, včetně vstřícného a jazykově vybaveného personálu.
Autoři:Ing. Jiří Novák, Ph.D.
Doc. RNDr. Marian Slodičák, CSc.
VÚLHM, v.v.i.
Výzkumná stanice Opočno
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.