Výskyt lesních škodlivých činitelů v Česku v roce 2012

Úvod

Podobně jako roky 2010 a 2011 lze z pohledu ochrany lesa hodnotit i uplynulý rok 2012 spíše příznivě, zejména ve srovnání s druhou polovinou minulého desetiletí. Hlavní škodlivé faktory byly přitom obdobné jako v minulých letech, z abiotic-kých vlivů se jednalo především o polomy a následky sucha, z biotických činitelů pak dominantně o poškození způsobené přemnožením podkorního hmyzu na smrku a o negativní působení přemnožení spárkaté zvěře. Chod povětrnostních podmínek byl celkově nevyrovnaný, byly zaznamenány klimatické extremity celoplošného rázu (náhlé silné mrazy, sucho, rekordně vysoké teploty), přičemž vlastním suchem bylo o poznání citelněji zasaženo území Mora-vy a Slezska. Výše evidovaných nahodilých těžeb činila cca 2,2 mil. m3 dříví (po přepočtu na celkovou plochu 3,3 mil. m3), což je další pokles oproti minulým rokům. Do-hromady tedy nahodilé těžby reprezentovaly cca 20 % těžeb celkových.

Průběh počasí

Rok 2012 byl celkově teplotně i srážkově mírně nadnormální (o 0,8 °C a 102 % normálu srážek), i když na jaře (březen až květen) a na podzim (listopad) byla zaznamenána výrazně suchá období. Počátek roku byl charakteristický střídáním extrémně studených a teplých period. Poté následovalo výrazné období sucha, přičemž nejvíce byla postižena oblast Moravy a Slezska, částečně také východních Čech. Teplotně byl po velmi chladném únoru téměř celý zbytek roku nadnormální. Ve vegetační sezóně se objevovaly časté přívalové srážky a období s tropickými teplotami (viz srpnové teplotní „rekordy“ v Čechách). Teplé počasí panovalo i na sklonku vegetační sezóny až do příchodu zimy. Nástup zimního období 2012/2013 byl rovněž význačný vyššími teplotami s výjimkou krátkého mrazivého počasí v prosinci, kdy byla přechodně zaznamenána i vyšší sněhová pokrývka.

Abiotická poškození

Objem nahodilých těžeb způsobených abiotickými vlivy v roce 2012 opět poklesl, až na hodnotu 1,3 mil. m3 (graf 2). Největší mírou se jednalo o poškození větrem (cca 73 %), suchem (cca 13 %) a sněhem (cca 11 %). Ostatní abiotické vlivy (námraza, exhalace apod.) způsobovaly ztráty daleko menšího rozsahu.

V roce 2012 byly lesní porosty nejvíce ovlivňovány bořivým větrem, který doprovázel řadu jarních i letních bouřek a působil jak jednotlivé vývraty, tak souvislejší polomy. Některé z bouřek a přívalových srážek byly tak intenzivní, že vyvolaly i tzv. bleskové povodně. Do stavu lesních porostů výrazněji zasáhly lesní požáry, které byly předcházeny dlouhodobým suchem v průběhu jarních měsíců, a to zejména v oblasti Moravy a Slezska. Zde došlo mimo jiné k rozsáhlému požáru lesa na téměř 200 ha v okolí Bzence (k tak velkému požáru u nás nedošlo již řadu let).

Hodnotíme-li rozložení nahodilých abiotických těžeb z regionálního hlediska podle krajů, pak i v roce 2012 byl podle došlé evidence největší objem hlášen stejně jako v předchozích letech z Moravskoslezského kraje (217 tis. m3), dále z kraje Olomouckého (182 tis. m3), Jihočeského (139 tis. m3) a Karlovarského (119 tis. m3)  (obr. 1).

Výhled situace pro rok 2013 není snadné určit. Bude-li se opakovat situace z roku 2012, tedy nedostatek srážek a vysoké teploty v letních měsících, pak lze očekávat zhoršování zdravotního stavu nejen u porostů v regionech opakovaně zasažených těmito nepříznivými faktory. K tomu se může přidat rozvoj podkorního hmyzu, který by zejména u opakovaně suchem stresovaných porostů mohl výrazněji přispět k poškození lesa. Značné děšťové srážky v první polovině tohoto roku však na druhé straně nepochybně napomohou posílení celkové vitality.

Biotičtí škodliví činitelé

Působením biotických škodlivých činitelů bylo v roce 2012 podle evidence poškozeno přibližně 0,9 mil. m3 dřevní hmoty (v roce 2011 to bylo 1,0 mil. m3 a v roce 2010 cca 1,4 mil. m3; viz graf 2). Dominantní roli hrál jako již tradičně v posledním desetiletí podkorní hmyz na jehličnanech (smrk), jenž se podílel na více než 90 % poškození.

Hmyzí škůdci

Listožravý hmyz je i nadále evidován ve velmi nízkých početnostech zpravidla pod prahem hospodářské škodlivosti. U podkorního hmyzu je situace komplikovanější, neboť zatímco v západní polovině Česka došlo k výraznému zlepšení stavu, ve východní polovině je trend opačný a došlo k nárůstu evidovaných těžeb. Výs-kyt tzv. ostatního hmyzu je blízký stavu v minulých letech.

Podkorní hmyz

V roce 2012 bylo celkově evidováno cca 0,63 mil. m3 smrkového kůrovcového dříví. Jednalo se zejména o hmotu napadenou smrkovými druhy kůrovců, přičemž dominoval lýkožrout smrkový – Ips typographus (doprovázený lýkožroutem lesklým – Pityogenes chalcographus a lýkožroutem menším – Ips amitinus; v oblasti severní Moravy a Slezska v posledních letech stále významně konkuruje l. smrkovému lýkožrout severský – Ips duplicatus). Evidovaný objem kůrovcového dříví přepočítaný na celkovou rozlohu lesů v Česku představuje hodnotu cca 0,98 mil. m3 kůrovcového dříví. Na většině území je proto možno hovořit o významném zlepšení ve srovnání s předchozím rokem. Obecně však nadále platí, že kůrovci na smrku na mnoha lokalitách setrvávají ve zvýšeném až kalamitním stavu a je potřebné dále snižovat jejich početnost obrannými opatřeními.

Ke zlepšení zdravotního stavu lesních porostů v roce 2012 přispěl především relativně příznivý průběh počasí, který byl naopak o to méně vhodný pro bionomii podkorního hmyzu. Letová aktivita l. smrkového začala již v polovině dubna, s vý-razným vrcholem jarního rojení v poslední dekádě dubna, a to na většině území. Druhé rojení nastalo po předchozích velmi vysokých teplotách na přelomu června a července. Vzhledem k proměnlivému počasí (střídání horkých letních dnů a deštivých a chladnějších období) bylo letní rojení značně rozvleklé. Přelety l. smrkového v závěru léta sloužily zejména pro zazimování. V Čechách navíc pomohlo také důsledné a včasné provádění nahodilých kůrovcových těžeb, vhodný management obranných opatření a jejich včasná instalace. Došlo k výraznému zlepšení situace v dlouhodobě problémových oblastech jižních a jihozápadních Čech. V kraji Jihočeském i Plzeňském bylo evidováno shodně okolo 90 tis. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví, což je výrazně méně než v roce 2011, kdy bylo evidováno v každém z krajů okolo 200 tis. m3. Jinak tomu však bylo v oblasti Moravy a Slezska. I přes rozsáhlá obranná opatření došlo v nižších a středních polohách této oblasti k výraznému zhoršení kůrovcové situace. Jen v Moravskoslezském kraji bylo v loňském roce evidováno 225 tis. m3 kůrovcového dříví (v roce 2011 – 173 tis. m3), což je více než třetina celorepublikového množství, a spolu s Olomouckým krajem (96 tis. m3) se jedná dokonce o více než polovinu (321 tis. m3). Zdejší nepříznivou situaci prohlubuje plošné chřadnutí a odumírání smrkových porostů, jež pramení z dlouhotrvajícího období častých přísušků (v roce 2012 zde byl srážkový deficit v rámci celého „smrkového území“ největší) a následného rozsáhlého napadení václavkami (Armillaria spp.), které postihuje smrky všeho stáří od mlazin po mýtní porosty. Napadení kůrovci je zde z velké části až druhotné a tíživou situaci vyřeší pravděpodobně až celková přeměna druhové skladby lesních porostů stanovištně vhodnými dřevinami. Významně se zde prosazuje l. severský, na jehož vrub připadá v Moravskoslezském kraji 40 % smrkového kůrovcového dříví a současně 80 % celorepublikově evidovaného kůrovcového dříví napadeného tímto druhem. Výskyt všech nejvýznamnějších smrkových druhů kůrovců je v této oblasti zpravidla společný jak z hlediska území, tak také v rámci jednotlivých napadených stromů.

Samostatnou kapitolou zůstává i nadále území Národního parku Šumava, kde se v oblastech s vyloučenými či pouze částečně prováděnými obrannými zásahy stále nalézá značné množství „aktivní“ kůrovcové hmoty, i když i zde došlo ve srovnání s minulými lety k určitému poklesu objemu napadených stromů z důvodu kombinace pro kůrovce nepříznivých vlivů prostředí. Rozsah letošního napadení je však stále značný a nebezpečí nové eskalace situace nelze vyloučit.

Monitoringem l. severského bylo opět potvrzeno rozšiřování areálu tohoto druhu z centra původního výskytu na severní Moravě a ve Slezsku na střední a jižní Moravu a také západním směrem do centrální části republiky (zejména do východních a severní části středních Čech). Objem dříví napadeného tímto škůdcem byl v roce 2012 112 tis. m3, což je značný nárůst oproti roku 2011 (80 tis. m3).

Podle evidence bylo v roce 2012 provedeno následující množství obranných a ochranných opatření proti podkornímu hmyzu na smrku: položeno bylo 229 tis. m3 lapáků, instalováno bylo 46 tis. ks feromonových lapačů, z napadené hmoty bylo odkorněno 77 tis. m3 a chemicky bylo asanováno 115 tis. m3.

Výskyt podkorního hmyzu na ostatních dřevinách v uplynulém roce koresponduje se stavem zjištěným v průběhu posledních deseti let. Objem vykázaného poškození je ve srovnání se situací u smrku zanedbatelný. V následujících obdobích by se mohl projevit nedostatek srážek v oblasti Mora-vy a Slezska.

Listožravý hmyz

Výskyt listožravého a savého hmyzu byl v roce 2011 evidován na celkové ploše cca 1,2 tis. ha, což představuje pouhých 0,05 % celkové plochy lesa v českých zemích (v roce 2011 se jednalo o mírně vyšší hodnotu 1,7 tis. ha). Naprostá většina této plochy (cca 1,1 ha) byla vázána na jehličnaté porosty (převážně smrk). Obranné zásahy se uskutečnily na zanedbatelné rozloze kolem 10 ha. Celkově jde opět o jeden z nejnižších výskytů této skupiny hmyzu v posledních desetiletích.

Výskyt ploskohřbetek na smrku byl evidován opět jen lokálně, a to na celkové rozloze cca 380 ha (v roce 2011 se jednalo o cca 320 ha). U smrkových pilatek (Pristiphora abietina, Pikonema spp.) byl zaznamenán podobně příznivý stav jako v letech předchozích a evidován byl pouze slabý výskyt na ploše kolem 20 ha. Nárůst početnosti bekyně mnišky (Lymantria monacha) nebyl v roce 2012 očekáván. Slabý výskyt byl hlášen na ploše cca 450 ha, což představuje úbytek ve srovnání s rokem 2011, kdy se jednalo o 1,2 tis. ha. Pouzdrovníček modřínový (Coleophora laricella) byl evidován na úhrnné rozloze 120 ha.

V listnatých porostech byl v roce 2012 zaznamenán výskyt listožravého a savého hmyzu na celkové ploše pouhých 60 ha, což představuje obdobný stav jako v roce 2011. Lze uvést, že rok 2012 tak opět představuje jeden z nejnižších evidovaných výskytů listožravého a savého hmyzu na listnáčích v posledních desetiletích. Zanedbatelný stav výskytu této skupiny defoliátorů (faktickou absenci žírů), podobně jako v minulých letech, ovlivnily především minimální populační hustoty jednotlivých druhů. Obdobný stav lze očekávat také v roce 2013, s tím, že na některých místech může dojít k prvním žírům v listnatých (dubových) porostech, způsobených komplexem obalečů a píďalek.

V roce 2012 došlo v ohrožených (převážně) borových oblastech kalamitního výskytu chrousta maďalového ve středních Čechách (střední Polabí a dolní Pojizeří ve Středočeském kraji) k silnému rojení brouků. Následně v této oblasti vznikly pomístné vrcholové světlostní žíry na vtroušených listnáčích (především na dubech na okrajích porostů). Proti rojícím se imágům nebyly opět provedeny žádné obranné zásahy, lze proto oprávněně očekávat další šíření výskytu chroustů v zasažených územích a pozdější nárůst poškození výsadeb žírem ponrav.

Poškození kultur

V posledním období nabývá na významu poškození kultur ponravami chroustů (jedná se především o chrousta maďalového – Melolontha hippocastani). Vzniklé ztráty jsou přitom vázány na nejteplejší oblasti Čech a Moravy (Jihomoravský a Středo-český kraj), kde se na písčitých půdách v borových oblastech tento druh přemnožuje. V roce 2012 bylo poškození evidováno na ploše pouhých cca 10 ha. Výše vykázané poškozené plochy je značně nízká, což souvisí jednak s fází vývoje ponrav v půdě (poslední rojení chroustů proběhlo na jižní Moravě v roce 2011, ve středních Čechách v roce 2012), tzn. poškození ponravami bude narůstat především v roce 2013 (v moravské oblasti výskytu) a v následu-jícím roce 2014 (v české oblasti výskytu). Plocha výsadeb poškozená žírem dospělců klikoroha borového (Hylobius abietis) dosáhla v loňském roce v úhrnu cca 2,5 tis ha, což představuje mírné zvýšení evidované plochy (v roce 2011 bylo evidováno necelých 2,3 tis. ha). Tradičně vysoké rozlohy poškozených výsadeb byly evidovány zejména v Jihočeském kraji (704 ha). K výraznému zvýšení škod klikorohem borovým došlo také v Krušných horách při zalesňování rozsáhlých ploch, vzniklých po rekonstrukci porostů náhradních dřevin. Největší meziroční nárůst evidované plochy vykázal Ústecký kraj (v roce 2012 bylo hlášeno 147 ha; v roce 2011 pouze cca 6 ha). Ošetření výsadeb proti klikorohovi bylo uskutečněno na rozloze cca 6,6 tis. ha, což představuje meziroční nárůst o cca 300 ha. Vzhledem k lokálně vysokým populačním hustotám nelze v následujícím období počítat se snížením významnosti tohoto kalamitního škůdce.

Obratlovci

Poškození výsadeb a kultur způsobené drobnými hlodavci je za uplynulý rok hlášeno na ploše cca 570 ha, což představuje výrazné snížení ve srovnání s rokem 2011 (1,0 tis. ha). Nejvíce poškození je situováno do oblasti Krušných hor a jejich okolí.

Vývoj poškození lesa zvěří je nadále nepříznivý. Početnost spárkaté zvěře se nesnižuje, tzv. zpětné propočty, odvozené na základě výše odstřelů, spíše naznačují opačný trend. Poškození okusem je na značné části území republiky limitujícím faktorem pro přirozenou obnovu listnatých dřevin a jedle. Umělá obnova je v současné době bez následné ochrany oplocením nebo repelenty prakticky neproveditelná. Řešení této tíživé situace však není v silách pracovníků zabývajících se ochranou lesa, neboť regulace početnosti zvěře není (bohužel) zahrnuta do jejich kompetence, jako v případě jiných „živočišných“ škůdců.

Houbové choroby

Druhové spektrum hub zjišťované laboratorními rozbory na odumírajících sazenicích i na chřadnoucích výsadbách je již po řadu let obdobné. Vedle spíše kořenových patogenů (jednoznačně dominoval rod Fusarium, méně často jsme se setkávali se zástupci rodů Verticillium či Cylindro-carpon) převažovali na nadzemních částech spíše sekundární saproparazité z rodů Alternaria, Cladosporium, koncem jara a začátkem léta především ve fóliovnících více i plíseň šedá (Botrytis cinerea).

Výskyt listových skvrnitostí byl v loňském roce slabší – srovnatelný s rokem 2011. Relativně často jsme se setkávali se skvrnitostí listů lip působenou houbami Apiognomonia tiliae a Cercospora microsora, zajímavý byl hlášený výskyt skvrnitostí listů topolů působených houbou rodu Venturia. Častý, i když poněkud opožděný, byl silný výskyt padlí na dubech (Micro-sphaera alphitoides) a javorech (Uncinula), méně i na dalších listnáčích.

Hlášený výskyt sypavky borové (Lophodermium pinastri, L. seditiosum) jak na sazenicích, tak i na dřívějších výsadbách či přirozeném zmlazení byl nepatrně nižší než v předchozích letech. Škody působené sypavkou borovou byly hlášeny z 1,5 tis. ha, což představuje zhruba průměr posledního desetiletí (graf 3). Nejvíce poškozených borovic bylo hlášeno z kraje Jihočeského (713 ha), Jihomoravského (306 ha) a Královéhradeckého (142 ha) – (obr. 3). U karanténní červené sypavky borovic působené houbou Mycosphaerella pini zůstává situace v posledních letech víceméně stabilizovaná. Na řadě douglasek (včetně poškozených jarním vytranspirováním) byl v roce 2012 zjištěn zvýšený výskyt houby rodu Rhizosphaera, potenciálního původce sypavky jehličí douglasek. Z mnoha oblastí republiky byl v loňském roce hlášen výskyt houby Phaeocryptopus gaeumannii (původce tzv. švýcarské sypavky douglasky) a Rhabdocline pseudotsugae (původce tzv. skotské sypavky douglasky). Byl registrován i zvýšený výskyt jedlových sypavek především v jižních Čechách (Hypodermella nervisequia, Herpotrichia parasitica).

Hlášený výskyt rzí byl nižší než v předchozích letech – nejčastěji byla zaznamenávána rez vejmutovková (Cronartium ribicola) na vejmutovkách, rez jehlicová (Coleosporium tussilaginis) na borovicích a rez hrušňová (Gymnosporangium sabinae) na jalovcích a hrušních.

Nadále pokračovalo odumírání jasanů. Hub, které se podílejí na prosychání až odumírání jasanů, je celá řada: zástupci rodů Verticillium, Phoma, Phomopsis, Cytospora, Diplodia, Armillaria a přede-vším Chalara fraxinea (s teleomorfním stadiem Hymenoscyphus pseudoalbidus). Chřadnutí jasanů bylo hlášeno z 1,2 tis. ha (graf 4). Bylo vytěženo 538 m3 jasanového dříví, což je výrazný nárůst oproti letům předchozím – nejvíce v kraji Středočeském (184 m3), Královéhradeckém (125 m3) a Jihomoravském (102 m3). Houbová infekce byla místy provázena sekundárním napadením oslabených jasanů lýkohuby. Na kmenech starších odumřelých jedinců byly hojně zjištěny požerky lýkohuba zrnitého Hylesinus crenatus, na mladších odumřelých jasanech byly zjištěny požerky lýkohuba jasanového Hylesinus varius.

Z řady míst republiky bylo i loni hlášeno odumírání olší, kde je za rozhodujícího původce považována plíseň olšová (Phytophthora alni). Bylo hlášeno 59 m3 vytěženého olšového dříví. Nejvíce zasaženým ekosystémem jsou břehové porosty společenstev jasanovo–olšových luhů.

Nejvýznamnějším houbovým škůdcem na smrku pichlavém v oblasti Krušných hor byla v r. 2012 kloubnatka smrková (Gemmamyces piceae) a dále původce kroucení a odumírání výhonů houba Sirococcus conigenus. Situace s výskytem zdejšího dalšího vážného houbového škůdce smrku – sypavky smrkové (Lophodermium piceae) doznala oproti roku 2011 výrazného zhoršení, především na Chomutovsku. Přes poměrně příznivý průběh počasí pro růst dřevin během vegetační sezóny docházelo především v silně poškozených porostech v roce 2012 k zhoršení situace (graf 5).

Prosychání až odumírání smrkových porostů napadených václavkami (především václavkou smrkovou Armillaria ostoyae) se v roce 2012 výrazně zvýšilo. Celkové množství evidovaného vytěženého „václavkového“ dříví dosáhlo hodnoty 238 tis. m3. Nejvyšší těžby byly zaznamenány jako již tradičně na území Moravskoslez-ského kraje (147 tis. m3, tj. téměř dvojnásobek loni vytěženého václavkového dříví) a v kraji Olomouckém (61 tis. m3).

Výhled na rok 2013

Lze očekávat, že dosavadní chod počasí prostřednictvím dlouhé a mírné zimy a navazujícího chladnějšího a deštivého jara podpoří vitalitu lesních porostů, což je žádoucí zejména v prostoru Moravy a Slezska. Pokud tedy v následujících letních měsících nedojde ke zvratu povětrnostní situace, je také výhled „v ochraně lesa“ pro tento rok převážně příznivý. Je však otázkou, jak se dále projeví následky sucha uplynulých let. Je zřejmé, že i v tomto roce bude v ochraně lesa hrát problematika „boje“ s podkorním hmyzem velmi důležitou roli, zejména pak ve východní polovině státu. Předpokladem zvládnutí této situace je přiměřené úsilí odpovědných osob, podílejících se na správě lesních majetků.

Z hlediska ostatních škodlivých činitelů je výhled do letošního roku již mnohem příznivější, s určitou výjimkou obtížně predikovatelného vývoje početnosti drobných hlodavců. Samostatnou kapitolou pak je tradičně problematika poškozování lesa zvěří, jež představuje trvalý problém ochrany lesa, s minimální nadějí na účinnou nápravu v dohledné době.

Autoři:

Ing. Miloš Knížek, Ph.D.

Ing. Jan Liška

Ing. Bc. Jan Lubojacký

Ing. Roman Modlinger

Ing. Vítězslava Pešková, Ph.D.

Dr. František Soukup, CSc.

LOS VÚLHM, v.v.i.; E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.