Situace v ochraně lesa v okolních zemích v roce 2012

Z hlediska celého regionu střední Evropy je možno rok 2012 hodnotit jako období s nízkým stavem většiny sledovaných škodlivých faktorů. Uvedené se týká především abiotických vlivů v podobě polomů, jejichž incidence byla v porovnání s lety 2007–2010(11) výrazně nižší. V jarním období byly pomístně zaznamenány pozdní mrazy, ve východní polovině zájmového území se později citelněji projevily následky sucha. Ve většině zemí poklesl výskyt poškození hmyzími škůdci (především v souvislosti s ústupem gradace podkorního hmyzu na smrku). Listožravý a savý hmyz nadále setrvával převážně v latenci. Ve zvýšené míře se naopak projevovali někteří původci houbových onemocnění (zmínit je možno např. známé chřadnutí a odumírání jasanů, jež je v některých zemích považováno za jeden z nejvážnějších současných problémů ochrany lesa). Pokud hlášení obsahovala také kvantifikaci poškození lesa zvěří, byl obvykle konstatován nárůst působeného poškození.

V rámci celého vymezeného zájmového území střední Evropy, tedy včetně Česka, bylo v minulém roce vykázáno kolem 15 mil. m3 tzv. nahodilých těžeb, nejvíce na území Polska (přes 5 mil. m3), nejméně pak na území Německa (necelý 1,5 mil. m3). Výši nahodilých těžeb přepočtenou na jeden hektar lesních porostů udává připojený graf. Poškození evidované v plošných jednotkách bylo hlášeno na celkové rozloze kolem 1 mil. ha, což reprezentuje cca 3,5 % rozlohy středoevropských lesů. Nejvíce na území Polska (kolem 700 tis. ha), nejméně na území Česka (kolem 40 tis. ha).

V dalším textu nelze v rámci jednotlivých sousedních zemí uvést všechny skupiny evidovaných škodlivých faktorů, zmíněny proto budou pouze vybrané hlavní, se zdůrazněním případných specifik.

Stav v jednotlivých zemích

Slovensko

Lesy zaujímají v tomto státě přibližně 2 mil. ha a z necelých 45 % jsou tvořeny jehličnany. V roce 2012 stejně jako v několika předcházejících letech zde problematice ochrany lesa dominovalo chřadnutí a odumírání smrkových porostů, především v souvislosti s pokračující plošnou gradací podkorního hmyzu (blíže viz také LP 6/2013, str. 396–397). Jejím výsledkem je skutečnost, že na Slovensku se stále nedaří podstatným způsobem snížit vysoký podíl nahodilých těžeb, který činí kolem 50 % (s ohledem na příznivé složení lesů s vysokým zastoupením listnatých dřevin jde o údaj skutečně alarmující).

Celkem bylo evidováno přes 4 mil. m3 poškozené hmoty, přičemž procentuální podíl byl zhruba následující: abiotické vlivy (31 %), biotičtí činitelé (66 %), antropogenní faktory (3 %). Mezi abiotickými vlivy zřetelně dominoval vítr (80 %), v rámci biotických činitelů podobně převládal podkorní hmyz na smrku (89 %). Z antropogenních faktorů se nejvíce projevily imise (73 %) a krádeže dříví. Z regionálního hlediska bylo nejsilněji zasaženo území středního Slovenska, kde se koncentroval výskyt rozhodujícího rozsahu poškození abiotickými vlivy a pod-korním hmyzem.

Dvoutřetinový podíl biotických činitelů na tak vysokém celkovém objemu nahodilých těžeb je značně specifický, v žádné další z hodnocených středoevropských zemí nebyl v takové míře zaznamenán. Kromě „lvího“ podílu podkorního hmyzu na jehličnanech (resp. kůrovců rodu Ips na smrku) je možno zmínit roli patogenních hub (hlavně václavek – Armillaria spp. a dalších původců „hnilob“, společně s chřadnutím a odumíráním jasanů), na jejichž konto bylo vykázáno necelých 10 % objemu poškození. Významnější výskyt listožravého hmyzu nebyl prakticky zaznamenán. Z tzv. ostatních škodlivých faktorů je možno zmínit ještě problematiku chřadnutí a odumírání borovic (např. na západním Slovensku v oblasti Záhoří), jež se začalo projevovat v roce 2012 a zesílilo na jaře 2013. Podle současných poznatků jde o důsledek zřetězení několika škodlivých vlivů a činitelů, zejména sucha a následné aktivizace biotických „škůdců“ (hlavně podkorního hmyzu a patogenních hub). Ve vyšším rozsahu bylo též zaznamenáno prosychání nepůvodní borovice černé.

Polsko

Lesy zaujímají v tomto státě přibližně 8,7 mil. ha a z více než 80 % jsou tvořeny jehličnany (převážně borovicí). V roce 2012, podobně jako i v jiných letech, problematice ochrany lesa dominoval výskyt abiotických vlivů (polomů) a některých biotických činitelů (zejména listožravého hmyzu ve starších borových porostech). Polským specifikem poslední doby je značný rozsah prováděných obranných opatření (zásahů) proti hmyzím škůdcům, především pak listožravému hmyzu. V ostatních zemích k tomu v protikladu nedochází buď vůbec, nebo jen v mini-mální míře. V roce 2012 zásahy (včetně leteckých) proběhly podle evidence na stěží uvěřitelné rozloze 180 tis. ha.

V polských lesích bylo celkem evidováno přes 5 mil. m3 poškozené hmoty, přičemž 3,9 mil. m3 bylo vázáno na jehličnany a 1,2 mil. m3 na listnáče (vývraty a zlomy činily u jehličnanů kolem 60 % a u listnáčů kolem 70 %). Z regionálního hlediska bylo více zasaženo území východní poloviny státu (zejména střed a severovýchod – regionální ředitelství lesů Olsztyn a Bialystok), kde se koncentroval výskyt rozhodujícího poškození abiotickými vlivy (polomy). Naopak výskyt podkorního a listožravého hmyzu se soustředil spíše do západní poloviny území, přičemž více byl zasažen sever (regionální ředitelství lesů Toruń, Pila a Szczecinek). Poškození houbovými chorobami se pak převážně vyskytovalo ve středovém pásu území.

Mezi hmyzími škůdci dominoval výskyt motýlů, především pak bekyně mnišky (Lymantria monacha), jež byla vykázána z úhrnné rozlohy více něž 150 tis. ha (zásah proti ní se uskutečnil na téměř 100 tis. ha). Těžiště škodlivého výskytu mnišky se přitom nalézalo na severozápadě území, daleko od našich hranic (mniška v Polsku navíc napadá převážně borovici). Dalším druhem v pořadí byl bourovec borový (Dendrolimus pini), vykázaný z rozlohy cca 75 tis. ha (zásah na ploše přes 50 tis. ha). Významný byl také škodlivý výskyt klikoroha borového (Hylobius abietis), evidovaný na ploše přes 10 tis. ha (zásah téměř 6 tis. ha).

Mezi houbovými chorobami převažovalo poškození hnilobami (kořenovník vrstevnatý – Heterobasidion annosum, václavky), na jejichž vrub bylo vykázáno téměř 250 tis. ha poškození. Zmínit je možno také chřadnutí a odumírání jasanů, evidované na rozloze 10 tis. ha. Jako zajímavost lze uvést pro nás „exotické“ poškození obnovy lesa losy a zubry, evidované především v oblasti nejzazšího severovýchodu (Bialystok).

Německo

Lesy zaujímají v tomto státě přibližně 11 mil. ha a z necelých 70 % jsou tvořeny jehličnany. Stav ochrany lesa za rok 2012 je možno celkově hodnotit jako značně uspokojivý, u většiny škodlivých faktorů byly zaznamenány nižší rozsahy ve srovnání s minulými lety.

Celkem bylo v německých spolkových zemích evidováno pouze kolem 1,5 mil. m3 poškozené dřevní hmoty, z čehož abiotické vlivy (hlavně polomy) tvořily cca 40 %. Mezi hmyzími škůdci dominoval podkorní hmyz na smrku (lýkožrout smrkový a lesklý), jenž způsobil rovněž cca 40 % z celkového objemu poškození. Výskyt listožravého hmyzu na jehličnanech byl velmi nízký (celkem 7,4 tis. ha), na listnáčích naopak došlo k nárůstu (píďalky a obaleči na dubech byly evidovány na rozloze kolem 26 tis. ha). Minimální výskyt byl zaznamenán u klikoroha borového (podobně jako v několika předchozích letech), celkem bylo evidováno pouze necelých 0,6 tis. ha. Naopak došlo ke zvýšení výskytu drobných hlodavců (2,4 tis. ha). Mezi houbovými chorobami dominovalo chřadnutí a odu-mírání jasanů, vykázané z rozlohy 37 tis. ha. V rámci hnilob se jednalo hlavně o kořenovník vrstevnatý, který byl evidován na ploše kolem 7 tis. ha (a v objemu 130 tis. m3). Působení sypavek na borovici (Lophodermium spp.) nebylo příliš významné (evidováno pouze cca 400 ha).

Distribuce poškození nebyla z hlediska celého území Německa jednoznačně regionálně vázána, lze však uvést, že se ve většině případů spíše týkala jižní a částečně i střední části, kde se také nalézá nejvíce lesů. Pokud si blíže všimneme obou spolkových zemí sousedících s Českem (tedy Bavorska a Saska, s celkovou rozlohou lesa kolem 3,1 mil. ha), shledáme několik zajímavých skutečností. Výše abiotického poškození byla v Bavorsku velmi nízká (bližší specifikace neuvedena), v Sasku bylo zaznamenáno 210 tis. m3 (převážně poškození sněhem). Výskyt podkorního hmyzu byl v Bavorsku celkově nízký (cca 325 tis. m3, z toho 280 tis. m3 lýkožrout smrkový), v Sasku pak zcela zanedbatelný (cca 7,5 tis. m3). Listožravého hmyzu bylo v Bavorsku evidováno kolem 7,5 tis. ha, v Sasku pak 6,5 tis. ha (v obou zemích se jednalo hlavně o „housenky“ na dubech). Poškození kultur bylo v Bavorsku evidováno na rozloze 1,5 tis ha (1,1 tis. ha představoval výskyt tzv. drobných hlodavců), v Sasku 0,2 tis. ha. Výskyt původců houbových onemocnění, resp. jimi působené poškození bylo v Bavorsku hlášeno na rozloze 30 tis. ha (22 tis. ha připadalo na poškození jasanů), v Sasku se jednalo o 1,7 tis. ha.

Rakousko

Lesy zaujímají v tomto státě kolem 3,8 mil. ha a téměř z 80 % jsou tvořeny jehličnany. Uplynulý rok je z pohledu ochrany lesa hodnocen jako poměrně příznivý, s nízkým stavem výskytu velké části škodlivých faktorů (a bez výraznější přítomnosti neobvyklých či jinak překvapivých fenoménů).

Celkem zde bylo v roce 2012 evidováno kolem 2,5 mil. m3 poškozené dřevní hmoty, z čehož abiotické vlivy (hlavně polomy) tvořily cca 50 %. Výskyt podkorního hmyzu byl relativně vysoký (cca 890 tis. m3, z toho 700 tis. m3 lýkožrout smrkový). Listožravý hmyz byl evidován na rozloze kolem 5 tis. ha (polovinu tvořil výskyt pouzdrovníčka modřínového – Coleophora laricella). Poškození kultur bylo evidováno na rozloze 2,5 tis. ha (z toho 2 tis. ha představoval výskyt klikoroha borového). Poškození zvěří bylo hodnoceno jako mírně stoupající či stagnující. Houbové choroby byly hlášeny z rozlohy 47 tis. ha (35 tis. ha připadalo na poškození jasanů, 7 tis. ha na poškození jehličí smrku, hlavně houbou Rhizosphaera kalkhoffii). V objemovém měřítku bylo evidováno 400 tis. m3 (především kořenovník vrstevnatý).

Z regionálního hlediska bylo abiotickými vlivy (polomy) nejvíce poškozeno území Tyrolska, Štýrska a Dolních Rakous, převážně tedy alpské polohy. Podkorní hmyz na smrku nejvíce zasáhl území Štýrska a Korutan, tedy rovněž alpské polohy. U chřadnutí jasanů se jednalo o plošné rozšíření po celém území, přičemž však byl zaznamenán určitý pokles intenzity výskytu.

Závěrem

Přestože není možné v tomto krátkém příspěvku postihnout všechny důležité aspekty dané problematiky, prosté srovnání rozsahů výskytu vybraných škodlivých faktorů celkem přesvědčivě dokládá, že z hlediska tradičně pojímané ochrany lesa byl rok 2012 ve většině okolních zemí rokem poměrně příznivým (asi s výjimkou Slovenska, především z pohledu zdejší pomalu ustupující rozsáhlé kalamity podkorního hmyzu). Na druhé straně jsou mezi jednotlivými státy patrné značné „kvantitativní i kvalitativní“ rozdíly ve struktuře a objemu (rozsahu) jednotlivých typů poškození, jež je možno uspokojivě vysvětlit sdruženým působením souboru odlišných přírodních, hospodářských i společensko-kulturních podmínek. Pokud použijeme v současnosti tak populární poměřování výkonnosti (efektivity), lze z hlediska „dosažených výsledků“ ochrany lesa za uplynulý rok sestavit jakousi pomyslnou posloupnost, na jejímž jednom konci bude Německo a na druhém Slovensko.

Autor:

Ing. Jan Liška

LOS VÚLHM, v.v.i.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.