Odborná lesnická exkurze na Křivoklátsko

Historie a charakteristika LS Křivoklátsko

První den exkurze účastníky uvítal před chatou Emilovnou odvolaný správce LS Křivoklát Pavel Rus (odvolán po požadavku ministra zemědělství na kontrolu práce Lesů ČR na Křivoklátsku a případné personální změny), který přítomné seznámil s historií území a charakteristikou lesní správy Křivoklátsko. LS Křivoklát se rozkládá na 14 000 ha, z toho 95 % leží v CHKO, což s sebou přináší nutnost vyjádření správy CHKO při schvalování LHP. Jehličnaté a listnaté dřeviny jsou zastoupeny rovnocenně, v dřevinné skladbě je nejvíce zastoupen smrk (24 %), borovice (14 %), dub (15 %), buk (12 %) a modřín (10 %). Z dalších dřevin se zde uplatňuje HB, DB, LP, BR, JS, JD, KL a OL. Více než jedna pětina porostů je obnovována přirozeně. Organizačně je LS Křivoklát členěna na 9 revírů, průměrná výměra na jednoho revírníka je tak cca 1 500 ha.

Etát se pohybuje mezi 53–60 tis. m3. Oblast byla od středověku intenzivně využívána a dodnes jsou v lesích i v těch nejméně přístupných lokalitách patrné stopy po výrobě dřevěného uhlí. V kontextu záměru MŽP zřídit na Křivoklátsku národní park bylo uvedeno, že v současnosti se na území lesní správy nachází 2 NPR, 10 PR, na dvou třetinách ptačí oblast NATURA a deset evropsky významných lokalit, čímž je dostatečně zajištěna ochrana jednotlivých druhů a společenstev. Řeč přišla i na medializovanou návštěvu ministra zemědělství. Pavel Rus konstatoval, že křivoklátské lesy jako kolébka české myslivosti budou vždy spojeny s výkonem práva myslivosti, která tu má stejně jako lesnické hospodaření hlubokou tradici. Nepopíral, že jsou lokality, kde jsou se zvěří problémy, ale odmítl tvrzení, že by zde za jeho působení vznikaly nadměrné škody na lesích. Zdůraznil, že zde dlouhodobě dochází k soustavnému snižování stavů zvěře. Jako v celé republice je zde přemnožena černá zvěř a problematický je jelen sika. Názorový rozkol panuje se správou CHKO v případě osudu mufloní zvěře, která je zde nepůvodní a správa CHKO usiluje o její totální likvidaci.

Exkurze

První den

Po úvodních informacích začala v doprovodu průvodců Miroslava Pechy staršího a Miroslava Pechy mladšího, revírníka LČR, s.p., samotná exkurze. Úvodní zastávkou byla přírodní rezervace u Eremita, která se nachází mezi obcemi Branov a Roztoky. Rezervace o výměře 7,8 ha se rozkládá na zalesněném skalním svahu nad Berounkou a vede jí naučná stezka, na které je přímo v terénu vyznačeno třicet pět druhů stromů, které se zde vyskytují. Unikátní je na lokalitě bohatý výskyt tisu červeného, kterého je evidováno bezmála tisíc jedinců různého stáří. Z dalších dřevin jsou tu například dub letní i zimní, buk, habr, jilm vaz, třešeň ptačí, z jehličnaté borovice, jedle, smrk. Zajímavostí je možnost spatřit na jednom místě tři naše jeřáby – jeřáb muk, jeřáb břek a jeřáb ptačí. Bohaté je keřové patro – roste tu např. meruzalka srstka, trnka obecná, čilimníkovec černající, svída krvavá či řešetlák počistivý.

Další kroky účastníků směřovaly na revíry Skryje, Bušohrad, Kolna a Pustá Seč s ukázkami přírodě blízkého hospodaření, kde mohli účastníci exkurze na několika zastávkách zhlédnout postupnou přeměnu smrkových porostů a práci s jednotlivými dřevinami při přeměnách druhové skladby. V různě rozpracovaných porostech bylo možno sledovat stav obnovy či výsadby, které na navštívených lokalitách bez problémů odrůstaly. Na revírech Bušohrad a Kolna byla předvedena ukázka velkoplošné přirozené obnovy bukových porostů, která probíhá zcela bez ochrany proti zvěři. Nutno podotknout, že na řadě jiných lokalit se bez oplocení či individuální ochrany, jako jinde v republice, počáteční fáze obnovy listnáči a jedlí neobejde. Na některých stanovištích se rozvedla diskuse o přijatých pěstebních opatřeních a jednotlivých uskutečněných krocích a předpokládaném dalším vývoji lesa, která ukázala určité rozdíly v hospodaření ve státních a soukromých lesích.

Po venkovní exkurzi následovala návštěva informačního a vzdělávacího střediska LS Křivoklát, které zajištuje akce pro veřejnost a lesnickou pedagogiku, a účast-níci si prošli interaktivní expozici v budo-vě lesní správy.

Závěrečná zastávka prvního dne byla na polesí Alžběta u barokní sochy sv. J. Nepomuckého, kterou nechal zhotovit Jan Josef hrabě z Valdštejna jako připomínku velkého lovu zvěře, kterého se v těchto místech zúčastnila v roce 1721 císařovna Alžběta Kristýna (matka císařovny Marie Terezie), která během jediného dne ulovila 138 kusů vysoké zvěře. Takto úspěšný lov byl možný pouze díky obrovskému nasazení lesního personálu i poddaných, kterým se během několika dní před návštěvou císařovny podařilo z okolních polí a lesů shromáždit zvěř, která byla v den lovu císařovně vypouštěna do plachtové ohrady, ve které stál její lovecký altán.

Večerní program byl vyhrazen na přátelské posezení, při kterém Miroslav Pecha starší představil Lesnický park Křivoklátsko.

Druhý den

Druhý den byl věnován centrální části LPK, a sice revíru Kouřimec. Průvodcem byl Miroslav Pecha mladší, který na tomto revíru slouží ve funkci revírníka už 16 let. Šlo se pěšky, počasí přálo, a tak si ten den účastníci exkurze náležitě užili. Viděli ukázky z programu navracení jedle do lesních porostů Křivoklátska a ocenili, že předsevzetí „obnovit každý rok minimálně 1 ha jedlí bělokorou“ se Miroslavu Pechovi už 15 let daří beze zbytku plnit. Trasa, dlouhá cca 7 km, vedla i genovou základnou buku, dubu a ostatních listnatých dřevin Křivoklátska, která byla založena v roce 1984 jako vůbec první GZ v ČR. Má stanoveno obmýtí 180 let a obnovní dobu 50 let. Poměrně dobře se daří obnovovat staré bukové porosty podrostním způsobem přirozeně, ale doubravám je třeba pomoci umělou obnovou na malých obnovních prvcích. GZ k tomu poskytuje dostatečné množství kvalitního osiva. Účastníci exkurze měli možnost zhlédnout i staré listnaté porosty v NPR Velká Pleš (cca 4 ha), rozvrácené dvěma po sobě jdoucími vichřicemi (Ema a Ivan), na kterých Správa CHKO nepovolila zpracování dřevní hmoty, a plochy byly ponechány přirozenému vývoji.

Foto: autorka