Lesnickému školství chybí dlouhodobá koncepce

- S jakými novinkami a plány vstupuje vaše škola (fakulta) do školního roku 2013/2014?
- V posledních několika letech se hovoří o koncepční i personální krizi českého školství, jejímž důsledkem může být pokles úrovně vzdělání. Kde vidíte hlavní příčiny a možná východiska z této krize?
- Velmi často je zdůrazňována nutnost spolupráce škol s praxí. Daří se vám tuto spolupráci nastavovat a můžete představit konkrétní příklady?
- Absolventi odborných lesnických škol si často musí hledat zaměstnání mimo vystudovaný obor. Uplatnění v jiných oborech je pak prezentováno jako jejich univerzálnost. Potřebujeme pak současný počet odborných lesnických škol, když obor nenabízí dostatek pracovních míst?

Prof. Ing. Marek Turčáni, Ph.D., Děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze
- Do nového akademického roku vstupuje naše fakulta s jasným cílem ve vzdělávací činnosti – poskytovat kvalitní vysokoškolské vzdělání na všech stupních (bakalářský, magisterský, doktorský) v oblasti lesnictví, dřevařství, myslivosti i příbuzných oborů. Chceme zintenzivnit mezinárodní vztahy (k tomu zlepšit úroveň výuky cizích jazyků, zvýšit internacionalizaci studia a podniknout kroky k zvýšení počtu studentů v akreditovaných oborech v angličtině). Dlouhodobým cílem je rozšířit a zatraktivnit nabídku studia tak, aby se zvýšil okruh potenciálních uchazečů o studium na FLD. V tomto směru je naší novinkou pro nadcházející akademický rok nový studijní obor Podnikání v dřevozpracujícím a nábytkářském průmyslu. Dalším opatřením v této oblasti je podpora talentovaných a aktivních studentů, pro které je připravený rozsáhlý stipendijní a motivační program.
Již tradiční součástí vzdělávací činnosti FLD jsou i kurzy celoživotního vzdělávání a nově i lesní pedagogiky. O kurzy celoživotního vzdělávání je mezi veřejností tradičně velký zájem a tato činnost přispívá vedle nesporné edukační a společenské role také ke zvýšení povědomí o naší fakultě a studiu na ní a v neposlední řadě přispívá i k lepší informovanosti o významu lesnických, dřevařských a mysliveckých oborů obecně.

- Nevím, jestli je na místě mluvit přímo o krizi českého školství. Podobná otázka byla položena i v poslední (podobně zaměřené) anketě, kterou pořádala vaše redakce. Od té doby se situace příliš nezměnila. Je pravda, že byla dopracována novela zákona o vysokých školách, která měla nově upravit a vymezit fungování vysokých škol. Vzhledem k současné politické situaci však nebude pravděpodobně do konce roku parlamentem ČR přijata.
Příčiny současného stavu českého vysokého školství zůstávají dlouhodobě stejné – způsob a úroveň financování vysokých škol, rychle až chaoticky se měnící podmínky vymezující hodnocení kvality vysokých škol, které se stále významněji promítají do jejich financování. Významným faktorem, se kterým se vysoké školy musejí vyrovnávat, jsou i relativně vysoké rozdíly v kvalitě mezi jednotlivými uchazeči o studium. Ty nepochybně reflektují úroveň základního a středního školství a souvisejí zjevně i s vyšším počtem těch, kteří studium na VŠ zahajují. V průměru tím však dochází ke snižování kvalitativní úrovně studentů na vysokých školách.
Školství v České republice potřebuje především jasnou a dlouhodobou koncepci, založenou na vytvoření stabilního prostředí a pravidel, které bude snaha co nejméně měnit (alespoň ne každý rok). Je třeba, aby se konečně začalo prakticky naplňovat oblíbené úsloví o tom, že školství a věda jsou prioritou a podmínkou rozvoje společnosti.        
n Spolupráce škol s praxí, tj. s firmami a podniky působícími v oborech, ve kterých daná škola působí, je skutečně nezbytná. Vzájemnou komunikací škola získává nutnou zpětnou vazbu, která umožňuje aktualizaci studijních oborů v souladu s potřebami praxe. Tím se následně zvyšuje i uplatnitelnost absolventů na trhu práce.
Konkrétní spolupráce FLD s dřevařskými podniky, Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, Vojenskými lesy a statky a soukromými firmami v oboru se v posledních letech poměrně zdárně rozvíjí. To se pozitivně projevuje mimo jiné i úspěšností FLD při podávání projektů do soutěží grantových agentur, které financují aplikovaný výzkum. Spolupráce s aplikační sférou získala nyní na FLD nový impulz založením Rady pro spolupráci s praxí. Rada pro spolupráci s praxí by měla fungovat jako spojovací článek mezi akademickým a vzdělávacím životem fakulty a reálnou praxí. Po pečlivém výběru a vyjednávání je velmi pozitivní, že členství v Radě přijaly významné osobnosti důležitých sektorů lesního hospodářství a navazujícího dřevozpracujícího průmyslu. Rada se bude vyjadřovat zejména ke studijním plánům s ohledem na uplatnění absolventů na trhu práce, k praxím studentů, k programům celoživotního vzdělávání a ke spolupráci v oblasti vědy a výzkumu.

- Pravdou je, že možnosti zaměstnání absolventů lesnických škol nejsou v posledních letech přímo v oboru příliš velké. Kvalifikační požadavky, resp. současná běžná praxe napříč celým spektrem lesnických profesí (od dělnických až po řídicí a manažerské pozice), jsou ve znamení snižování významu lesnické odbornosti. Ať již jsou důvody ekonomické či politické, je třeba se snažit tuto situaci změnit. Představte si, že by vám slepé střevo operoval jádrový fyzik – sice odborník, ale v operacích samouk. Absurdní představa? Ano, v medicíně… V lesnictví je to praxe stále častější. Musíme proto vždy a všude zdůrazňovat, že dobře hospodařit v lese je taky umění a věda. Chyby v hospodaření v lese se bohužel projeví po dlouhé době, špatně operovaný „slepák“ se ozve hodně brzy… Nakonec, ve vědě se my lesníci už dokážeme prosadit v těch nejlepších časopisech – proč by to nemohlo být stejné v lesnickém provozu?
Přes tyto problémy je však uplatnění absolventů FLD dosud relativně dobré, a to i v porovnání s ostatními fakultami ČZU i srovnatelnými univerzitami/fakultami v ČR. Nízká míra nezaměstnanosti absolventů FLD svědčí o flexibilitě a širokém záběru studia. K tomu je však nutné přidat i rozšiřování působnosti jednotlivých původně výhradně lesnických škol do příbuzných oborů. Na FLD v této souvislosti v současnosti probíhá optimalizace studijních oborů s cílem obsáhnout v celé šíři, a přitom dostatečně diferencovaně lesnický (myslivecký) a dřevařský sektor, včetně přesahu do příbuzných či navazujících oborů.

Ing. Jan Dvořák, Ph.D., Proděkan pro pedagogickou činnost LDF MENDELU v Brně
- Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně je v současné době z hlediska získávání zdrojů z Evropských strukturálních fondů EU OPVK jednou z nejúspěšnějších fakult, a to nejen v rámci naší univerzity. Řada projektů řešených na fakultě (www.ldf.mendelu.cz/cz/projekty/resene_projekty/opvk) přináší v minulosti netušené možnosti modernizace výzkumného a výukového zázemí a inovaci studijních plánů v rámci studijních programů. V nadcházejícím akademickém roce vstupuje většina projektů do druhé poloviny doby řešení a i přes administrativní a organizační potíže výběrových řízení při modernizaci vybavení a technologií budou tato zařízení plně k dispozici pro výuku studentů napříč studijními programy, akreditovanými a realizovanými na LDF. Co se plánů týče, ty jsou více než ambiciózní. Mezi nejvýznamnějšími je možno jmenovat udržení a zvyšování atraktivity studijních programů tak, abychom nejen udrželi, ale také zvýšili zájem uchazečů o studium na LDF v Brně, realizace základních prací na spuštění projektu vybudování Výzkumného centra Josefa Ressla či úspěšnost v získávání finančních zdrojů z jednotlivých výzkumných projektů a kvalitní publikace jejich výsledků.

- Osobně nesdílím názor, že české školství je v krizi. Toto označení považuji za přehnané, účelově používané a mnohdy zobecňující. Nicméně musím přiznat, že za dobu mého působení ve školství jsem se s konkrétní a jasnou koncepcí českého školství nesetkal. Definovat příčiny tohoto stavu je otázka, jejíž zodpovědný rozbor by dalece překročil možnosti tohoto příspěvku. Jako základní problém zejména na půdě sekundárního a terciárního vzdělávání považuji neexistenci jasné a dlouhodobé koncepce zřizovatele, nekontinuitu a názorovou nejednotnost, související často s personálním obsazením na pozicích s rozhodovací pravomocí a dále dlouhodobé podfinancování českého školství na všech stupních.

- Problematice spolupráce s praxí věnuje LDF v posledních letech stále více pozornosti. Nese to s sebou jak závazek zodpovědné přípravy absolventů na povolání, tak nutná spoluúčast na výzkumných aktivitách či odběr výsledků výzkumu. Jako příklad je možno uvést zapojení externích pracovníků z venkovních provozů a praxe do výuky ve vybraných předmětech, a to jak na půdě fakulty, tak při terénních exkurzích, realizace odborných praxí studentů LDF na pracovištích našich významných partnerů či spolupráce při podávání a řešení výzkumných projektů a grantů. Mimo rozsáhlý výčet externích spolupracujících podniků a firem (pokusem o jejich jmenování bych se nutně nevyhnul tomu, abych některého z nich opomenul) sází LDF samozřejmě také na možnosti účelového zařízení MENDELU Školního lesního podniku Masarykův les ve Křtinách.

- Domnívám se, že takto položená otázka směřuje k dalšímu sebemrskačství lesnického sektoru a odpovědi bych se nejraději obratně vyhnul. Nicméně: poskytuje-li lesnická škola takovou kvalitu vzdělávání, že se ji daří naplňovat a otevírat takový počet tříd, aby byla financovatelná, a má-li takové absolventy, kteří nefigurují v seznamech na úřadech práce, potom si zaslouží svoje právo na existenci. Pokud bychom se totiž pustili do zodpovědného řešení této otázky, nutně se musí uzavřít kruh a dostaneme se na začátek této ankety a k problému absence koncepce vzdělávání a jejího napojení na trh práce. Oproti položené otázce jsem se např. nesetkal třeba s tím, že by se někdo zabýval dostatkem pracovních míst pro absolventy některých aktuálně žádaných oborů (např. ekonomiky apod.) a vyvozoval z toho závěry o potřebnosti počtu těchto škol.

Ing. Miroslav Kutý, Ředitel Střední lesnické školy v Hranicích
- Škola vychovává sebevědomého občana, který se chce a umí poctivě začlenit do současného složitého a pestrého života. Navíc získává odbornost, která není úzce specializovaná, ale dává možnost uplatnění se v širokém spektru přírodovědných, ale i jiných povolání. Škola modernizuje výuku a výchovu svých žáků, na které čerpá státní i krajské prostředky. Bez zapojení se do několika evropských projektů by její modernizace byla nemožná. I v mimoškolní práci je škola otevřena veřejnosti. Na www.slshranice.cz je řada projektů, ve kterých je škola aktivní (lesní pedagogika, kurzy k získání oprávnění pro práci s motorovou pilou a křovinořezem, poskytování prostor k výuce včelařství, školení vedoucích mysliveckých kroužků a další). Již řadu let je běžné, že ve školním vzdělávacím programu je zakotvena povinná výuka matematiky po celé čtyři roky, povinná výuka dvou světových jazyků aprobovanými učiteli, dále nepovinná výuka projektového řízení a nově předmětu střelectví.

- Protože vzděláváme a vychováváme žáky z oblasti nejen celé Moravy a Slezska, získáváme tak velmi cenný vzorek úrovně vzdělávání v jednotlivých regionech. Zjišťujeme, že děti jsou málo motivovány k fyzické i duševní práci a neumí soustavně studovat. Velmi dobře umí používat ICT, ale jen v oblastech, které je zajímají, a to jsou převážně sociální sítě. Vyhraněný a jasný zájem o studium našeho oboru je malý a často zkreslený. Zájemců o studium z lesnických rodin, tak jak jsme byli dříve zvyklí, je minimum. Nicméně náročná a složitá práce všech zaměstnanců školy přináší po čtyřech letech studia úspěchy vedoucí k dalšímu vzdělávání na vysokých školách, při získávání pracovních příležitostí v oboru i mimo něj.
Příčiny poklesu úrovně vzdělávání vidím ve stále se měnících koncepcích výchovně vzdělávací soustavy ČR. V neukotvenosti jasně daných výstupů absolventů základních škol. Existují sice rámcové vzdělávací programy, ale školy je různě aplikují. Také finanční politika našeho státu vůči učitelům, většinou vysokoškolsky vzdělaným pracovníkům, je skoupá.
Východiskem z této krize je jasná koncepce směřování českého školství nejen v rámci EU, ale i v rámci dalších vyspělých států světa. Je nutností, aby do této problematiky aktivně a včas vstupovali hlavně zaměstnavatelé s požadavkem, jak vzdělaného a schopného absolventa toho kterého oboru požadují. Doposud je praxe taková, že se ozvou, až zjistí, že jim žádaní absolventi chybí.
Státní školství je financováno podle tzv. normativu, jehož výše se odvíjí podle počtu vzdělávaných žáků. Tedy ne dle potřebnosti, ale podle množství vzdělávaných žáků. To u odborného školství přináší vážné problémy.

- Střední lesnická škola v Hranicích vždy a za každých, i méně příznivých okolností spolupracovala, měla a má velmi dobrý kontakt s lesnickou praxí. To, že v novodobé historii nastal určitý krátkodobý nezájem o spolupráci ze strany největšího správce lesů v ČR, je již doufám za námi. Již císařovna Marie Terezie věděla, že lesy vyžadují řízenou a kvalifikovanou obnovu. Proto ve svém Patentu lesů a dříví (1754) změnila nazírání na lesní hospodářství a dala důraz na odpovědné vzdělávání lesníků. Lesnické školství bylo vydržováno z příspěvků všech majitelů lesů, přičemž jeho výše se odvíjela od velikosti rozlohy lesů. Lesnické školství středního typu bylo ve své době naprostou novinkou (viz Úsovská škola vzniklá 1852). Čas průmyslových a obchodních škol měl teprve přijít. Už tehdy bylo jasné, kolik škol a s jakými výstupy je potřeba.
Jako příkladnou spolupráci naší školy s praxí mohu uvést velmi dobrý vztah s Vojenskými lesy a statky s.p., hlavně s divizí Lipník nad Bečvou. Extenze, odborné exkurze, výuka praxí, poradenská činnost a jiné aktivity jsou zcela běžné a prospěšné oběma stranám. Neméně důležitou je spolupráce s Českou lesnickou společností. Její odborné akce využíváme i spolupořádáme a výsledky potom aplikujeme do výuky. Významná a potřebná je spolupráce se státní správou, hlavně s Olomouckým krajem – odborem životního prostředí a zemědělství. Je běžný i kontakt se soukromými subjekty.
Za všechny jmenuji B. F. P., Lesy a statky Tomáše Bati spol. s r.o či Lescus Cetkovice s.r.o.
Škola rozvíjí činnost i se zahraničními lesnickými subjekty (Slovensko, Polsko, Rakousko, Slovinsko, Srbsko a dalšími).

- Všichni absolventi školy, kteří studium zdárně ukončí, mají potenciál se uplatnit v LH nebo souvisejících oborech, ale i v oborech zcela odlišných, po zapracování a získání určitých zkušeností. Mám tu zkušenost, že kvalitní absolvent, který chce pracovat, adaptovat se na nové podmínky, je flexibilní a dostatečně odvážný, si práci vždy najde. Naopak ten, který čeká, až mu úřad práce nějaké uplatnění nabídne, čeká zpravidla dlouho, cítí se ublíženě a stává se z něj kritik systému.
Současný počet středních odborných lesnických škol, poskytujících maturitní vzdělání, je pro tento malý stát přepychem. V současné době máme již šest těchto škol a další se připravuje (Hranice, Trutnov, Písek, Křivoklát, Žlutice, Šluknov). Zřizovatelé jsou kraje. Záleží na umu ředitele té které školy, aby její potřebnost u rad a zastupitelstev krajů zdůvodnil a obhájil. Či šikovně „zaloboval“ u těch politiků, kteří právě rozhodují.
Je nezbytné a potřebné, aby k útlumu, případně rušení některých těchto solitérních škol, se měli možnost vyjádřit všichni sociální partneři, což jsou hlavně zaměstnavatelé, rezortní ministerstva, úřady práce i vysoké školy. Po těchto konzultacích ať dojde k rozhodnutí na úrovni Asociace krajů, které školy se podpoří a které svoji činnost ukončí. Posuzovaná hlediska by měla vycházet z naplněnosti škol, z kvality a úspěšnosti absolventů, z kvality zázemí pro výuku (školní polesí, řízené přímo vedením školy, moderní vybavenosti školy, z inspekčních zpráv dokladujících všeobecnou i odbornou úroveň vzdělávání, z aktivní spolupráce s lesnickou praxí v tuzemsku i v zahraničí a v neposlední řadě podle vzdělaných, náležitě aprobovaných a schopných učitelů).
Trh práce v lesnickém sektoru zatím značný přebytek absolventů lesnického školství ČR neřeší. Až k tomu dojde, tak ty školy, které svoji pozici obhájí a budou ve svém bytí potvrzeny, se neobejdou bez intenzivní podpory lesnického provozu. Nejen proto, že jejich existence je finančně náročná, ale proto, že je to v životním zájmu obou subjektů – praxe i škol.

Mgr. Bc. Rudolf Sochor, Střední lesnická škola a Střední odborná škola sociální, Šluknov
- Pokud dojde k dohodě Ústeckého kraje s EU o čerpání fondů ROP Severozápad, tak dokončit projekt rekonstrukce střediska odborného vyučování. Toto by nám u učebních oborů velmi pomohlo. Dále pak pokračovat v jednání s ministerstvem zemědělství o převodu lesních pozemků pro praxe na školu.

- Mnohé, co se píše, není pravda. To, že není celková koncepce, je škoda. Ale odborné školy mají své sociální partnery, tudíž i směr, kam orientovat žáky. Je ale chybou, že tento stát pořád neví, co chce preferovat. Zda gymnázia, nebo jiný typ škol? Proklamace o podpoře učňovského školství zatím zůstávají jen na papíře. Co je velkou chybou, je nejednotnost výstupu žáků ze základních škol. Také tomu pomohla novela školského zákona umožňující opakovat vždy jen jednou každý stupeň základní školy. Tím pádem postupují žáci, kterým se učitel musí přizpůsobit, což brzdí celou třídu. Dále pak vleklá diskuse o tom, zda zavést povinné přijímací řízení na Střední školy. Včera bylo pozdě. A v neposlední řadě to, že vysoké školy procházejí krizí naplněnosti a berou téměř každého maturanta. O to hůře se pak motivují žáci.

- Škola má poměrně dost sociálních partnerů v lesnictví. Jak v oblasti státní, tak privátní. Je jen škoda, že státní správa nemá takový zájem na spolupráci jako jiné subjekty.

- To je otázkou, kde je pravda. Porovnáte-li školství v Čechách a Rakousku, státy s přibližně stejnou lesnatostí, tak počet absolventů středních škol s lesnickým zaměřením je přibližně stejný,
ale počtem absolventů vysokých škol za námi Rakousko mnohonásobně zaostává. Důsledek - absolventi vysokých škol jdou na středoškolská místa, a ti pak musí buď mimo region, nebo obor. A to nemluvím o jejich nástupních platech, profesní budoucnosti, stavovské cti (hajný v paneláku) atd. Dále pak zůstává otázkou, zda obor nenabízí dostatek pracovních míst, když úseky revírníků či mistrů se neustále zvětšují. Je otázkou, jak si kdo představuje přírodě blízké hospodaření. Peníze až na prvním místě. Nic ale není tak černé, jak se otáčí den a noc, tak se otáčí i dobré a špatné období a příroda nám to jednou vrátí.

Ing. Jiří Holický, Ředitel školy VOŠL a SLŠ B. Schwarzenberga Písek
Novinky ve školním roce 2013/2014:
- pořízení harvestorových technologií pro praktickou výuku žáků,
- v rámci evropských fondů pokračuje individualizace a inovace výuky, bezplatné zajištění exkurzí pro 1.–3. ročník SŠ, nově zrekonstruovaná učebna s interaktivní tabulí,
- propojení výuky a praxe s podniky a organizacemi v lesním hospodářství

Hlavní příčiny vidím v:
- nedostatečné a nevhodné financování škol (školy dostávají finance na základě počtu žáků),
- velký počet středních a vysokých škol, které se zabývají jak učňovským vzděláváním, tak lesnickým,
- nedostatečné investice do technologií pro výuku v rámci odborných škol

Spolupracujeme s lesnickými subjekty:
- Lesy města Písku, s.r.o.,
- NP a CHKO Šumava,
- Vojenské lesy a statky ČR, s.p.,
- Lesní správa Orlík
- Lesy ČR, s.p.
Dále udržujeme kontakty s lesnickými školami a lesnickými institucemi v zahraničí (Slovensko, Rakousko, Francie, Švédsko, Švýcarsko, Polsko, Finsko).

Nejednotná koncepce MŠMT umožňuje otevírání oborů lesnictví i na jiných než „tradičních“ lesnických školách, což vede k nejednotné úrovni vzdělání absolventů a jejich přebytku na trhu práce.
Pro potřeby lesního hospodářství a příbuzných oborů by stačily tři lesnické školy (Hranice, Písek, Trutnov), které mají odpovídající zázemí a zkušenosti s výukou oboru jako takového. Cílem naší školy je v maximální míře připravit studenty jak po teoretické, tak praktické stránce na samostatný a pokud možno úspěšný život v praxi.

Mgr. Jan Korbelář, Ředitel ČLA Trutnov
- V nastávajícím školním roce budeme i nadále pokračovat s výukou učebního a maturitních oborů zaměřených na komplexní řešení technologií s těžebně dopravními stroj (TDS), s důrazem na snížení rizik úrazů při těchto činnostech, zkvalitňování hygienických podmínek práce a odstraňování její fyzicky namáhaných složek. V rámci Centra odborného vzdělávání v lesnictví bude naše snaha spočívat v rozšíření jednoročního studia TDS pro absolventy (maturanty) lesnických škol z ČR, Slovenska a Polska. Inspirovali jsme se finským modelem, kde v rozsahu 500 vyučovacích hodin získá pracovník výše zmíněnou kvalifikaci. Výuka je co do šíře i hloubky učiva obsáhlá, obsluha těchto strojů vyžaduje zvládnutí mnoha znalostí a dovedností (hydrauliky, stavby a funkce slaboproudých elektrických zařízení, informační a komunikační technologie). Kvalitu systémů přípravy potvrzují sami absolventi, kteří dlouhodobě naplňují různorodé náročné požadavky provozovatelů harvestorů a vyvážecích traktorů ve výše uvedených zemích.

- Položme si otázku. Kdo nám to vlastně řídí školství? Ministerstvo s tím dlouhým a podivuhodným názvem? Pokud ano, jaké jsou výsledky tohoto řídícího procesu za 23 let v pořadí snad se šestnáctým ministrem v čele? Ačkoliv se v dnešní době neustále na všech možných úrovních zdůrazňuje nezbytnost decentralizace a samostatnosti, školy a školská zařízení jsou po zrušení odvětvového řízení prostřednictvím okresních školských úřadů a oborových ministerstev svým způsobem zase pod čtyřnásobnou různorodou „úřednickou kuratelou“. Od ministerstva, přes krajské úřady, úřady pověřených obcí až po místní zřizovatele všichni spolu se samosprávou, rodiči, veřejností a školní inspekcí zasahují přímo i nepřímo svým dílčím nebo zásadním způsobem i do vlastního výkonu výchovné a vzdělávací práce. K důležitým vlivům je třeba započítat i činnost školních rad a občanských sdružení rodičů a přátel školy, které bez náležité odpovědnosti do výuky zasahují.

- Spolupráce s praxí je v našem případě velmi rozšířená. Spočívá zejména v realizaci praktického vyučování a odborného výcviku u různých vlastníků lesů. Výměra školního polesí nám totiž nezaručuje možnost naplnění všech požadavků v této oblasti. Z tohoto důvodu se zúčastňujeme výběrových řízení zejména u obecních lesů, Správy KRNAP a dalších vlastníků lesa. Dobrou spolupráci máme s VLS, s.p., LČR, s.p., v oblasti středního a vyššího odborného studia. Významná je i spolupráce s firmami dovážejícími novou lesnickou techniku.

- Středních lesnických škol je v České republice šest, s přibližnou roční produkcí 240 absolventů ze středních škol a cca 40 absolventů vyšších škol lesnických. Vycházeje z faktu, že dotace na žáka je pro všechny školy limitující, nesníží žádná z těchto škol počet přijímaných žáků, i když pro ně není uplatnění. Pro značnou část absolventů představuje pokračování ve studiu vysokých škol, případně vyšších odborných škol odložení problému se zaměstnáním. U vyšších škol došlo k prodloužení přípravy ze dvou na tři roky, takže není výjimkou příprava žáka 4 roky ve střední škole, 3 roky ve vyšší škole, další 3 roky na universitě v bakalářském studiu a 2 roky v magisterském studiu. Pomineme-li možnost pokračování v doktorandském studiu, trvá příprava oborníka pro lesní hospodářství v České republice až 12 let. Pokud se ptáte, zda potřebujeme tolik škol, odpověď zní ne. Doufám, že se nedočkáme stavu, kdy každé „krajské ministerstvo“ bude zřizovatelem lesnické školy.

Ing. Vratislav Dlohoš, Ředitel  Střední lesnické školy a Středního odborného učiliště, Křivoklát
- Škola se zapojila do projektu EU „Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeským krajem“. Projekt bude zahrnovat tyto aktivity: vybudování chemické laboratoře a odborné učebny, zřízení naučné geologické a dendrologické stezky v areálu školy a nákup moderních pomůcek pro lesnictví. Dále budou v rámci projektu posíleny zájmové kroužky pro studenty SŠ (myslivecký, kynologický, včelařský a přírodovědný) a do projektu budou zapojeny okolní ZŠ. V rámci projektu vybudujeme venkovní učebnu a včelín v arboretu školy. Škola bude letos poprvé zajišťovat maturity oboru Ekologie a životní prostředí.

- Hlavní příčinu vidím ve způsobu financování odborného školství (financování na počet žáků), což způsobuje podbízení SŠ při přijímání žáků na jednotlivé školy.

- Škola spolupracuje s Lesy ČR s.p., Lesní správou Křivoklát a CHKO Zbečno. V rámci odborného výcviku oboru Lesní mechanizátor zajišťuje škola subdodavatelské práce (pěstební a těžební činnosti) pro společnost Kloboucká lesní s.r.o., Městys Křivoklát a další drobné vlastníky lesů.

- Tento problém je třeba rozdělit na několik částí. Absolventi učebních oborů odborných lesnických škol, kterých je ale v lesnickém provozu nedostatek, z něj odchází pouze z důvodu nízkého výdělku. Jejich počet je stále nedostatečný. Zdaleka ne všichni absolventi maturitních oborů nastupují do lesnické praxe. Není pro ně zaměstnání. To souvisí s celostátní problematikou přesunu žáků ze všech učebních do maturitních oborů (snížení náročnosti výuky). To platí i na vysokých školách. Mnoho absolventů maturitních oborů se vrací k řemeslu, protože tam najdou práci a uplatnění.

Pozn.: Odpovědi byly řazeny na základě došlého pořadí do redakce LP. Střední lesnická škola Žlutice nestačila v požadovaném termínu odpovědi zpracovat.

Děkuji za odpovědi,
Petra Kulhanová (21. 8. 2013)