Vítané druhy, či vetřelci? (I.) – Ptáci hrabaví
Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.
Nepůvodní druhy představují součást naší flóry a fauny již řadu století. U některých z nich si jejich cizí původ ani neuvědomujeme, protože se staly takřka nedílnou součástí naší přírody – z rostlin např. některé lesní dřeviny, z živočichů třeba pstruh duhový, králík divoký či ondatra pižmová. Jiné působí na své okolí agresivně a mění celý charakter biotopů, např. bolševník velkolepý či křídlatka. Něco podobného platí i pro druhy živočišné. Cizí druhy raků likvidují domácí račí populace, a to ani ne třeba fyzicky, ale přenosem račího moru. Prudce se šířící norek americký je na říčních březích nebezpečným predátorem raků, obojživelníků, ale i ptáků, a potravním i stanovištním konkurentem našich původních druhů, třeba vydry říční či hranostaje. Takové invazivní nepůvodní druhy svým šířením ohrožují biologickou diverzitu (druhovou bohatost) naší přírody. Jak je na tom v tomto smyslu naše ptačí fauna?
Nepůvodní druhy představují součást naší flóry a fauny již řadu století. U některých z nich si jejich cizí původ ani neuvědomujeme, protože se staly takřka nedílnou součástí naší přírody – z rostlin např. některé lesní dřeviny, z živočichů třeba pstruh duhový, králík divoký či ondatra pižmová. Jiné působí na své okolí agresivně a mění celý charakter biotopů, např. bolševník velkolepý či křídlatka. Něco podobného platí i pro druhy živočišné. Cizí druhy raků likvidují domácí račí populace, a to ani ne třeba fyzicky, ale přenosem račího moru. Prudce se šířící norek americký je na říčních březích nebezpečným predátorem raků, obojživelníků, ale i ptáků, a potravním i stanovištním konkurentem našich původních druhů, třeba vydry říční či hranostaje. Takové invazivní nepůvodní druhy svým šířením ohrožují biologickou diverzitu (druhovou bohatost) naší přírody. Jak je na tom v tomto smyslu naše ptačí fauna?