Úvodník 1/2010
Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc.
Vážení čtenáři,
je téměř jisté, že hodnocení uplynulé lovecké sezóny nebude nijak oslnivé. Zklamáním pro většinu myslivců byly výřady drobné zvěře. Ani v oblastech tradičně bohatých na zajíce a bažanty, jako jsou Břeclavsko, Hodonínsko a Znojemsko, nedosahovaly výřady očekávané výše. Rozumní hospodáři v některých honitbách, poté co na prvním honu zjistili, jaká je skutečnost, od dalších raději upustili. A tak se posezení na posledních lečích velmi často měnilo v otevřené diskusní fórum, probírající vliv různých faktorů na stavy drobné zvěře. Množství diskutérů a příspěvků svědčilo o tom, že o osud drobné zvěře se strachuje velká část zúčastněných. Diskuse bývají často velmi bouřlivé a mnohdy, alespoň pro mě, jsou nejpěknějším zážitkem z honu. Je potěšující sledovat, kolik tzv. „obyčejných myslivců“ ví, o čem mluví, zná odbornou literaturu a často ti nejméně nápadní překvapí hlubokými znalostmi a zdravým úsudkem. Ještě jedna věc je na skupině diskutérů nápadná. Většinou mají psa, staré, dobře ošetřované zbraně, obyčejné myslivecké oblečení a upracované ruce. Ti ostatní, jichž v posledních letech přibývá, s nablýskanými italskými brokovnicemi, okázalým oblečením a výbavou, s terénními automobily, v nichž objíždějí hony v širokém okolí, nediskutují. Nemají o čem. Zpravidla ožívají jen při vzpomínkách na „hartebesty“, „elandy“ a „warthogy“, které ulovili na posledním africkém safari …
Vážení čtenáři,
je téměř jisté, že hodnocení uplynulé lovecké sezóny nebude nijak oslnivé. Zklamáním pro většinu myslivců byly výřady drobné zvěře. Ani v oblastech tradičně bohatých na zajíce a bažanty, jako jsou Břeclavsko, Hodonínsko a Znojemsko, nedosahovaly výřady očekávané výše. Rozumní hospodáři v některých honitbách, poté co na prvním honu zjistili, jaká je skutečnost, od dalších raději upustili. A tak se posezení na posledních lečích velmi často měnilo v otevřené diskusní fórum, probírající vliv různých faktorů na stavy drobné zvěře. Množství diskutérů a příspěvků svědčilo o tom, že o osud drobné zvěře se strachuje velká část zúčastněných. Diskuse bývají často velmi bouřlivé a mnohdy, alespoň pro mě, jsou nejpěknějším zážitkem z honu. Je potěšující sledovat, kolik tzv. „obyčejných myslivců“ ví, o čem mluví, zná odbornou literaturu a často ti nejméně nápadní překvapí hlubokými znalostmi a zdravým úsudkem. Ještě jedna věc je na skupině diskutérů nápadná. Většinou mají psa, staré, dobře ošetřované zbraně, obyčejné myslivecké oblečení a upracované ruce. Ti ostatní, jichž v posledních letech přibývá, s nablýskanými italskými brokovnicemi, okázalým oblečením a výbavou, s terénními automobily, v nichž objíždějí hony v širokém okolí, nediskutují. Nemají o čem. Zpravidla ožívají jen při vzpomínkách na „hartebesty“, „elandy“ a „warthogy“, které ulovili na posledním africkém safari …