Archiv časopisu Svět myslivosti

Ing. Pavol Lenko

Satelitní telemetrie pro sledování a vyhodnocování časoprostorové aktivity umožňuje nahlédnout do utajeného způsobu života volně žijících zvířat. Jde o velmi progresivní a v dnešní době i mimořádně zajímavý způsob zjišťování chování sledovaného druhu. Z tohoto důvodu začala Správa Tatranského národního parku (TANAP) ve spolupráci se Státními lesy TANAP a společností Stunningslovakia na podzim r. 2008 s odchytem medvědů hnědých.

Emil Rakyta

Zachovalé souvislé lesní komplexy pokrývající hornaté části Slovenska v minulosti byly a stále jsou vhodným biotopem pro velké šelmy, které v této oblasti reprezentuje hlavně medvěd hnědý. Jeho populační hustota v posledních letech a především přístup k regulaci jeho početních stavů vyžadují změnu postoje strany státní správy a nastavení nových pravidel.

Ing. Stanislav Dvořák

Pomalu se blíží říje siky japonského a podle mého soudu nastává i vhodná doba pro zveřejnění prvních výsledků telemetrického sledování této zvěře v honitbě Hradiště. Je to více než rok, co se uživatel honitby – Vojenské lesy a statky divize ČR., divize Karlovy Vary – rozhodl sledovat život siky japonského pomocí zařízení GPS umístěného v obojcích.

Doc. Ing. Jiří Kamler, Ph.D. a Ing. Radim Plhal

Z hlediska zájmu biologů je prase divoké stále poněkud opomíjený druh, což je dáno jeho rozšířením jen v některých oblastech a v mnoha směrech obtížnějším výzkumem, např. ve srovnání s jelenovitými. Přesto se daří každé dva roky organizovat specializovanou konferenci, jejíž 8. ročník se konal letos začátkem září v anglickém Yorku. Jelikož šlo o ojedinělou příležitost k získání přehledu o tom, jaký výzkum v souvislosti s prasetem divokým probíhá ve světě, ani na chvíli jsme o účasti na konferenci neváhali. V našem článku se pokusíme shrnout nejzajímavější poznatky.