Archiv časopisu Svět myslivosti

MVDr. Julius Klejdus

Nad naší krajinou každoročně protahují populace severských hus a přezimují u nás, přičemž se soustřeďují v rybničních oblastech především jižních Čech a jižní Moravy. Tisícová hejna přilétají ze severoevropských hnízdišť a naprostou většinu z nich tvoří populace husy polní a husy běločelé. Tyto husy k nám přitahují od konce září do konce října a většina hejn odlétá podle klimatických podmínek v druhé půli března. U nás nehnízdí. Většina údajů v tomto článku byla získána pozorováním a sledováním populací severských hus na jižní Moravě v několika posledních letech.

Prof. RNDr. Jiří Lamka, CSc.

Zvláště odborné úřady Evropské unie (EU) se v posledních 15 letech intenzivně zabývají shromažďováním údajů také o nemocech přenášených do lidské populace zvířaty či jejich produkty (tzv. zoonózy). Pozornost je v současnosti věnována 11 zoonotickým činitelům, mezi nimiž figurují i ti, jejichž existence je přímo spjata s populacemi volně žijících zvířat (např. echinokokóza, vzteklina, trichinelóza aj.). Podmínky pro existenci jednotlivých zoonóz včetně míry jejich dopadů na lidskou populaci jsou však proměnlivé, a to často v závislosti na populačním vývoji rozhodujících druhů zvířat včetně zvěře. Pochopitelný je proto důraz na kontinuitu a odbornost všech šetření zaměřených na přítomnost a význam zoonóz ve státech EU.

Ing. Martina Hartová, Ph.D. a doc. Ing. Jaroslav Červený, CSc.

Analýza složení potravy je jedním z hlavních úkolů při studiu ekologie savčích predátorů. Množství a dostupnost potravy ovlivňují velikost populací, sociální organizaci i mezidruhové vztahy. Většina výzkumů zaměřených na studium potravy lišky obecné se zabývala popisem jednotlivých složek potravy a jejich podílem na celkovém objemu přijaté potravy, ale málokterá studie byla věnována faktorům prostředí, které mohou mít vliv na složení potravy. Také proto jsme se zaměřili na proměnlivost složení potravy v průběhu roku a v souvislosti se změnou nadmořské výšky prostředí.

Ing. David Vaca, Ph.D.

… v podstatě říká Ing. Zdeněk Štěpánek. Jako dodatek k jeho příspěvku na předchozích stránkách uveřejňujeme rozhovor, který jsme s ním připravili na základě četných podnětů našich čtenářů.

Ing. Zdeněk Štěpánek

Obecný požadavek nahradit olovo jako materiál ve všech oblastech lidského života s cílem eliminovat jeho škodlivý vliv na životní prostředí a člověka samého je mnoho let nejen diskutován, ale též uskutečňován. V oblasti loveckého a sportovního střelectví se to týká olověných broků laborovaných jako hromadná střela do brokových nábojů, jejichž používání způsobuje koncentraci velkého množství olověného odpadu na dopadištích sportovních střelnic, zamořování především vodních ploch a také vědecky prokázaný smrtící vliv olova v zažívacím traktu vodních ptáků po požití vystřelených broků. Rok 2010 je na základě výše uvedeného posledním rokem, kdy se v ČR mohou k lovu vodní pernaté zvěře používat brokové náboje s olověnými broky.

Ing. Vladislav Badalík

Vážení čtenáři,

rok 2011, v němž pro ČR končí výjimka o používání nábojů s olověnými broky k lovu vodní pernaté zvěře, se kvapem blíží. Od 1. 1. 2011 bude možné lovit tuto zvěř již pouze bezolovnatými broky. Jak jsou čeští myslivci na tuto významnou změnu připraveni?