Úvodník 2/2010
RNDr. Jakub Hruška, CSc.
Vážení čtenáři,
v posledních týdnech vzbudil mezi myslivci pozornost dopis ústředí Českomoravské myslivecké jednoty, vyzývající k protestům kvůli údajnému pokusu státu zmenšit minimální výměru honiteb na 250 ha. Protože je tato informace vytržena z mnohem širšího kontextu, dovolím si uvést ji na pravou míru, což je třeba udělat trochu obšírněji. V loňském roce byl vládou ČR schválen Národní lesnický program II (NLP II) na léta 2008–2013. Jde o strategický dokument jak nakládat s českými lesy, přičemž vláda uložila jeho realizaci ministerstvům zemědělství (MZe) a životního prostředí (MŽP). NLP II vznikal téměř dva roky, a to složitou diskusí mnoha skupin odborníků, vlastníků lesů a občanských sdružení. Výsledný text NLP II byl kompromisem původně často velmi protichůdných názorů. Protože ale všichni zúčastnění byli ochotni společný názor přijmout, NLP II nakonec vznikl dohodou všech zúčastněných včetně zástupců ČMMJ. Osobně jsem se těchto jednání zúčastňoval a byla to pro mě velká škola umění vyjednávat. V části NLP II věnované myslivosti jsou, stručně shrnuto, tyto body:
1. Stavy spárkaté zvěře v lesích jsou příliš vysoké a musí se snížit tak, aby umožňovaly dostatečnou přirozenou obnovu lesů a jejich ekologickou stabilitu.
2. Systém plánování a kontroly lovu zvěře založený na sčítaných stavech je neuspokojivý a musí se změnit tak, aby mírou výše lovu byl stav lesa a jeho obnovy.
Aby byly zásady NLP II promítnuty do legislativy a praxe, existuje Koordinační rada NLP II (KR), složená z odborníků delegovaných MZe a MŽP. Tato rada dospěla k názoru, že splnění shora uvedených zásad NLP II nelze dosáhnout beze změny současné legislativy. Proto je třeba změnit plánovací vyhlášku č. 553/2004 tak, aby výše lovu spárkaté zvěře byla dána mírou poškození lesa a jeho obnovy. Současně je třeba definovat akceptovatelné poškození, protože cílem opatření není zvěř devastovat. V radě se rovněž diskutuje o tom, že dalším krokem by mohlo být přijetí malé novely zákona o myslivosti, která by přispěla k redukci současných stavů spárkaté zvěře a umožnila fungovat novému modelu plánování mysliveckého hospodaření.
KR uložila změnit plánovací vyhlášku MZe (v hlasování o nutnosti změnit vyhlášku hlasovalo 16 členů pro změnu, dva byli proti), protože důkazy o neadekvátních stavech a škodách, které předložil Ústav pro hospodářskou úpravu lesa, byly velmi přesvědčivé. Pro hlasovaly např. i Lesy České republiky, s. p.
Protože je zřejmé, že vlastníci středně velkých lesů nemají v současném systému tvorby a správy honiteb reálnou možnost ovlivnit výši lovu, diskutovalo se též o možnosti snížit minimální výměru vlastních honiteb. Pokud by byl takový návrh nakonec vznesen, bylo by vhodné, aby byl doprovázen i návrhem společného plánování lovu v mnohem větších oblastech, než mají dnešní honitby.
Návrh KR je třeba chápat jako celek, jehož cílem je, a to si nijak nezastírejme, snížit vysoké stavy spárkaté zvěře. Ty dnes představují v průměru přibližně pětinásobek stavů normovaných a v posledních letech průběžně narůstají.
MZe však svůj úkol dosud příliš neplní, protože návrh novely vyhlášky mělo MZe předložit KR již v červnu 2009, ale do konce roku 2009 se tak dosud nestalo. A to přesto, že MZe je vázáno usnesením vlády. Také ČMMJ se nezachovala příliš korektně, když svému členstvu předložila jen malou část diskutovaných témat vytržených z kontextu, ale o těch hlavních se nezmínila. Je to škoda, protože přijetím navržených změn by se česká myslivost pomalu začala přibližovat poměrům v sousedních evropských státech, kde jsou vlastnická práva mnohem více respektována, a přitom je v nich myslivost na velmi dobré úrovni. Majitelé lesů jsou nadměrnými stavy spárkaté ekonomicky poškozováni, a není důvod, aby tento stav nadále přetrvával. Nelze se také obávat, že by došlo k vyhubení spárkaté, jak je návrh často interpretován. Na něm nemá soudný majitel lesa zájem. Jen nechce dále draze platit za zálibu těch, kteří v lese nehospodaří.
Vážení čtenáři,
v posledních týdnech vzbudil mezi myslivci pozornost dopis ústředí Českomoravské myslivecké jednoty, vyzývající k protestům kvůli údajnému pokusu státu zmenšit minimální výměru honiteb na 250 ha. Protože je tato informace vytržena z mnohem širšího kontextu, dovolím si uvést ji na pravou míru, což je třeba udělat trochu obšírněji. V loňském roce byl vládou ČR schválen Národní lesnický program II (NLP II) na léta 2008–2013. Jde o strategický dokument jak nakládat s českými lesy, přičemž vláda uložila jeho realizaci ministerstvům zemědělství (MZe) a životního prostředí (MŽP). NLP II vznikal téměř dva roky, a to složitou diskusí mnoha skupin odborníků, vlastníků lesů a občanských sdružení. Výsledný text NLP II byl kompromisem původně často velmi protichůdných názorů. Protože ale všichni zúčastnění byli ochotni společný názor přijmout, NLP II nakonec vznikl dohodou všech zúčastněných včetně zástupců ČMMJ. Osobně jsem se těchto jednání zúčastňoval a byla to pro mě velká škola umění vyjednávat. V části NLP II věnované myslivosti jsou, stručně shrnuto, tyto body:
1. Stavy spárkaté zvěře v lesích jsou příliš vysoké a musí se snížit tak, aby umožňovaly dostatečnou přirozenou obnovu lesů a jejich ekologickou stabilitu.
2. Systém plánování a kontroly lovu zvěře založený na sčítaných stavech je neuspokojivý a musí se změnit tak, aby mírou výše lovu byl stav lesa a jeho obnovy.
Aby byly zásady NLP II promítnuty do legislativy a praxe, existuje Koordinační rada NLP II (KR), složená z odborníků delegovaných MZe a MŽP. Tato rada dospěla k názoru, že splnění shora uvedených zásad NLP II nelze dosáhnout beze změny současné legislativy. Proto je třeba změnit plánovací vyhlášku č. 553/2004 tak, aby výše lovu spárkaté zvěře byla dána mírou poškození lesa a jeho obnovy. Současně je třeba definovat akceptovatelné poškození, protože cílem opatření není zvěř devastovat. V radě se rovněž diskutuje o tom, že dalším krokem by mohlo být přijetí malé novely zákona o myslivosti, která by přispěla k redukci současných stavů spárkaté zvěře a umožnila fungovat novému modelu plánování mysliveckého hospodaření.
KR uložila změnit plánovací vyhlášku MZe (v hlasování o nutnosti změnit vyhlášku hlasovalo 16 členů pro změnu, dva byli proti), protože důkazy o neadekvátních stavech a škodách, které předložil Ústav pro hospodářskou úpravu lesa, byly velmi přesvědčivé. Pro hlasovaly např. i Lesy České republiky, s. p.
Protože je zřejmé, že vlastníci středně velkých lesů nemají v současném systému tvorby a správy honiteb reálnou možnost ovlivnit výši lovu, diskutovalo se též o možnosti snížit minimální výměru vlastních honiteb. Pokud by byl takový návrh nakonec vznesen, bylo by vhodné, aby byl doprovázen i návrhem společného plánování lovu v mnohem větších oblastech, než mají dnešní honitby.
Návrh KR je třeba chápat jako celek, jehož cílem je, a to si nijak nezastírejme, snížit vysoké stavy spárkaté zvěře. Ty dnes představují v průměru přibližně pětinásobek stavů normovaných a v posledních letech průběžně narůstají.
MZe však svůj úkol dosud příliš neplní, protože návrh novely vyhlášky mělo MZe předložit KR již v červnu 2009, ale do konce roku 2009 se tak dosud nestalo. A to přesto, že MZe je vázáno usnesením vlády. Také ČMMJ se nezachovala příliš korektně, když svému členstvu předložila jen malou část diskutovaných témat vytržených z kontextu, ale o těch hlavních se nezmínila. Je to škoda, protože přijetím navržených změn by se česká myslivost pomalu začala přibližovat poměrům v sousedních evropských státech, kde jsou vlastnická práva mnohem více respektována, a přitom je v nich myslivost na velmi dobré úrovni. Majitelé lesů jsou nadměrnými stavy spárkaté ekonomicky poškozováni, a není důvod, aby tento stav nadále přetrvával. Nelze se také obávat, že by došlo k vyhubení spárkaté, jak je návrh často interpretován. Na něm nemá soudný majitel lesa zájem. Jen nechce dále draze platit za zálibu těch, kteří v lese nehospodaří.