Archiv časopisu Svět myslivosti

Oldřich a Josefína Kučerovi

Hrabaví ptáci hráli od pradávna v životě člověka význačnou úlohu. Některé druhy byly domestikovány, další zůstaly trvalým objektem jeho loveckého zájmu. Člověk lovil a loví divoké kury po staletí téměř ve všech světadílech pro atraktivitu jich samých, jejich lovu i pro chutnou zvěřinu. Všechny tyto aspekty splňuje krocan divoký. Druh původem ze severní a střední Ameriky se dostal do Evropy krátce po objevení Nového světa a brzy se stal žádanou zvěří v honitbách mnoha panství, neboť představoval zpestření loveckých možností.

Mgr. Vladimír Bádr, Ph.D., a prof. RNDr. Jiří Lamka, CSc.

Myslivecká periodika velmi často přinášejí poznatky o vývoji a opotřebení chrupu zvěře ve vztahu k jejímu věku stejně jako doklady různých anomálií chrupu savců. V našem příspěvku bychom rádi přiblížili příklady skutečného i zdánlivého přerůstání zubů u všech tří skupin naší spárkaté zvěře, tj. dvou čeledí sudokopytníků přežvýkavých býložravých (zástupců turovitých a jelenovitých) a všežravých nepřežvýkavých (zástupců prasatovitých).

Prof. Jiří Bubeník

Jak ukazuji staletí staré kresby zachované v knihovně amerického kongresu, lov jelenů pomocí atrap byl běžný dávno před osídlením Severní Ameriky evropskými osadníky. Severoamerickým indiánům se dařilo obelstít jeleny shromážděné u napajedla atrapami, které si sami vyráběli. Na hlavy si upevňovali jelení hlavy s parožím a zvěř pozorovali otvory po světlech. Přes záda měli přehozenou jelení kůži, běhy volně visely k zemi. Když se přiblížili na dostřel, lovili jeleny luky a šípy.

Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.

Ve dvou dílech seriálu o naší pernaté zvěři a její početnosti dostaly prostor sovy. Jak jsme avizovali v úvodu k osmému dílu (Svět myslivosti 9/2011), po představení výra velkého, kulíška nejmenšího a dvou druhů puštíka přicházejí na řadu dva druhy kalouse a sýc rousný.

Redakce

Základní část soutěže Rarita roku 2010 se pomalu blíží k závěru. V předposledním – pátém – kole se o postup do Velkého finále utkalo 18 trofejí, z toho 17 z ČR a jedna ze Slovenska.

Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Ing. Jarmila Matoušková, Ing. Martin Ernst, Ph.D., doc. Ing. Jaroslav Slamečka, CSc.

Poměrně nízké stavy zajíce v ČR jsou dlouhodobým problémem, který se vysvětluje různými faktory, zejména stavem zemědělské krajiny, predací či omezenou reprodukcí a malým přežíváním mladých zajíců. V našem příspěvku věnujeme pozornost populační dynamice zajíce polního v letech 2008–2010 stanovené podle hmotnosti očních čoček ulovených zajíců.

Ing. Zdeněk Besta

Letos v červnu se již po osmé konala v Liberci „Myslivecká konference 2011“, kterou uspořádal Krajský úřad Libereckého kraje spolu s Okresní agrární komorou pro Jablonec nad Nisou a Liberec a Okresním mysliveckým spolkem ČMMJ Liberec.

Ing. Jan Dvořák, Ph.D.

Dne 13. července t. r. se v polském městečku Margonin, ležícím asi 70 km severně od Poznaně, konala pod patronací Polských státních lesů a za organizačního zajištění Katedry myslivosti a ochrany lesů Lesnické fakulty Univerzity přírodních věd v Poznani a Nadlesnictva Podanin konference nazvaná „Vybraná témata udržitelného mysliveckého hospodaření“. Akce probíhala v krásném prostředí zámečku, který se stal na krátkou dobu příjemným domovem většiny z 65 účastníků a organizátorů.

Ing. Dalibor Pačes

Po roce se na zámku v Židlochovicích sešli představitelé mysliveckých organizací z ČR, Slovenska, Rakouska a Německa. Na již pátém ročníku mezinárodní konference, uspořádaném 8. září t. r., tentokrát diskutovali o tématu „Myslivost vždy ve prospěch přírody a ne proti ní“.

Ing. Petr Ziegrosser

Projíždíte-li počátkem května střední Evropou, vidíte na polích převážně pouze dvě barvy – žlutou a hnědou. Žlutá jsou kvetoucí pole řepky, hnědou barvu mají pole čerstvě osetá kukuřicí. Energetické plodiny – věc před 30 lety naprosto nepředstavitelná.