Archiv časopisu Svět myslivosti

PhDr. Vladimír Dolínek

Od 16. století, kdy začaly být palné zbraně používány k lovu, sportovní střelbě a k osobní obraně, se staly – vedle své funkční, užitkové hodnoty – i předmětem reprezentujícím svého majitele a symbolem jeho moci. Již svým vnějším vzhledem musely odpovídat postavení vlastníka a mimořádná pozornost byla proto věnována jejich výzdobě. Výzdoba zbraně byla mnohdy finančně značně nákladnější než zhotovení nezdobené zbraně.

Mgr. Vladimír Bádr, Ph.D., Ing. Adam Jirsa

V příspěvku „Věk jelenů v Národním parku Šumava“ (autor Ing. A. Jirsa, Svět myslivosti č. 3/2011) byly prezentovány informace o vysokém stáří dvou ulovených a jednoho uhynulého jelena – 24 a 21, resp. 18 let. Věk byl stanoven laboratorně Mitchellovou metodou na Mendelově univerzitě (MENDELU) v Brně. Autor v příspěvku dále věnoval pozornost pohybu a chování jednotlivých jelenů. Následně byly předložené údaje o věku podrobeny věcné kritice (příspěvek „Reakce na článek Věk jelenů v NP Šumava“, autor Mgr. V. Bádr, Ph.D., Svět myslivosti č. 4/2011) ve smyslu důsledného využití principů Mitchellovy metody a zohlednění úrovně spolehlivosti stanovení věku v tak zajímavých případech.

Ing. David Vaca, Ph.D.

V atmosféře vyvolané střetem mezi odpůrci a zastánci kácení stromů napadených kůrovcem v některých částech Národního parku Šumava poněkud zaniklo letošní 20. výročí vzniku parku. Diskuse o aktivních vstupech člověka do některých přírodních procesů je ostatně pro náš největší národní park charakteristická po celou dobu jeho existence. Kromě jiného ukazuje i na to, že na stejnou věc nemusí být používán stejný metr. Zatímco o kůrovci dvacet let diskutujeme a sledujeme, kterak nám Šumavu mění před očima, o regulaci početnosti spárkaté zvěře nepochyboval nikdo. I díky tomu je dnes možné bilancovat téměř dvě desítky let mysliveckého managementu (úmyslně nepoužíváme termín „hospodaření“, neboť na území NP jde přece jen o něco jiného než v běžných honitbách) a porovnat současnou situaci v NP s jinými oblastmi.

Ing. Ctirad Rakušan

Štvanice jako způsob lovu je známa odedávna. Volila se v případech, kdy ulovení zvěře bylo nad síly jedince. Znali ji už Peršané a Tataři. Ve středověkých spisech se označovala jako hlasitý lov – venatio clamosa – na rozdíl od šoulačky nebo čekané, tichých způsobů lovu – venatio placida.

Ing. et Ing. František Bezděk

Již na začátku se musím přiznat, že jsem byl úkolem připravit rozhovor s člověkem, který je mi dodnes vzorem, nesmírně poctěn. Není to totiž úkol, ale naprosto nezasloužené potěšení. Opravdu jen tak lze uvést rozhovor s doc. MUDr. Jaromírem Kovaříkem, CSc., který se 24. září dožívá 85 let. Jistě ho zná většina našich myslivců, kteří již dlouho čtou jeho knihy, odborné statě v učebnicích a nejrůznější články o historii myslivosti, mysliveckých zvycích a tradicích a zvláště o myslivecké kultuře.

Jindřich Machala

Spárkatou zvěř je třeba nejen pozorovat a lovit, ale v době nouze též podle zákona o myslivosti přikrmovat. Proto po návodu na stavbu jednoduchého posedu a kryté pozorovatelny (Svět myslivosti č. 6 a 8/2011) přinášíme také postup stavby krmelce. Krmelec popsaný v následujícím textu slouží k přikrmování jelení zvěře. Pokud se v honitbě vyskytuje výhradně zvěř srnčí, je možné jeho jednotlivé parametry přiměřeně upravit.

Redakce

Základní část soutěže Rarita roku 2010 se přehoupla do druhé poloviny. V době, kdy končila letošní srnčí říje, hodnotili porotci i čtenáři 17 trofejí. Dvě z nich rozšířily řadu finalistek.

Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.

V seriálu o naší pernaté zvěři a její početnosti přicházejí po dravcích na řadu sovy. V osmém dílu si představíme naši největší a nejmenší sovu a také dva druhy puštíka, v následujícím pokračování dva druhy kalouse a sýce rousného.

Ing. Petr Ziegrosser

Střely bez obsahu olova. Tento termín si pravděpodobně většina myslivců spojí s momentálně intenzivně diskutovanou zákonnou povinností používat k lovu vodní pernaté zvěře broky nevyrobené z olova, ale z jiných, netoxických materiálů (ocel, zinek, bismut). Řada výrobců střeliva však nabízí též jednotné střely bez obsahu olova. Za jejich vznikem a zaváděním stojí v první řadě tlak ochránců přírody, kteří by olovo rádi zcela vytlačili z lovecké a sportovní střelby, ale též zájmy výrobců, pro něž nová řešení představují nové obchodní možnosti. Zatímco naši myslivci tuto problematiku příliš neřeší, v sousedním Německu již více než deset let patří mezi významná témata. Hlavním důvodem je diskuse o chování netoxických střel.

Redakce

Dne 16. srpna t. r. zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) mysliveckou statistiku za období od 1. 4. 2010 do 31. 3. 2011. Opět byla posunuta hranice rekordního úlovku u černé zvěře a též u zvěře daňčí, mufloní a sičí. Rovněž lišek se ulovilo nejvíce za posledních deset let. Nesrovnatelně hůře jsou na tom úlovky drobné zvěře, především zajíců.