Archiv časopisu Svět myslivosti

Ing. Petr Ziegrosser

Lapání je pro mnohé myslivce stále ještě normálním a přijatelným způsobem lovu šelem. Ale odchytávat černou zvěř? A pak ji dokonce usmrcovat? Pokud však máme příliš vysoké stavy divočáků, značné škody působené zvěří, nebo když se objeví klasický mor prasat, je nutné použít i jiné metody, než je lov odstřelem.

Adolf Rolínek

Současnost se vyznačuje zvýšenou aktivitou zemědělců, ale i myslivců o účinné snížení škod působených zvěří na zemědělských kulturách. Jde zejména o černou zvěř a škody, které působí v lánech kukuřice, slunečnice a řepky.

Ing. Jaroslav Nerad

Tento příspěvek vznikl jako reakce na článek ve Světě myslivosti č. 10/2010, informující o průběhu sympozia o praseti divokém, které se konalo v září loňského roku ve Velké Británii. Zmíněný článek obsahoval informaci o tom, že v Austrálii hodlají k vyřešení problémů s divokými prasaty použít selektivní jed. V článku byla zároveň nadnesena otázka, zda by nebylo vhodné investovat prostředky do výzkumu ke zjištění prostorové aktivity černé zvěře i u nás, aby se získaly věrohodnější údaje, než poskytuje „dokonalá“ myslivecká statistika.

Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc.

Rok 2010 byl v historii naší myslivosti opět rekordním – ulovilo se nejvíce zvěře černé, daňčí, mufloní a sičí od doby, kdy se vedou celostátní záznamy. Měli bychom si přiznat, že spárkatá zvěř je na nekontrolovaném vzestupu a kapacity honiteb zřejmě zdaleka nebylo dosaženo. Ve svém příspěvku se nebudu zabývat důvody, proč tomu tak je. Mým cílem je zamyslet se nad vývojem produkce zvěřiny a jejím finančním vyjádřením.

Doc. Ing. Jaroslav Červený, CSc.

Ve dnech 5. až 9. září t. r. byl v Barceloně uspořádán jubilejní XXX. kongres Unie biologů zvěře (International Union of Game Biologists, IUGB). Na akci bylo přítomno celkem 381 účastníků z 36 států světa.

JUDr. Ing. Jiří Staněk, CSc.

Dnem 1. ledna 2012 nabývá účinnosti zákon č. 308/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích a zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Tato rozsáhlá novela veterinárního zákona se dotýká také uživatelů honiteb a provozovatelů farmových chovů zvěře, proto je účelné mysliveckou veřejnost s nadcházejícími změnami alespoň stručně seznámit.

Ing. Radim Plhal

Vážení čtenáři,

PhDr. Vladimír Dolínek

V 19. století došlo k rychlému technickému vývoji palných zbraní. Zatímco na jeho počátku existovaly pouze zbraně křesadlové, na konci století se již používaly samonabíjecí pistole a kulomety. První změna, k níž v 19. století došlo, byla důsledkem objevu třaskavin, látek, k jejichž vznícení dochází úderem. Nadále již nebylo nutné vykřesávat jiskry k zapálení střelného prachu, protože k jeho vznícení stačil úder kohoutu na třaskavou slož.

„Telemetrický výzkum zvěře, jeho přínos pro mysliveckou praxi a řešení škod působených zvěří“

Redakce

Ve dnech 7.–8. dubna t. r. se v Kostelci nad Černými lesy konal premiérový ročník semináře Naše zvěř a myslivost. Téma pro letošní rok znělo „Telemetrický výzkum zvěře, jeho přínos pro mysliveckou praxi a řešení škod působených zvěří“. Cílem semináře bylo zmapovat dosavadní projekty telemetrického výzkumu zvěře v ČR, umožnit jejich realizátorům prezentaci výsledků před odbornou veřejností a nastínit další směry výzkumu. Akce se účastnilo 70 osob, mezi nimiž byli pracovníci státní správy myslivosti, zaměstnanci státních lesů i soukromých lesních majetků, národních parků, uživatelé honiteb atd. Pořadateli byli Česká lesnická společnost a Českomoravská myslivecká jednota, kteří seminář zorganizovali ve spolupráci s redakcí časopisu Svět myslivosti a pod odbornou záštitou a s finančním přispěním Ministerstva zemědělství ČR.