Archiv časopisu Svět myslivosti

Miroslav Dusík a RNDr. Jan Plesník, CSc.

Možnostmi využití ptačích predátorů – dravců a sov lovících myšovité hlodavce – při snižování populačních hustot ekonomicky závažných druhů drobných hlodavců se na území naší republiky zabývala řada autorů již od konce 50. let minulého století. Prvních pozitivních a nadějných výsledků jak se zvyšováním početnosti predátorů, tak s účinkem predačního tlaku na hrabošovité (Arvicolinae) bylo dosaženo již koncem 80. let v zemědělsky intenzivně využívané krajině východního Polabí. Rozpad zemědělských podniků a další společenské a ekonomické změny po r. 1989 však vývoj v této oblasti ukončily. Narůstající potřeba omezování gradací drobných hlodavců v horských oblastech počátkem 90. let opět umožnila použití metod biologické prevence především v přilehlém podhůří, v prostředí horských lesů a na rozsáhlých imisních holinách hřebenů Jizerských hor, Krkonoš i Orlických hor.

Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.

V únorovém čísle Světa myslivosti jsme přinesli první díl seriálu o početnosti naší pernaté zvěře, v němž jsme představili zástupce vodní pernaté zvěře řádu vrubozobých: husu velkou, polní a běločelou, kachnu divokou, kopřivku obecnou, čírku obecnou a modrou. V druhém dílu se budeme věnovat dalším druhům vrubozobých.

Redakce

V rozhovoru uveřejněném ve Světě myslivosti č. 2/2011 konstatuje ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR (SVS ČR) MVDr. Milan Malena, že v lovecké sezóně 2009–2010 bylo v ČR vyšetřeno na trichinelózu 80 % ulovené černé zvěře. V uvedeném roce se u nás podle oficiální myslivecké statistiky ulovilo 121 821 kusů zvěře. Použijeme-li údaj SVS ČR o procentu vyšetřených kusů černé zvěře, znamená to, že 24 364 divočáků nebylo vyšetřeno a jejich lovci se tedy dopustili minimálně přestupku.

JUDr. Ing. Jiří Staněk, CSc.

Všichni myslivci vědí, co je trichinóza (trichinelóza), tedy, jak je laicky tradováno, nemoc přenosná ze zvířat na člověka požitím nakaženého a nedostatečně tepelně opracovaného masa zvířat nebo zvěřiny (obvykle prasat, resp. zvěře černé). Je to ovšem současně také nemoc, která je považována za nebezpečnou a jako taková je uvedena v příloze č. 2 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Mgr. Pavel Šustr, Ph.D.

Jelen lesní je největší současný žijící savec Krkonoš. Jako takový představuje významnou roli v proměně krkonošských ekosystémů, a to zejména okusem odrůstajících sazenic a semenáčů stromů. Z tohoto důvodu je kontrola početnosti jeleních populací sčítáním, plánováním lovu a lovem významnou částí každoročních aktivit Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Plánování lovu a lov je však nutné koordinovat i se sousedními správci honiteb, přičemž jednoznačně nejvýznamnějším sousedem je polský Karkonoski Park Narodowy (KPN). Vzhledem k nekonečným diskusím na téma odkud a kam chodí krkonošská jelení zvěř – zda z polské strany na českou nebo naopak, nebo jestli snad vůbec nedochází k významné migraci přes hranice – se Správa KRNAP rozhodla monitorovat pohyb vybraných jedinců.

RNDr. Jana Beranová, Ing. Jan Apltauer, Ing. Martin Černý, CSc.

Ministerstvo zemědělství ČR již čtyřikrát (v r. 1995, 2000, 2005 a 2010) finančně podpořilo projekt, jehož cílem bylo zjistit reprezentativní údaje o rozsahu poškození lesních porostů zvěří v ČR. Zodpovědným řešitelem projektu byl ve všech případech IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o., který připravil metodiku šetření, dohlížel na kvalitu šetření a zpracoval a vyhodnotil výsledky. Na projektu se podíleli pracovníci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem, kteří zajišťovali nezbytné datové podklady a spolu s pracovníky IFER se podíleli i na terénním šetření. V našem příspěvku uvedeme hlavní výsledky šetření v r. 2010 vč. porovnání těchto výsledků s údaji zjištěnými v předcházejících cyklech.

Doc. Ing. Jiří Kamler, CSc

Vážení čtenáři,

V tomto čísle Světa myslivosti jsou zveřejněny výsledky již čtvrtého opakování celorepublikové inventarizace škod zvěří, které zpracovala firma IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. Protože jde o téma, které zásadně ovlivňuje podstatu naší myslivosti, je vhodné zamyslet se nad prezentovanými čísly a pokusit se z nich vyvodit závěry pro hospodaření v honitbách.