Úvodník 10/2012

Ing. Petr Ziegrosser

Vážení čtenáři,
s velkým zájmem jsem si přečetl článek „Sika japonský v ČR a úskalí jeho managementu“, uveřejněný ve Světě myslivosti č. 8/2012. Díky Ing. Janu Dvořákovi, Ph.D., a Ing. Lence Palyzové mám nový smysl života a reálnou naději, že si – jako nemajetný důchodce – ulovím na sklonku života siku i u nás na Třeboňsku. To, co se před několika lety zdálo nemožné, vypadá po důkladném rozboru informací uvedených v článku jako naprosto reálné! Sika se na Třeboňsko posouvá ze západu, severu i východu, a to poměrně rychle. Přestože normovaný stav sičí zvěře činí ve všech volných honitbách v ČR pouze 500 kusů, lovíme v současnosti kolem 11 000 kusů. Kupecké počty a biologické zákony praví, že pokud nechceme, aby se stav konkrétního druhu snížil, nesmíme ulovit více než 30 % populace. Protože i po odstřelu 11 000 kusů stavy siků narůstají, lovíme méně než 30 % – může to být 25 %, ale patrně je to pouze 20 %. Předpokládám tedy, že současný stav sičí zvěře u nás dosahuje 50 000–55 000 kusů. Pokud zohledním fakt, že se část ulovené zvěře nenahlásí, a to, že se trofejová zvěř často vykazuje jako holá, čímž se zašetřují laně, může dosáhnout současný stav sičí populace i 60 000 kusů či ještě více. Graf předpokládaného vývoje stavů sičí zvěře do r. 2021 uvedený v článku je tak strmý, že během deseti let můžeme předpokládat nárůst stavů na 100 000–120 000 kusů. Tolik zvěře se zcela jistě v dosavadním areálu rozšíření neudrží a sika se bude k Třeboňsku blížit vytrvale a nezadržitelně.

Abychom to uspíšili, mám několik proseb, ale i rad určených myslivcům v honitbách, které leží mezi současným areálem výskytu siky a Třeboňskem:  
•    Jakmile se u vás v honitbě sika objeví (nejdříve to bývá holá zvěř), zašetřujte ho! Nechte siky namnožit. Za holou přijdou jeleni! Jakmile se vám bude zdát, že zvěře je již v honitbě dostatek, střílejte špičáky „na zvěřinu“ a vykazujte je jako laně. Tím stavy zvěře ještě rychleji namnožíte a budete mít kvalitní mladou zvěřinu. Stejně všechny špičáky neodstřílíte, takže v krátké době budete mít v honitbě i jeleny s parožím na „druhé“ a brzy i na „třetí hlavě“. A to jsou již trofeje!   
•    Do populační hustoty 10 kusů/1000 ha nelze siky v honitbě zpozorovat. Při 20 kusech/1000 ha zvěř již občas potkáte, ale ještě ji nelovte! Až teprve při 30 kusech/1000 ha se budete se sikami setkávat běžně a občas je bude možné i ulovit. Ale když vydržíte, a počkáte na stav 50 kusů/1000 ha (a to nebude trvat dlouho), můžete začít se sičí zvěří „myslivecky“ hospodařit – což znamená, moderně řečeno, provádět management zvěře.    
•    Sikové jsou zdravá a vitální zvěř. Netrpí chorobami jako třeba jelení a daňčí. Nemusíte je odčervovat. Ušetříte peníze za Rafendazol a Cermix!    
•    Sičí zvěřina je vynikající! Kam se na ni „hrabe“ daňčí! A kdo by také pořád jedl divočáky? Je třeba proložit občas to něčím libovějším!
•    Je pravda, že sičí zvěř působí značné škody jak na lese, tak na polích. Ale nebojte se, náhrady po vás nikdo vymáhat nebude. To už by na Plzeňsku a Karlovarsku nebyli ani sikové, ani myslivci.
•    Úředníků státní správy myslivosti se také nemusíte obávat. Pokud zpočátku stavy zatajíte, a pak – po namnožení – postavíte úředníky před hotovou věc, povolí vám lovit vše, vše co budete chtít.
•    To, že prof. Luděk Bartoš již léta hovoří o křížení siky a jelena evropského, berte s rezervou. Má sice pravdu, ale bude to jen k lepšímu. Sikové budou větší a „evropáci“ zdravější!
•    Jestliže někdo označuje rozšiřování areálu siky za velký problém, nebo dokonce průšvih, nevěřte mu. Je to jen strašení. Podívejte se na divočáky: množí se rychleji než sikové, lovíme jich 130 000 a vše je v pořádku. Před 30 lety varovali doc. Robert Wolf s RNDr. Ctiborem Babičkou myslivce, že se černá zvěř nekontrolovatelně množí a šíří do oblastí, kde není žádoucí. Dnes střílíme desetkrát více černé zvěře než tehdy, žádný problém nenastal, divočáci jsou všude a nikomu nevadí.
Závěrem chci poděkovat všem, kteří se dlouhodobě podílejí na zvyšování početních stavů a na rozšiřování sičí zvěře do nových oblastí. Zvláštní dík patří Ministerstvu zemědělství ČR, odpovědným úředníkům státní správy v pověřených obcích a všem tolerantním zemědělcům a lesníkům. Poděkování zaslouží i Evropská unie za štědrou dotační politiku.  
Děkuji a „Lovu a české myslivosti zdar!“

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Svět myslivosti od roku 2000 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.

Svět myslivosti na Facebooku