Úvodník (str. 1)

Marek Klitsch

Vážení čtenáři,

česká myslivost je založena na desetiletí udržovaných tradicích a jako taková je celkem konzervativní. Život myslivce je úzce spjat s každoročně se opakujícím děním v přírodě, od něhož se periodicky odvíjejí doby lovu a potřeba péče o jednotlivé druhy zvěře.

Dění v našich „luzích a hájích“ v měsíci květnu bývá myslivci netrpělivě očekáváno. Laně, které byly jako první říjné, již v první polovině tohoto měsíce kladou kolouchy. V květnu pravidelně vídáme vodící bachyně a podle počtu selat můžeme odhadnout, jaký bude u černé zvěře v daném roce přírůstek. Líhnou se mláďata většiny našich ptáků. Květnové počasí bývá limitní pro bažanty a tetřevovité. V květnu se také většina myslivců těší na zahájení doby lovu srnců a někteří z nás již mají toho „svého letošního“ obeznaného. To je jen výběr z každoročních květnových témat diskutovaných v mysliveckém plénu.
Příroda je ale velice dynamický systém, který relativně rychle přináší celou řadu změn a novinek. Jednou z nich jsou stále častější informace o pronikání vlků na naše území. Myslivci z Beskyd již mají s vlky své zkušenosti. Karpatská populace vlků se však do našeho vnitrozemí příliš nešíří. Zcela odlišná situace ale nastává v severních Čechách – v poslední době se stává skutečnou dlouho předpokládaná migrace vlků ze sousedního Saska. Životaschopná populace vlků v Německu přitom vznikla zcela nedávno a úzce souvisí se zavedením ochrany této velké šelmy na území Německa (1992) a v Polsku (1996). V r. 2000 byla nedaleko městečka Bad Muskau v Sasku zdokumentována první vržená vlčata. V letech 2000–2013 přišlo v této oblasti na svět více než 250 vlčat. V saské a braniborské Lužici žije aktuálně asi 15 vlčích smeček. Tato vlčí populace je přitom od našich hranic vzdálena pouze několik desítek kilometrů, což je pro vlka vzdálenost překonatelná za jedinou noc. Teritorium nejjižnější saské vlčí smečky, kterou pracovníci z institutu pro monitoring vlků v Německu pracovně nazvali Hohwald, zasahuje do západní části Šluknovského výběžku. Tato smečka odchovala v r. 2013 čtyři vlčata. V říjnu loňského roku byl v Německu potvrzen výskyt vlka nedaleko severní části Krušných hor. Genetické testy potvrdily, že šlo o vlka z polské smečky. Bližší informace o vlcích v Evropě, ale i u nás, najdete v tomto čísle našeho časopisu v článku prof. Ing. Jaroslava Červeného, CSc.Výskyt vlků v Čechách je vzhledem k více než dvousetleté „vlčí“ absenci zcela novým fenoménem, který bude v příštích letech předmětem řady diskusí a odborných článků. „Vlčí téma“ se určitě stane lákadlem pro mediální lovce senzací a nám nezbývá než doufat, že jimi sepsané a distribuované zprávy o vlcích nebudou příliš spekulativní a zkreslené.Představa trvalé přítomnosti vlků alespoň v části ČR je zatím značně kontroverzní téma, nicméně tato teorie se postupně začíná stávat realitou. Lze předpokládat, že v budoucnu přibude k obvyklým květnovým tématům také to, kolik kde bylo vrženo vlčat.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Svět myslivosti od roku 2000 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.

Svět myslivosti na Facebooku