Archiv časopisu Svět myslivosti

Redakce

Do II. kola soutěže Rarita roku 2012 o nejzajímavější abnormální srnčí trofej bylo přihlášeno celkem 13 trofejí – 12 z ČR a jedna ze Slovenska.

Jakub Hruška

Moták pochop (Circus aeruginosus), zvaný též pochop rákosní, patří k našim nejběžnějším dravcům, a na rozdíl od většiny ostatních, jeho stavy neustále narůstají. Druh patří k nejvýznamnějším pernatým predátorům drobné zvěře, a proto je nárůst početnosti jeho populace sledován myslivci s obavami a nelibostí.

Zdeněk Navrátil

Podnětem k napsání tohoto příspěvku je neustálé „omílání“ slov uvedených v nadpisu v různých periodikách, odborných časopisech a v neposlední řadě v metodických pokynech Ministerstva zemědělství jako našeho nejvyššího orgánu státní správy myslivosti. Problematika redukce početních stavů vybraných druhů spárkaté zvěře byla i součástí řady seminářů, zejména těch, které se zabývaly problematikou škod působených zvěří na lesních či zemědělských kulturách. Termín redukce slýcháme již řadu let, ale ke skutečné redukci až na výjimky zatím nedošlo. Otázkou zůstává, zda má společnost skutečný zájem na redukci, když je ochotna neustále trpět opakované nekvalifikované zásahy do populací zvěře.

Jaroslav Slamečka a Ján Vrba

Zatímco spárkatá zvěř v českých a slovenských honitbách prosperuje, drobná zvěř se z nich vytrácí. Již jen v kategorii vzpomínek jsou nejen roky, kdy její úlovky dosahovaly maximálních hodnot, ale i období, kdy jsme začali bít na poplach, byť v honitbách bylo ve srovnání s dneškem stále ještě dostatek zvěře. Spoléhali jsme na to, že po „špatném“ roce přijde rok „dobrý“ a občas se to i vyplnilo. Jenže „dobré“ roky jsou dávno pryč a je jasné, že drobná zvěř se bez přičinění člověka již zřejmě nedokáže sama zregenerovat.

Jan Kopřiva

Každý myslivec se při lovu samostatně rozhoduje, kam umístí svoji ránu a jak rychle tím ukončí život loveného kusu. Optimální je zasáhnout životně důležité orgány (nejlépe srdce, plíce) a zvěř netrápit. To není nic nového. Někdo však volí i ránu na hlavu – s jistotou ve své schopnosti a kvalitu zbraně i optiky či ve snaze minimalizovat znehodnocení zvěřiny. Někdy však může rána na hlavu dopadnout jinak, než si lovec představoval. A o tom jsou následující smutné příběhy z honitby Druzcov na Liberecku.

Miroslav Rudel

Reaguji na článek Ing. Pavla Sedláře „Co vyplývá z novely zákona o zbraních a společného prohlášení MZe, MV a PČR k noktovizorům?“, uveřejněný ve Světě myslivosti č. 6/2014. Autor se v něm snažil objasnit problematiku nabývání noktovizorů a jejich užívání v myslivosti. Čtenáře však v některých bodech špatně informoval. Měl jsem pocit, že se je spíše snažil převést na užívání digitálních přístrojů. Rád bych celou problematiku tolik diskutovaného zákona uvedl na pravou míru.

Redakce

Od 1. července nabývá účinnosti novela zákona o zbraních. Změnám, které z ní plynou pro myslivce, jsme v minulosti již věnovali pozornost (Svět myslivosti č. 8/2013). Nyní přinášíme jen heslovitý přehled nejdůležitějších změn.

David Vaca

Kdo čekal, že Sbor zástupců ČMMJ uspořádaný 7. června bude znamenat nějaký zásadní zlom pro další osud naší největší organizace, je asi zklamán. Otázkou je, zda očekávání takového kroku má reálný základ. Z minulosti je známo, že ČMMJ není na revoluční kroky „stavěna“. Ostatně dlouholetý předseda prof. Hromas vždy zdůrazňoval, že revoluce není v myslivosti tím správným řešením. Zda měl v souvislosti s ČMMJ pravdu, je na posouzení každého čtenáře.

David Vaca

V sobotu 7. června t. r. se v Benešově konal napjatě očekávaný Sbor zástupců ČMMJ. Napjatě očekávaný proto, neboť v květnu odstoupili ze svých funkcí předseda Ing. Jaroslav Palas a místopředseda Ing. Jiří Papež a výpověď podal jednatel Ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D. (Svět myslivosti č. 6/2014), takže se čekalo, jak se nejvyšší orgán ČMMJ k nastalé situaci postaví. Diskutovalo se o různých variantách od mimořádného volebního Sborů zástupců po klidné řešení v podobě pokračování fungování současné Myslivecké rady ČMMJ. Zvítězila druhá varianta s tím, že na základě stanov myslivecká rada zmocnila k jednání jménem ČMMJ Ing. Miroslava Krause, JUDr. Jiřího Kšicu a Radka Mančíka. JUDr. Kšicu jsme v souvislosti s konaným Sborem zástupců požádali o krátký korespondenční rozhovor.

Petr Ziegrosser

Pořádají se již desítky let, stojí spoustu času a peněz, hodnotitelské komise mají téměř stále stejné složení a výsledek se jaksi nedostavuje. Kvalita předkládaných a vystavených trofejí spíše upadá. Jediné, co se myslivci již naučili, je dávat na přehlídky – ve většině případů – jen trofeje splňující kritéria vyžadovaná místně příslušnou hodnotitelskou komisí.