Vitalita a utrpení černé zvěře (str. 16-18)
Jan Kopřiva
Každý myslivec se při lovu samostatně rozhoduje, kam umístí svoji ránu a jak rychle tím ukončí život loveného kusu. Optimální je zasáhnout životně důležité orgány (nejlépe srdce, plíce) a zvěř netrápit. To není nic nového. Někdo však volí i ránu na hlavu – s jistotou ve své schopnosti a kvalitu zbraně i optiky či ve snaze minimalizovat znehodnocení zvěřiny. Někdy však může rána na hlavu dopadnout jinak, než si lovec představoval. A o tom jsou následující smutné příběhy z honitby Druzcov na Liberecku.