Staré zlaté časy
{mosimage}
00CASY
Staré zlaté časy
Noktoskop Přístroj k střílení v noci
Opět jednou sensační novinka; vynález rakouského důstojníka Danningera. Slibuje se, že nahradí všechny dosavadní mušky k míření za soumraku a umožní i bez míření třeba za úplné tmy bezpečné zasažení záměrného bodu.
Vynález záleží v tom, že si střelec může v noci na svou kořist dříve posvítiti, nežli se odhodlá k výstřelu. Přístroj lze způsobem jednoduchým upevniti na každou ručnici nebo bambitku, nad, nebo pod hlavní.
V malé, kovové skříňce jest umístěna žárovka tvaru čočkovitého, obsahující dvě žárová tělíska, z nichž jedno příčně, druhé kolmě jest umístěno, tak ale, aby se navzájem nedotýkaly, takže proudem rozžhaveny tvoří spolu zářivý křížek.
Za žárovkou jest umístěno duté zrcadlo, odrážející světlo žárovky a tím je sesiluje, čemuž přispívají také dvě před žárovkou umístěné čočky, takže u přístrojů malých zřetelně osvětlují předměty do vzdálenosti 40, u přístrojů větších do 70 kroků. Při tom jsou účinem čoček světelné paprsky vázány, takže osvětlují jen malý prostor, nejsou tedy rozptýleny, a kromě cíle a nejbližšího jeho okolí vše ostatní zůstává ve tmě. Uprostřed osvětleného pole jeví se jasnější kříž, jehož protínací bod naznačuje místo, kam po výstřelu střela dopadne.
Přístroj vrhá totiž světlené paprsky v tom směru, kam ústí hlavně jest obráceno, a jest tudíž snadným pomocí stavných šroubků žárovku a duté zrcadlo posunouti ve směru kolmém i příčném tak, aby kříž co nejpřesněji označoval, kde střela narazí. Tím odpadá pak střelci i míření obvyklého způsobu; může, aniž by např. pušku k líci přiložil, naříditi ji tak, aby předmět, na který střeliti hodlá, byl osvětlen a podobně i bambitkou stačí pouze tuto držeti, aby se světlý kříž objevil tam, kde považujeme nástřel za nejvýhodnější, kteréž řízení lze sledovati oběma otevřenýma očima.
Žárovka přístroje na hlavni upevněného jest spojena vodícím drátem s malou suchou baterií, kterou může střelec umístiti v některé kapse kabátu nebo ve zvláště zavěšené kabelce a zazáří okamžitě, jakmile se stisknutím kontaktu proud uzavře. Proudu i žárovky užívá se tudíž jen zřídka a na krátko, takže obé vydrží dosti dlouho.
Baterie jest třídílná se třemi závěsy, označenými K, 1 a 2. Jeden z vodících drátů zapne se na závěs K, druhý na závěs 1, a když proud ochabuje a žárovka nevydává dostatek světla, teprve na závěs 2. Zapnutí druhého drátu na závěs 2, prve nežli energie závěsu 1 byla vyčerpána, se nedoporučuje, jelikož se tím žárovka následkem přežhavení stává nepotřebnou. Baterie nepoužitá nebo při šetrném používání vydrží 3 až 4 měsíce; jsou ale také baterie, jež lze po léta uschovati a které se teprv přelitím vody stávají účinnými.
Noktoskop vyrábí se ve dvou velikostech, totiž pro bambitky a pro ručnice, zejména pušky. Prvnější doporučují se k použití až do vzdálenosti 40 kroků, kdežto o druhých se praví, že jasný kříž, označující místo, na které má střela naraziti, jest patrným do vzdálenosti cíle 70 kroků.
To stručný popis novinky, jíž nelze významu upírati.
Budiž mi dovoleno ještě uvážiti a posouditi, k jakým účelům a pokud se nový vynález hodí a zejména, pokud lze od téhož očekávati pro lesníky a lovce některých prospěchů.
Vynálezce sám doporučuje "noktoskop" lovcům, lesníkům, policii, orgánům finančním, hlídkám, předním strážím, četnictvu a osobám cestujícím nejistými krajinami. Vojenské účele řadí ovšem na místo první; ale vymoženosti na poli válečnickém zevšeobecňují příliš rychle a novinka zavedená v armádě jedné není neznámou armádám států jiných. V tomto případě zvláště, když rakouský důstojník uznal za vhodné o zužitkování vynálezu obrátiti se nejprve do Německa. Mysleme si jen přední stráže nebo vedetty; zpozorují podezřelou postavu, osvětlí a zamíří na nastrojeného hastroše; ale samy stanou se svým světélkováním protivníkovi spolehlivým cílem. Takové světlušky na obou stranách nepřátelských táborů nebo i protivných jednotlivců domnívám se, že úplně vyváží výhodu, kterou by mohly skýtati straně jedné. Ve válce, myslím aspoň, že vždy pochodí lépe přední stráže té strany, která bude méně světélkovati a raději bude vyčkávati, kde se za tmavé noci objeví nepřátelská světluška.
Nejinak soudím o případech v lesnické službě. S kým může se lesník v noci v lese setkati než s pytlákem! - Slyší podezřelý šelest nebo v temnu rozezná postavu; nuže - posvítí-li si na ni, stane se bezpečným cílem pytlákova výstřelu dříve, nežli měl času naříditi ručnici tak, aby světlý kříž na osvětlenou postavu padnul nebo prve, než se sám k výstřelu odhodlal.
Pokud se noktoskop hodí pro lovecké účele, nechci předbíhati praktickým zkušenostem; ale řeknu upřímně, že si mnoho výsledků z toho neslibuji. Tolik uznávám, že všeliké druhy nočních mířidel světélkující mušky a hledí jsou překonány, ale pokud se přímé osvětlení zvěře osvědčí, nutno vyčkati. Ať se již na čekání nebo při noční šoulačce jedná o jakoukoli zvěř, srstnatou nebo pernatou, stane se asi v nemnohých případech, že by zvěř při osvětlení zůstala klidnou a říditi zbraň za prchající zvěří tak, aby jasný křížek ukazoval správné předmíření - o tom si dovoluji velice pochybovati. Myslím, že nebude ani v tom velkého rozdílu, jedná-li se o zvěř našich hvozdů a hor, nebo o šelmy v krajích tropických; osvětlením za noci budou asi stejně znepokojeny.
Také nestejná jasnost křížku v různých vzdálenostech nevyhověla by i v příznivých jinak okolnostech potřebám lovce. Světlený obraz, vržený skleněnými čočkami, jest jen v určité vzdálenosti přesným a ostrým; před i za touto vzdáleností ubývá mu ostrých rysů, až úplně splývá s ostatním osvětleným polem. To potvrzují také reklamní popisy noktoskopu, kde výslovně se praví, že jasný kříž jest patrným ještě ve vzdálenosti 70, resp. 40 kroků; v té vzdálenosti ovšem značně již splývá s okolím.
Noktoskop není přístrojem, kterým by se mohlo svítiti do dálky trvale, delší dobu, tak aby někdo jeho pomocí chtěl se snad rozhlížeti po okolí, není-li někde něco, co by stálo za výstřel. Jednak by asi sotva který živoucí tvor čekal tak dlouho, až by si jej lovec ve tmě se světlem vyhledal, a zároveň byl by proud suché baterie rychle vyčerpán. Lze tedy přístroje toho užití jedině v pádu potřeby za pozdních soumraků, když jest sice možným ještě vzdálené předměty rozeznati, ale míření se stalo již nemožným pro tmu. V takové chvíli stojí za pokus zvednouti ručnici směrem k pozorované zvěři a pro okamžik uvésti žárovku v činnost. Podaří-li se výstřel, dobře; nepodaří-li se, jsme o zkušenost bohatší.
Zprávy o tom, jak se noktoskop v rukou lovců osvědčí, budu pilně sledovati a neopomenu podati o tom zprávu českým lovcům zvláštním pojednáním.
Bedřich Brandejs, Lovecký obzor č. 5, roč. XI., 1908
Pozn. red.: Uvedený příspěvek zajímavě zapadá do současných diskusí o smyslu a etice povolení lovu černé zvěře za pomoci zdrojů umělého osvětlení a zařízení pro osvětlení terče. Jak je vidět, již naši předkové se snažili usnadnit si podmínky při lovu a zvýšit svou úspěšnost.
Lesní louky
Lesní louky jsou překrásnou ozdobou našich lesů a přispívají nemálo ku zvýšení krásy své krajiny. Pomysleme si tu tmavou zeleň jehličnanů se střídajícími se smaragdově zelenými loukami, které zvláště na jaře oku lahodí svou příjemnou barvitostí. Jak příjemný jest odpočinek uchozeného myslivce, přítele přírody, na okraji lesa mezi bujnou vegetací flory luční! Lesní louky mají nemalý význam i pro zvěř, jmenovitě srnčí a červenou, které vítanou pastvu skýtají. Lesní louky jsou i důležitou ochranou proti lesnímu požáru, hlavně tehdá, jsou-li tvaru delšího, obdélného. Jest proto žádoucno, kde lesní louky jsou, udržovati je a šmahem nezalesňovati.
Má-li lesní louka vyhovovati svému účelu, jest nutno, by lesní hospodář, zejména z jara, trochu péče jí věnoval.
Zamechovatělé louky řádně třeba uvláčiti, dobrým kompostem pohnojiti. Umělá hnojiva neradno k tomu voliti, protože zápachem svým zvěř spíše zapuzují než vábí.
Máme-li lesní louku pohnojenu, jest ji radno dobrými štěpnými travinami osíti, nejlépe zjara, kdy netřeba ranných mrazů již se obávati. Volíme semena trav nejlepší jakosti, vytrvalosti a výnosnosti. Můžeme prvního roku užíti travin jednoletých, ježto vytrvalé traviny nedají hned prvého roku užitku. Jest radno bráti 7 až 10 a i 15 druhů travin s přísadou jetelin a i rostlin motýlokvětých, ovšem těchto jen malou měrou. Volbu semen můžeme ponechati i spolehlivým obchodníkům semeny a udati, do jaké půdy semena jsou určena, a to i zdali do polohy stinné či světlé. Povodňováním louky docílíme vrcholu výnosnosti, třeba však při tom opatrnosti. Povodňovati možno z jara, když počínají rostliny růsti, tedy když není se obávati mrazů, což bývá asi v polovici dubna, v drsných polohách až v květnu.
I v létě povodňujeme, abychom louce dodali potřebné vláhy, čímž je-li vegetace v proudu, dodáváme rostlinám sílících živin; při tom však třeba dbáti toho, by se nám píce nepodkalila. Po senoseči povodňujeme 8. až 10. den z rána nebo na večer nebo i v noci za tím účelem jako na jaře.
Na podzim provádí se povodňování v říjnu, aby se dodalo louce dosti vláhy a živných látek pro jarní vegetaci, kteráž bývá pak bujnější a rychlejší. Za mrazového počasí povodňovati škodí.
Je-li půda rozehřáta slunečním vedrem, neradno ji studenou vodou náhle zavlažovati; potřebujeť rostlina právě tak vzduchu a vody jako živočich, a náhlá změna teploty zdraví její ničí; proto s prospěchem jest povodňovati, buď když je pošmourno, pod mrakem, nebo v noci, nebo časně z rána. Za dnů teplých a nocí chladných se zdarem zavodňujeme dobou polední.
Malým jen přičiněním docílíme překvapujících výsledků a seznáme, že lesní louky pečlivě obdělávané, mající bujný vzrůst lahodných a zdravých travin, četnou zvěř ze širokého okolí k sobě přivábí.
Lad. Doležal, Nový Háj a Lověna, č. 11, 1903 (redakci zaslal ing. Jiří Dort, Spálené Poříčí)