Úvodník 3/2005
{mosimage}
00UVOD
Úvodník
Ing. Václav Malík, Ph.D.
Vážení čtenáři,
škody působené spárkatou zvěří, jichž se týkají články v úvodu tohoto čísla našeho časopisu, byly, jsou a budou hlavním faktorem při střetu mezi vlastníkem honebních pozemků (resp. držitelem honitby) a uživatelem honitby. Vlastníka pozemku nezajímá, kolik zvěře, dobrých trofejí a loveckých zážitků získává uživatel v honitbě. Svoji pozornost bude stále více zaměřovat na výši nájemného a stav lesa. Nežijme v mylných představách, že pokud sami nebudeme hledat cestu ke konsensu, vše za nás vyřeší dobrý zákon a jeho prováděcí vyhlášky. Pomoc v paragrafech bychom měli hledat jen v krajním případě. Musíme se naučit žít v korektním vztahu vlastník pozemku (resp. držitel honitby) - uživatel honitby - zvěř (resp. druh zvěře) s ohledem na honitbu a její úživnost. Znám mnoho honiteb a jejich uživatelů, kde tento vztah funguje bez ohledu na to, jestli v nich myslivost vykonává profesionální myslivec. V souvislosti s nastolením tohoto korektního vztahu si také myslím, že často utíkáme od vlastních problémů, když se snažíme, aby je za nás řešil někdo jiný. Jako příklad mohu uvést vypouštění rysa k redukci spárkaté zvěře v kulturní krajině. Početní stavy srnčí zvěře v některých oblastech navazujících na velké komplexy lesa, kde mělo dojít ke snížení stavů spárkaté zvěře, rys natolik snížil, že myslivec nemá prostor k hospodaření. Výsledek? Nastalo to nejhorší - nelegální redukce rysa.