Archiv časopisu Svět myslivosti

{mosimage}

00UVOD

Úvodník

Ing. Václav Malík, Ph.D.

Vážení čtenáři,
škody působené spárkatou zvěří, jichž se týkají články v úvodu tohoto čísla našeho časopisu, byly, jsou a budou hlavním faktorem při střetu mezi vlastníkem honebních pozemků (resp. držitelem honitby) a uživatelem honitby. Vlastníka pozemku nezajímá, kolik zvěře, dobrých trofejí a loveckých zážitků získává uživatel v honitbě. Svoji pozornost bude stále více zaměřovat na výši nájemného a stav lesa. Nežijme v mylných představách, že pokud sami nebudeme hledat cestu ke konsensu, vše za nás vyřeší dobrý zákon a jeho prováděcí vyhlášky. Pomoc v paragrafech bychom měli hledat jen v krajním případě. Musíme se naučit žít v korektním vztahu vlastník pozemku (resp. držitel honitby) - uživatel honitby - zvěř (resp. druh zvěře) s ohledem na honitbu a její úživnost. Znám mnoho honiteb a jejich uživatelů, kde tento vztah funguje bez ohledu na to, jestli v nich myslivost vykonává profesionální myslivec. V souvislosti s nastolením tohoto korektního vztahu si také myslím, že často utíkáme od vlastních problémů, když se snažíme, aby je za nás řešil někdo jiný. Jako příklad mohu uvést vypouštění rysa k redukci spárkaté zvěře v kulturní krajině. Početní stavy srnčí zvěře v některých oblastech navazujících na velké komplexy lesa, kde mělo dojít ke snížení stavů spárkaté zvěře, rys natolik snížil, že myslivec nemá prostor k hospodaření. Výsledek? Nastalo to nejhorší - nelegální redukce rysa.

{mosimage}

00ROZ

Stavy jelení zvěře musíme snížit na únosnou míru

Ing. David Vaca, Ph.D., ing. Michal Třeštík

V srpnu loňského roku rozhodl krajský inspektorát (KI) Lesů České republiky, s. p., v Teplicích o výrazném zvýšení plánu lovu především jelení zvěře ve vlastních honitbách v Krušných horách. Na jednání s nájemci dotčených honiteb prezentovalo vedení inspektorátu a příslušných lesních správ i další kroky, které by měly vést ke snížení vysokých škod působených zvěří v tamních lesních porostech. O rozhovor na toto téma jsme požádali ing. Jana Ferkla, ředitele KI Teplice.

{mosimage}

00ROZ

Naději vidím v oblastech chovu zvěře

Ing. David Vaca, Ph.D.

Rozhovor s ing. Janem Ferklem nastínil představy Lesů České republiky, s. p., o řešení problému vysokých stavů jelení zvěře v Krušných horách a škod jí působených v tamních lesních porostech. V prvé řadě je to výrazná redukce početních stavů jelení zvěře. Jak se v současných podmínkách žije uživatelům honiteb a jaký názor mají na opatření LČR přijatá v této souvislosti, jsme se zeptali JUDr. Miroslava Machaly, předsedy Okresního mysliveckého spolku ČMMJ Ústí nad Labem a současně dlouholetého mysliveckého hospodáře MS Ždírnice, které má v popisované oblasti pronajatou vlastní honitbu LČR.

{mosimage}

00VEDA

Volně žijící zvěř a tuberkulóza skotu

Journal of Wildlife Diseases 39: 2003, 84 - 95

V mnoha státech světa je v chovech hospodářských přežvýkavců stále široce rozšířena tuberkulóza skotu (bovinní tuberkulóza). Ohrožuje nejen zdravotní stav a produkci chovaných zvířat, ale i zdraví člověka. Národní ozdravovací programy mají za cíl tlumit infekci na co nejnižší míru. Součástí těchto programů je i ozdravování či sledování situace i u vnímavých volně žijících druhů živočichů včetně těch, které u nás řadíme mezi zvěř. Tato skupina zvířat může být pro ozdravené populace hospodářských zvířat zdrojem vzplanutí nové infekce, nákaza se však může šířit i obráceným směrem. Z aktuálních prací k této problematice zveřejněných v zahraničí lze uvést např. studie zaměřené na jezevce a jelence.

{mosimage}

00ANK

Obchod se zvěřinou v roce 2005 ... a dál?

Redakce

V únorovém čísle našeho časopisu jsme věnovali pozornost legislativě na úseku hygieny zvěřiny, praktickým otázkám a poznatkům souvisejícím se získáváním zvěřiny i informacím z odborných akcí na toto téma. Neméně důležitý je obchod se zvěřinou. Protože prodej zvěřiny bude i v letošním roce jedním ze základních zájmů mnoha uživatelů honiteb, navážeme na informace z minula i v aktuálním čísle časopisu anketou týkající se obchodu s touto komoditou. Našim respondentům jsme položili čtyři otázky.

{mosimage}

00DISK

Zvěřina: kdy se narovná poněkud "klikatá" cesta ke spotřebiteli?

Ing. David Vaca, Ph.D.

Prodej zvěřiny do odchodní sítě u nás probíhá přes zpřísněné předpisy stále víceméně stejným způsobem jako před lety. Část úlovků uživatelé honiteb prodají podnikatelským subjektům schváleným státní veterinární správou. V jejich provozovnách následně dochází k "legalizaci" zvěřiny úřední prohlídkou podle zákonných předpisů. Dělená zvěřina se buď vyváží do zahraničí, nebo prodává do tuzemských obchodních řetězců. Převážná většina úlovků však zůstává u uživatelů honiteb, kteří se následně rozhodují, jak s ní naloží. Je veřejným tajemstvím, že tento zavedený systém má své "mouchy". Dočkáme se jejich vychytání?

{mosimage}

00DISK

K článku "Co má místo v mysliveckém časopise?" (Svět myslivosti č. 2/2005)

HIHI

Je s podivem, že článek v takovém znění napíše činovník mysliveckého svazu. Ve svém příspěvku dokazuje absolutní aroganci k ohlasům na ne zrovna povedenou vyhlášku. Myslím, že takové ohlasy, jako napsal dr. Hruška, do mysliveckých časopisů patří. Ing. Králíček asi žije v dobách dávno minulých, kdy nebylo radno polemizovat o nařízeních "shora".

{mosimage}

00DISK

Reakce

Martin Vachman

"Neznám ing. Králíčka", mohl bych začít svůj příspěvek parafrází na jeho článek ve Světě myslivosti č. 2/2005.

{mosimage}

00PRAX

Naháňka se slíděním - zkušenosti Kinských ze Žďáru nad Sázavou

Ing. Ondřej Kozub

Nárůst stavů černé zvěře v posledních letech nutí myslivce využívat i méně časté způsoby lovu. Mezi ně patří i naháňka se slíděním, o níž jsme psali již dříve (např. Svět myslivosti č. 9/2003, 12/2004).
Se svými zkušenostmi s uspořádáním tohoto způsobu lovu na území o větší rozloze se s námi podělil ing. Ladislav Hromádko z Lesní správy Cikháj (lesní majetek dr. Radslava Kinského, Žďár nad Sázavou).

{mosimage}

00OCHR

Jsou bobři v České republice na přelomu tisíciletí v civilizační krizi?

Ing. Aleš Vorel

Bobr evropský (Castor fiber) se stal na přelomu 20. a 21. století v ČR opět poměrně běžným druhem. Jeho návrat do volné přírody začal, po dvousetleté nepřítomnosti, ve druhé polovině 80. let minulého století a stále není u konce. Během necelých dvaceti let tento velký a inteligentní hlodavec úspěšně obsadil některé oblasti naší republiky a místy se rozmnožil do té míry, že začínají vznikat problémy. Problémy, v nichž je ovšem bobr nevinně: na jedné straně vyplývají z jeho zcela přirozené funkce v ekosystému, na straně druhé jde o čistě antropocentrický pohled na krajinu, jenž konflikty způsobuje. Jelikož dnes u nás lze při vyslovení pojmu bobr zaznamenat dvě od sebe dosti vzdálené reakce, chci tímto článkem osvětlit ekologickou vazbu druhu v prostředí. Také chci uvést na pravou míru stav populace v některých oblastech rozšíření bobra v ČR.