Archiv časopisu Svět myslivosti

{mosimage}

00UVOD

Úvodník

Doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc.

Vážení čtenáři,
v tomto čísle našeho časopisu se poprvé setkáte s novým seriálem o myslivosti u Vojenských lesů a statků ČR, s. p. Tento podnik lesnicky a zemědělsky hospodaří prostřednictvím svých divizí na území šesti vojenských výcvikových prostorů využívaných armádou a myslivost je součástí jeho hospodářské činnosti. Vojenské prostory slouží, či sloužily, k výcviku armád, při němž docházelo a stále dochází k větší či menší destrukci krajiny doprovázené požáry na dopadových plochách a drastickým narušováním půdního povrchu. Tato činnost paradoxně přispívá k diverzifikaci prostředí a vzniku sekundárních biocenóz, které jsou z druhového hlediska velmi bohaté, přičemž v mnoha případech jde o ekologické klenoty. V těchto prostorech nalézáme nejen pestrou skladbu bylinnou, značné množství obojživelníků, hmyzu, ptáků, ale též velké savce, konkrétně druhy řazené mezi zvěř. V honitbách VLS ČR je normována zvěř srnčí, jelení, mufloní, daňčí, černá a v jedné se vyskytuje i sika japonský.

{mosimage}

00VEDA

Řízení myslivosti a chovu spárkaté zvěře v Evropě (I.)

Ing. Radim Kotrba a Prof. Ing. Luděk Bartoš, DrSc.

Ve většině evropských států v posledních desetiletích narůstají populace spárkaté zvěře, která působí stále větší škody na lesních a polních kulturách. Současně s tímto trendem neexistují jednotná pravidla řízení lovu, resp. myslivosti, ani sledování vývoje a kontroly těchto populací, jež by respektovala typ a strukturu prostředí, úživnost a sezónní dynamiku potravní nabídky, potravní konkurenci při přítomnosti několika druhů zvěře aj. Na začátku listopadu loňského roku se v sicilském městečku Erice uskutečnilo setkání přibližně 70 evropských odborníků zabývajících se výzkumem volně žijící spárkaté zvěře, kteří diskutovali o výše uvedené problematice.

{mosimage}

00VEDA

Molekulární genetika - nové poznatky pro myslivost

Ing. Martin Ernst, Leona Křikavová

V r. 1865 publikoval Johann Gregor Mendel výsledky svých pokusů s hrachem v časopisu Brněnského přírodovědeckého spolku. Ve svém článku formuloval principy přenosu vlastností mezi organismy. Jeho poznatky se však začaly využívat až po r. 1900. Tehdy byly znovuobjeveny de Vriesem, Tschermakem a Corrensem. Dnes jsou všeobecně známé jako tzv. "Mendelovy principy". V r. 1933 obdržel Thomas Hunt Morgan Nobelovu cenu za definování uspořádání jednotlivých genů v chromozomech a vysvětlení funkce chromozomů při dědičnosti.

{mosimage}

00VEDA

Využití mikrosatelitních analýz při šlechtění populace bílých jelenů u LČR, s. p.

Ing. David Vaca, Ph.D.

Dne 2. března t. r. se na podnikovém ředitelství LČR, s. p., v Hradci Králové uskutečnilo pracovní jednání řešitelů projektu "Využití mikrosatelitních analýz při šlechtění populace bílých jelenů u LČR, s. p." s oponenty a zástupci zadavatele. Naše redakce měla možnost zúčastnit se tohoto prvního kontrolního dne projektu a přináší dílčí zprávu o výzkumném úkolu zaměřeném na šlechtění unikátní bílé jelení zvěře chované v oborách LČR.

{mosimage}

00VEDA

Co je kleptoparazitismus?

La + Ve

Využívání jiných živočišných druhů k zajištění vlastních životních potřeb (např. k rozmnožování /což je popsáno hlavně u hmyzu/, ale i k obstarávání potravy) na úkor jiných živočišných druhů či jedinců stejného druhu je odborně označováno jako kleptoparazitismus. Druhá možnost může mít různé podoby od vyčkávání nepozornosti "majitele" kořisti, přes jeho zastrašování vedoucí k opuštění kořisti až po cílené útočení na úspěšně lovícího jedince apod. Kleptoparazitismus je vlastní i některým druhům zvěře.

{mosimage}

00PRAX

Seminář "Současná problematika černé zvěře"

Ing. Petr Korhon

V cyklu odborných přednášek pro mysliveckou praxi uspořádali Středoevropský institut ekologie zvěře (SIEZ) a Institut ekologie zvěře (IEZ) Veterinární a farmaceutické univerzity (VFU) v Brně ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR, Českomoravskou mysliveckou jednotou, Fakultou veterinární hygieny a ekologie VFU Brno a časopisem Myslivost odborný seminář s názvem "Současná problematika černé zvěře". Seminář se konal 18. února t. r. v aule VFU Brno.

{mosimage}

00PRAX

Krmení a vnadění černé zvěře

Ing. Petr Ziegrosser

Krmení černé zvěře je často považováno za jeden z důvodů, proč narůstají její početní stavy. V poslední době pozorujeme vysokou plodnost bachyní a nízkou úmrtnost selat. Mnoho honiteb se snaží udržet si černou zvěř (právě krmením a vnaděním), a tak jsou divočáci stálou zvěří i tam, kudy dříve jen procházeli. Odstřel bachyní je přitom stále ještě pro některé myslivce tabu. Jak tedy efektivně udržovat stavy černé zvěře? Podívejme se, jak se o to snaží v sousedním Německu.

{mosimage}

00DISK

Bobr evropský - vnitrodruhová taxonomie reintrodukce bobrů v Evropě

Mgr. Vladimír Bádr

Ve Světě myslivosti č. 3/2005 jsme byli blíže seznámeni s historií, aktuální situací i možnou budoucností bobra evropského v ČR.
Tímto drobným příspěvkem chci reagovat na některé uváděné informace a účelně, ale stručně rozšířit fakta vztahující se ke dvěma oblastem - vnitrodruhové příslušnosti jedinců bobra evropského na našem území a možnému výskytu nepůvodního bobra kanadského u nás.

{mosimage}

00DISK

K článku ing. Romana Jelínka "Únorové setkání s liščaty" (Svět myslivosti č. 2/2005)

Josef Šlechta, Vamberk

Ing. Roman Jelínek ve svém článku uvádí: "V dnešní době existuje dostupný lék proti vzteklině, příp. je možné využít očkování." Domnívám se, že jde o nepravdivé tvrzení. V nedávné době sice byl zaznamenán údajně první případ přežití této nemoci, ale to neznamená, že vzteklinu je možné jednoduše vyléčit. Tím, jak ing. Jelínek formuloval větu ve svém článku, může vzniknout dojem, že vzteklina je banální onemocnění, které lze lehce a běžně léčit. Podle mého názoru by taková tvrzení neměl doktorand MZLU šířit.

{mosimage}

00DISK

K anketě "Měla by se u lišky obecné změnit doba lovu?" (Svět myslivosti č. 2/2005)

Ing. Josef Novák, Kosmonosy

V 19. století byla liška z dnešního pohledu ohroženým živočichem - stačí se podívat do záznamů o úlovcích na tehdejších velkostatcích.