Úvodník 4/2005

 

{mosimage}

00UVOD

Úvodník

Doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc.

Vážení čtenáři,
v tomto čísle našeho časopisu se poprvé setkáte s novým seriálem o myslivosti u Vojenských lesů a statků ČR, s. p. Tento podnik lesnicky a zemědělsky hospodaří prostřednictvím svých divizí na území šesti vojenských výcvikových prostorů využívaných armádou a myslivost je součástí jeho hospodářské činnosti. Vojenské prostory slouží, či sloužily, k výcviku armád, při němž docházelo a stále dochází k větší či menší destrukci krajiny doprovázené požáry na dopadových plochách a drastickým narušováním půdního povrchu. Tato činnost paradoxně přispívá k diverzifikaci prostředí a vzniku sekundárních biocenóz, které jsou z druhového hlediska velmi bohaté, přičemž v mnoha případech jde o ekologické klenoty. V těchto prostorech nalézáme nejen pestrou skladbu bylinnou, značné množství obojživelníků, hmyzu, ptáků, ale též velké savce, konkrétně druhy řazené mezi zvěř. V honitbách VLS ČR je normována zvěř srnčí, jelení, mufloní, daňčí, černá a v jedné se vyskytuje i sika japonský.

Z hlediska mysliveckého hospodaření jsou vojenské prostory ideálními oblastmi pro koordinovaný přístup k chovu spárkaté zvěře. Nespornou předností je již zmíněná provázanost hospodářských aktivit v lesnictví a zemědělství s myslivostí, která umožňuje operativně řešit aktuální situaci. (O návratu k tomuto modelu hospodaření uvažují i někteří správci státních lesů v Německu.) Odborná úroveň hospodaření pochopitelně závisí na personálním obsazení, osobním nasazení a manažerských schopnostech vedoucích pracovníků a na kvalifikovaném přístupu venkovního personálu.

V uplynulých týdnech proběhly přehlídky trofejí zvěře ulovené v loňském roce. Byl jsem při nich svědkem rozhořčených komentářů lesníků "od vojáků" nad odstřelem spárkaté zvěře v honitbách sousedících s územím jejich lesních správ. V té chvíli mi bylo upřímně líto těch poctivých a odpovědných lesníků a myslivců, kteří naplňují odkaz svých předchůdců, pro něž byla péče o les a zvěř životním posláním. Z jejich komentářů zněla beznaděj a zklamání. Plně jsem chápal, že jsou znechuceni nemysliveckým přístupem ke zvěři v mnoha sousedících honitbách, jejichž uživatelé zneužívají současné situace a obecného přístupu ke spárkaté zvěři jako k hospodářskému konkurentovi. Rozhořčení těchto lesníků-myslivců má své opodstatnění. Oni musí a zároveň chtějí ctít jednoznačná pravidla při odstřelu a zároveň jsou si vědomi toho, že právě v honitbách jejich podniku existují konkrétní příklady skloubení lesnického hospodaření s chovem spárkaté zvěře bez toho, že by docházelo k neúnosným škodám na lese.

Podnik VLS ČR deklaruje, že cílem mysliveckého hospodaření v jeho režijních honitbách je dosažení kvalitního genofondu zvěře. Dokladem naplňování této snahy je úlovek našeho nejsilnějšího jelena ve volnosti v honitbách divize Lipník nad Bečvou v loňském roce. To je konkrétní důkaz profesionálního a především poctivého lesnického a mysliveckého přístupu. VLS ČR nám ukazují, že jejich model hospodaření má racionální jádro. Samozřejmě, že existuje řada návrhů jak celý tento systém změnit, počínaje reorganizací lesnického a zemědělského hospodaření a konče snahou rozdrobit současné honitby a pronajmout je v dražbách. Zkušenosti z uplynulých let však napovídají, že ne všechny změny mohou být ku prospěchu věci.