Archiv časopisu Svět myslivosti

{mosimage}

00UVOD

Úvodník

Ing. David Vaca, Ph.D.

Vážení čtenáři,
na přelomu května a června se Lysá nad Labem stane alespoň na jeden den středobodem světa pro mnoho z nás. Na tamním výstavišti se koná tradiční výstava myslivosti, rybářství a včelařství Natura viva, v letošním roce po pěti letech rozšířená o národní přehlídku trofejí. Možná vás napadne, že tomu není nutné věnovat úvodník v časopise - každý myslivec to přece ví. Výstaviště v Lysé akci mohutně mediálně propaguje v odborných časopisech, v čemž mu vydatně pomáhají její spolupořadatelé - zájmové organizace jednotlivých oborů, jichž se výstava týká. Také vystavovatelé a prodejci nezůstávají pozadu a zveřejňují pozvánky na své stánky. I naše redakce reagovala na termín výstavy posunutím uzávěrky, abychom mohli nabídnout čerstvé červnové číslo Světa myslivosti na našem stánku.

{mosimage}

00VEDA

"Levické poľovnícke dni" podesáté!

RNDr. Petr Koubek, CSc.

Již deset let je Slovenský poľovnícky zväz hlavním pořadatelem jarních setkání myslivců, mysliveckých výzkumníků a milovníků přírody "Levické poľovnícke dni". Při té příležitosti pořádané monotématicky zaměřené konference si postupně získaly desítky věrných příznivců ze Slovenska, ale také ze zahraničí. Návštěvníky vždy čekala dokonale připravená konference, spojená s výstavou trofejí, přehlídkou a prodejem mysliveckých potřeb a ukázkou výroby různého mysliveckého oblečení a doplňků. Nepřekvapuje tedy, že vysoký standard si udržely také letošní, jubilejní "poľovnícke dni".

{mosimage}

00OCHR

Seminář Rady Evropy o managementu velkých šelem

Ing. Jaroslav Červený, CSc.

Již od začátku existence EU představovaly velké šelmy velmi důležitý předmět ochrany přírody ve valné většině členských států, přestože početnější populace žily pouze ve Finsku a Švédsku (vlk, medvěd, rys, rosomák), Španělsku a Itálii (vlk) a Řecku (vlk, medvěd). Vlk obecný, medvěd hnědý, rys ostrovid (stejně tak jako u nás nežijící rys pardálový či rosomák) se stali druhy přísně chráněnými - např. Bernskou konvencí a směrnicí Rady Evropských společenství.

{mosimage}

00DISK

Početnost velkých šelem na Slovensku a jejich obhospodařování

Doc. Ing. Pavel Hell, CSc. a Doc. Ing. Jaroslav Slamečka, CSc.

Na Slovensku se podařilo díky přírodním podmínkám, dobré legislativě, ale i porozumění lidí zachovat všechny tři původní druhy velkých šelem - medvěda, vlka a rysa. V současnosti dosáhly početní stavy těchto druhů vysokých hodnot a diskutuje se o jejich dalším managementu.

{mosimage}

00VEDA

Řízení myslivosti a chovu spárkaté zvěře v Evropě (II.)

Ing. Radim Kotrba a Prof. Ing. Luděk Bartoš, DrSc.

V první části článku zveřejněné ve Světě myslivosti č. 4/2005 jsme popsali zkušenosti prezentované na vědeckém setkání v sicilském městečku Erice, které se konalo v říjnu r. 2004 v rámci "Konference o etologii" (Workshop on Ethology). Protože řízení myslivosti bylo historicky neodmyslitelně spojeno s ochranou a někdy i se záchranou živočišných druhů, věnovali jsme pozornost "Historii rozšíření spárkaté zvěře v Evropě". Na tuto kapitolu navazovala stať "Sčítání, vývoj populace a plány lovu", která již přímo souvisí s řízením chovu spárkaté zvěře. V tomto pokračování článku navážeme na předchozí díl kapitolou, jež nás uvede do celoevropsky velmi aktuálního tématu spojeného s kontrolou plánovaných stavů zvěře. Ta je samozřejmě úzce provázána se sčítáním zvěře, jež umožní zpětně si ověřit, jak se nám daří ovlivňovat stavy zvěře.

{mosimage}

00VEDA

Svrab - onemocnění širokého okruhu hostitelů

Mgr. Vladimír Bádr a Jiří Preisler

Podnětem k napsání tohoto článku jsou četné dotazy myslivců, zda je svrab či prašivina pro zvěř (především pro lišky) stejně decimující jako vzteklina a jestli může být nákazou s významnějším vlivem na současnou populaci lišek. Naším dalším cílem je seznámit čtenáře se svrabem jako s onemocněním širokého spektra hostitelů, jež u nás není v případě zvěře oficiálně sledováno, přestože rozhodně nepatří k méně závažným. K nákazám s povinným hlášením výskytu patří prašivina pouze u hospodářských zvířat.

{mosimage}

00ROZH

Je třeba začít aktivně měnit mediální obraz myslivosti

S tváří Jana Vávry jsme se před několika lety často setkávali na obrazovce televize Nova. Někdejšímu šéfredaktorovi a řediteli jejího zpravodajství, dnes mediálnímu konzultantovi, který se ve svém volném čase věnuje myslivosti, jsme položili několik otázek týkajících se možností propagace myslivosti v televizním vysílání.

{mosimage}

00ZAHR

Myslivost očima maďarské veřejnosti

Podle časopisu Nimród č. 3/2005 zpracoval Ing. Koloman Ferjentsik, správce Myslivecké nadace

V loňském roce zadala Maďarská myslivecká komora (Országos Magyar Vadászkamara - OMVK) firmě Tárki, Rt., specializující se na výzkumy veřejného mínění, provedení reprezentativního průzkumu informovanosti obyvatel Maďarska o myslivosti, mysliveckém hospodaření, názorech na myslivost a na myslivce. Výsledky přinesly řadu zajímavých poznatků, ale i překvapivých zjištění.

{mosimage}

00ZAHR

Propagace myslivosti na zahraničních výstavách

Redakce

Jednou z možností propagace myslivosti před veřejností je její vhodná prezentace na mysliveckých výstavách, kde roli nositele osvěty přebírají především zájmové organizace, příp. státní správa. Zajímavě a nápaditě připravený výstavní stánek je pro ně vždy dobrou vizitkou a návštěvníkům z řad odborné i laické veřejnosti může naznačit, jak to příslušná organizace myslí z propagací myslivosti vážně a zda se jí zodpovědně věnuje. Podívejme se, jak prezentují myslivost naši němečtí a rakouští kolegové.

{mosimage}

00DISK

Černá zvěř: vlak nám již ujel, nebo ještě ne?

Ing. Jan Vajda

18. února t. r. jsem se zúčastnil semináře "Současná problematika černé zvěře" pořádaného v Brně na Veterinární a farmaceutické univerzitě. Program s příspěvky našich odborníků v dané problematice dával naději na zajímavý a poučný seminář. Přestože se v poslední době v našich odborných mysliveckých časopisech doslova roztrhl pytel s radami a návody, jak na divočáky, k semináři jsem vzhlížel s nadějí, že se přece jen dozvím nové či podrobněji vysvětlené možnosti redukce vysokých stavů černé zvěře. Jaké na mě však čekalo překvapení? Podstatná část semináře se nesla v duchu grafů a čísel popisujících, jaký je přírůstek černé, kolik divočáků bychom měli ulovit, v jakých věkových třídách atd. Všeobecně známá fakta. Ohledně efektivních způsobů lovu neobsahovaly prezentované informace také nic podstatného.