Myslivecká výročí – červen
{mosimage}
00VYRO
Myslivecká výročí – červen
Rš
V červnových Mysliveckých výročích si připomeneme několik autorů krásné literatury, jejichž tvorba se dotýkala přírody a myslivosti.
Mezi satirické básníky první poloviny 19. století patří Jan Pravoslav Koubek, který narodil se před 200 roky, 5. června 1805 v Blatné. Byl několik let šlechtickým vychovatelem v Polsku, učil na středních školách a v r. 1839 se stal profesorem české řeči a literatury na pražské univerzitě, kde do r. 1849 vyučoval také polštině. Své posluchače vychovával v duchu národního obrození. I když jeho básnická tvorba není příliš rozsáhlá a jde převážně o díla oslavující slovanské básníky, je Koubek znám i jako satirik.
V r. 1847 napsal roztomilou skladbu Rokoko, zachycující vyprávění starého lesníka.
V r. 1865 ji otiskl František Špatný v Zábavách mysliveckých. Koubek zemřel ve svém rodišti 28. prosince 1854.
Téměř Koubkovým současníkem byl buditelský básník Antonín Jedlička, který se narodil 25. června 1795 v Kasejovicích. Působil ve svém rodném kraji jako katolický kněz a byl aktivním myslivcem. V r. 1860 vydal pod pseudonymem Velebín Podtřemšínský sbírku básní Myslivecké písně, do níž zařadil i některé básně starších autorů a několik národních písní s mysliveckou tématikou. Ve svým básních používal Jedlička myslivecké výrazy a zařadil se tím mezi první myslivecké autory 19. století. Zemřel 31. října 1869 v Záboří nedaleko Blatné.
Před 60 lety, 7. června 1945, zemřel v Turnově učitel Jan Nálevka, autor převážně literatury pro děti. Stejně jako oba předchozí autoři napsal řadu básní a povídek z přírody a o myslivosti, otiskovaných v časopisech i vydaných samostatně. Narodil se 31. května 1856 ve Vřesníku nedaleko Lázní Bělohradu, podle něhož si zvolil svůj literární přídomek Vřesnický.
Nejznámější z básníků přírody je dnes málo připomínaný Adolf Heyduk, od jehož narození letos uplyne 170 let. Narodil se 7. června 1835 v Rychmburku, dnes Podhradí, nedaleko Skutče. Po absolvování reálky v Poličce a v Praze studoval na technice v Brně a v Praze matematiku a fyziku. Poté byl krátce zaměstnán jako kreslič v Praze a v září 1860 nastoupil jako profesor kreslení na reálce v Písku. Tomuto povolání zůstal věrný až do smrti.
První Heydukovy básně pocházejí z r. 1858, kdy se připojil k literární družině Máj spolu s Hálkem a Nerudou. Celou Heydukovu rozsáhlou tvorbu je možné rozdělit na lyriku intimní, přírodní a vlasteneckou. Jeho básnickou tvorbu nejvíce ovlivnila příroda Písecka a Šumavy. Odtud pocházejí básnické sbírky Oddech v lese (1866), Lesní kvítí (1873), Hořec a srdečník (1884) a Ptačí motivy (1897). Když Jan T. Doležal začal v r. 1872 vydávat Háj, časopis pro lesníky, myslivce a přítele přírody, uvedl jej na první stránce 1. čísla Heydukovou básní "V lese". Také 50. ročník tohoto časopisu přinesl Heydukovu báseň "Háji k padesátiletí".
Za svého života se Heyduk dočkal mnoha uznání a čestného názvu pootavský slavík. Básník zemřel 6. února 1923 v Písku a byl pochován na vyšehradském Slavíně. Jeho dům v Písku, který odkázal městu, se stal Památníkem Adolfa Heyduka.