Myslivecká výročí – leden
{mosimage}
00VYRO
Myslivecká výročí – leden
Rš
Již 50 let uplynulo letos v lednu od smrti Prof. Ing. dr. techn. Josefa Sigmonda, profesora pěstování lesů pražské lesnické fakulty. Prof. Sigmond pocházel ze staré lesnické rodiny. Narodil se 18. dubna 1868 v myslivně Na Hrádku nedaleko Plzně. Po maturitě na plzeňské reálce vystudoval lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské ve Vídni s vynikajícím prospěchem. Krátce působil v lesnickém výzkumu a pak odešel do lesnické praxe na velkostatek Těšínské komory a do Haliče. V r. 1898 se stal vedoucím lesním hospodářem lesů města Plzně, kde setrval do r. 1919, kdy byl povolán na lesnickou fakultu do Prahy, kde působil do r. 1938. Dne 6. března 1910 byl prof. Sigmond jako první český lesník promován na vídeňské Vysoké škole zemědělské na doktora technických věd.
Tento vynikající lesní hospodář a profesor pěstování lesů byl také dobrý myslivec a myslivecký funkcionář, což je podle většiny současných lesníků obtížně pochopitelné. Zastánce maloplošného smíšeného lesa chápal zvěř jako neoddělitelnou součást lesa. Jeho cílem bylo vypěstovat, jak říkal, „les zdravý, oživený a krásný“. Poškozování dřevin zvěří vysvětloval prof. Sigmond tím, že zvěř odstraňuje z lesa především ty složky, jež neodpovídají podmínkám stanoviště a které tam lesník nevhodně vnucuje. Mluvil proto o zdravých zubech naší zvěře. Za největšího škůdce lesa považoval člověka, a velmi často přímo lesníka, který pěstuje dřeviny na nevhodném stanovišti a s cílem dosáhnout největší užitek zakládá rozsáhlé monokultury. Zvěř odstraňuje z hospodářského lesa jen to, co tam nepatří. Sigmondovy názory již před 70 lety odpovídaly dnešním zásadám pěstování lesů na ekologických základech. Podle jeho názoru zvěř chovaná v přiměřených stavech nemůže v přírodě blízkém lese škodit.
Prof. Josef Sigmond zemřel 6. ledna 1956 v Plzni, kde je také pochován. Škoda jen, že málo publikoval. Zastával totiž názor, že vzdělaný a svědomitý lesník má své znalosti uplatňovat v praxi, „psát na zelené listy lesa“, jak říkal.
Na 11. ledna t. r. připadá 120. výročí narození vydavatele mysliveckých knih a časopisů, redaktora Ludvíka Štětky, na jehož některé časopisy si starší myslivci jistě vzpomenou.
Na vydavatelské činnosti se podílela celá rodina. Odborný časopis Česká myslivost založil lesník a redaktor Národní politiky Jan Seidl (1864 - 1916) v listopadu 1896. První číslo vyšlo 1. ledna 1897. Již v dubnu téhož roku Seidl časopis prodal lesníku Hynku Štětkovi (1859 - 1906), který ho řídil až do své smrti. Dalších deset let byla vydavatelkou časopisu jeho žena, a když dospěli, stali se jeho majiteli v Praze narození synové František (16. 6. 1884 - 27. 4. 1932) a Ludvík (11. 1. 1886 - 29. 7. 1946). Kromě České myslivosti vydávali bratři Štětkové ještě další časopisy, a to Mysliveckou besídku (1910 - 1932), Listy lovecké (1927 - 1932) a Sborník čs. myslivců a lovců (1927 - 1932), který od r. 1930 vycházel pod názvem Myslivec. K časopisům bývaly připojeny různé přílohy. Většina těchto časopisů zanikla v období hospodářské krize. Nejdéle vycházela Česká myslivost, a to až do srpna 1944, kdy ji okupanti zastavili.
Oba bratři vydali také 15 odborných a beletristických mysliveckých knih. Mladší z bratří, Ludvík, zánik České myslivosti dlouho nepřežil. Zemřel v Praze, 29. července 1946. Bratři Štětkové svými příspěvky propagovali myslivost i v různých novinách a časopisech.