{mosimage}

00UVOD

Úvodník

Vážení čtenáři,

schopnost rychlého šíření původce nákazy v chovech zvířat (zvěře), nerespektující hranice států, sociálně-ekonomický dopad, vliv na mezinárodní obchod se zvířaty a produkty z nich, možnost přenosu nákazy na člověka - to jsou hlavní charakteristiky infekčních chorob, podle nichž Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) sestavila tzv. Seznam A. Nákazy v něm uvedené (v současnosti jich existuje pro celý svět pouze 15) představují z nákazového hlediska pro chovatele citlivých druhů zvířat absolutní nebezpečí - horší nákazy neexistují. Tyto nákazy jsou téměř pouze virového původu, postižená zvířata a chovy (včetně chovů ohrožených) se v případech propuknutí onemocnění kompletně likvidují. Různé státy evropského kontinentu aktuálně evidují ze Seznamu A ohniska např. slintavky a kulhavky přežvýkavců, vesikulární choroby prasat, afrického a klasického moru prasat (KMP) aj. Pro porovnání lze ještě uvést, že takové nákazy, které jsou u nás z různých důvodů celospolečensky známější a více vnímané z hlediska přímé nebezpečnosti pro člověka - vzteklina masožravců, nemoc šílených krav, tuberkulóza skotu, paratuberkulóza přežvýkavců aj. - náleží již do kategorie méně závažných nákaz (tzv. Seznam B).

{mosimage}

00PRAX

Klasický mor prasat – zdaleka nekončící starost

Doc. RNDr. Jiří Lamka, CSc.

Jednou z nejvýznamnějších chorob postihujících černou zvěř je klasický mor prasat (KMP). Nejenže má přímo pro tuto zvěř těžké až smrtelné následky, ale dalším a ještě závažnějším rizikem je možnost přenesení nákazy do nechráněných chovů domácích prasat. Tuto pro všechna prasata vrcholně nebezpečnou chorobu se proto pokusím představit v celkových souvislostech typických pro ČR.

{mosimage}

00ROZH

Klasický mor prasat není možné podceňovat

Pracovištěm, které u nás monitoruje klasický mor prasat (KMP), je Národní referenční laboratoř Státního veterinárního ústavu Jihlava. S otázkami týkajícími se nebezpečné choroby jsme se obrátili na jejího vedoucího MVDr. Pavla Bartáka, Ph.D.

{mosimage}

00ZAHR

Klasický mor prasat na Slovensku a nová etapa tlumení této nákazy orální vakcinací černé zvěře

MVDr. Vilém Kopřiva, MVDr. Rudolf Janto, MVDr. Dagmar Kopřivová

Klasický mor prasat (KMP) je infekční choroba virového původu, která probíhá u postižených zvířat akutně s příznaky hemoragické diatézy (náchylnost ke zvýšené krvácivosti) a vysokou mortalitou, chronicky s příznaky zápalu trávicího traktu a dýchacího ústrojí, nebo skrytě doprovázená poruchami reprodukce. Škody, způsobené za několik let jejího výskytu na území Slovenska, jsou nevyčíslitelné. Vzhledem k tomu, že hrozba propuknutí nákazy je stále aktuální, patří KMP v současnosti k nejzávažnějším infekčním chorobám domácích prasat. Na Slovensku se tato nákaza vyskytuje v posledním desetiletí ve dvou krajích, v nichž je celorepublikově nejvyšší denzita černé zvěře.

{mosimage}

00REP

Seminář „Nové poznatky z chovu jelenovitých“

Ing. David Vaca, Ph.D.

Dne 7. 12. 2005 se v zasedací místnosti Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze - Uhříněvsi (VÚŽV) uskutečnil seminář nazvaný “Nové poznatky z chovu jelenovitých”. Uspořádala jej Asociace farmových chovů jelenovitých ČR (ACHJ) a pozvala na něj jak farmáře, tak myslivce a další příznivce chovů jelenovitých.

{mosimage}

00VEDA

25. výročí zahájení výzkumu biologie, etologie a ekologie zaječí zvěře

Oldřich a Josefína Kučerovi

V r. 2005 uplynulo čtvrtstoletí od zahájení systematického výzkumu známých i méně známých vlivů, nepříznivě působících na vývoj a změny v početnosti zaječí populace a na její populační dynamiku. Současně byly hledány cesty, jimiž by bylo možné přispět na základě ověřených skutečností k nápravě daného stavu.

{mosimage}

00VEDA

Srstnatá zvěř a šíření rostlin

Ekologii šíření rostlinných společenstev je v současnosti věnována značná pozornost. Procesy šíření jsou spojeny s mnohými biologickými i nebiologickými činiteli, přičemž zajímavou roli sehrávají i některé druhy volně žijících obratlovců včetně zvěře.

{mosimage}

00DISK

Personae grata?

Stanislav Mottl

Latinský výraz persona non grata lze přeložit jako osoba nemilá, nežádoucí. V diplomacii jsou takto označené osoby vyhoštěné z hostitelské země. Takto také nazval svůj článek ing. David Vaca, Ph.D. v č. 12/2005 Světa myslivosti a tímto přídomkem označil i sám sebe poté, co byl krátce před III. sjezdem v kontaktu s jednatelem ČMMJ Vladimírem Broukalem, který tento sjezd ČMMJ zřejmě organizačně a technicky zajišťoval. Z uvedeného článku ing. Vacy vyplývá, že pana Broukala rozzlobil jiný Vacův článek, nazvaný „ČMMJ na rozcestí“ a uveřejněný v č. 11/2005 Světa myslivosti. Pan jednatel Broukal dal průchod své nelibosti způsobem dnes, bohužel, velmi častým - vyhrožoval vydavateli časopisu soudem. Je to smutné, ale budiž. Ve zcela jiném světle se však jeví skutečnost, že pan Broukal znemožnil šéfredaktorovi odborného mysliveckého časopisu velmi dobré úrovně, aby byl přítomen sjezdovému jednání, ač jiní žurnalisté měli přístup neomezený.

{mosimage}

00DISK

Tak nashledanou ... 

RNDr. Jakub Hruška, Csc.

Dlouhou dobu jsem byl celkem loajálním členem ČMMJ, který se o dění v organizaci zajímal spíše méně a více si hleděl myslivosti. Mnohé věci se mi sice příliš nelíbily, ale v běžném shonu života jsem je moc nepromýšlel. Teprve napjatá situace před listopadovým sjezdem mne donutila zamyslet se nad situací poněkud více. Rád bych se svými úvahami seznámil i čtenáře Světa myslivosti.

{mosimage}

00DISK

Jak dál po sjezdu?

JUDr. Jan Vebr

III. volební sjezd ČMMJ proběhl, známe nové funkcionáře a uvidíme, jak se vypořádají se současnou situací v organizaci. Je nutné jim dát šanci. O svých záměrech by však měli velmi otevřeně informovat všechny členy ČMMJ, např. prostřednictvím časopisu Myslivost, tedy nikoliv pouze přes filtr OMS. Měli by podávat informace o způsobu vedení ČMMJ a o výsledcích nezávislých podnikových auditů (podnikový audit hodnotí nejen hospodářské výsledky, ale též podnikovou strukturu, personální, manažerské, právní a další aspekty hospodaření a řízení společnosti) u Interlovu a Halali. Jen tímto způsobem může myslivecká rada získat důvěru, že má snahu věci změnit. Jestliže by tím pověřila dozorčí radu, tak je to zbytečné, protože ta dosud katastrofální hospodaření pouze kryla a omlouvala.