Seminář „Nové poznatky z chovu jelenovitých“
{mosimage}
00REP
Seminář „Nové poznatky z chovu jelenovitých“
Ing. David Vaca, Ph.D.
Dne 7. 12. 2005 se v zasedací místnosti Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze - Uhříněvsi (VÚŽV) uskutečnil seminář nazvaný “Nové poznatky z chovu jelenovitých”. Uspořádala jej Asociace farmových chovů jelenovitých ČR (ACHJ) a pozvala na něj jak farmáře, tak myslivce a další příznivce chovů jelenovitých.
Jak uvedl jeden z odborných garantů - prof. ing. Luděk Bartoš, DrSc., z VÚŽV Praha - Uhříněves - akce tématicky navazovala na seminář “Biologie jelenovitých”, který se konal v r. 2000 v Hranicích na Moravě.
Po zahájení se slova chopil ing. Václav Pařízek, prezident ACHJ, který přivítal přítomné a vyjádřil naději ve spolupráci farmářů a myslivců.
Pracovník firmy Mariavet ing. Koubek poté podal během komerční prezentace aktuální informace o dostupnosti vybra-ných imobilizačních prostředků pro spárkatou zvěř.
INTENZIVNÍ CHOV JELENÍ ZVĚŘE V ZAŘÍZENÍ UNIVERZITY V KÁPOSVÁRU
Jako první vystoupil ing. Pařízek, který v loňském roce navštívil Panonskou univerzitu v maďarském městě Káposvár a na základě svých poznatků připravil referát nazvaný Chov jelena evropského na farmě Panonské univerzity v Káposváru. Název příspěvku je poněkud zavádějící, protože jak přednášející uvedl, popisovaný chov není farmou, nýbrž jakousi „oboro-farmou“, jejíž provoz je založen na komplexním a především ryze pragmatickém využití chovného potenciálu jelení zvěře (lovecké účely, produkce zvěřiny, produkce živé zvěře určené k prodeji). V tomto intenzivním chovu s kmenovým stavem přibližně 700 ks jelení zvěře se tak prolínají principy a nejnovější poznatky oborního a farmového chovu (přikrmování, odchyt a manipulace se zvěří atd.). Přestože v našich podmínkách takový způsob chovu zvěře legislativa nepovoluje, je zajímavé podívat se na jeho fungování v praxi.
Popisované zařízení Panonské univerzity bylo vybudováno před 15 lety a rozkládá se na ploše o výměře přibližně 1500 ha. Území je obehnáno plotem tvořeným akátovými sloupky, na nichž je napnuto pletivo. Uvnitř oploceného území je v provozu několik typů chovů jelení zvěře obhospodařovaných na základě různých pravidel a cílů. Chovaná zvěř je pouze domácího původu a pochází z oblasti Káposváru - jižně pod Balatonem.
Uvnitř oploceného území je v provozu přibližně 50 chovných obůrek o výměře od 0,5 ha do několika desítek hektarů s různými počty zvěře. Většina z nich slouží k produkci živé zvěře intenzivním chovem založeným na principech moderní zootechniky. Zvěř je přesně evidována, selektována a rozdělena do chovných skupin (jeden jelen na 20 - 40 laní), jelenům se uřezává paroží kvůli zabránění poranění atd. Všichni kolouši z těchto obůrek jsou na podzim odchyceni a odstaveni do zvlášt-ních hal, kde jsou v zimním období krmeni jadrným krmivem (nejčastěji směs ovsa, kukuřice a minerálií). Přes léto získává zvěř potravu především na četných extenzivně obhospodařovaných pastvinách. Ty se zpravidla nijak uměle neobnovují, protože v oblasti jsou velmi dobré klimatické a trofické podmínky, díky nimž pastviny stačí regenerovat bez pomoci člověka. Teprve v r. 2004 byla založena první intenzivní pastvina. Nedopasky spase typický uherský skot, který obývá popisované území společně s jelení zvěří (to však lez hodnotit i negativně kvůli přenosu některých parazitů).
Další typ chovu uvnitř území lze popsat jako oboru. Jde o oplocenou část o výměře přibližně 400 ha, která je primárně určena k loveckým účelům. Kromě jelení zvěře v něm žije též srnčí a divočáci. Tento druh chovu je jednoznačně přizpůsoben přání lovecké klientely (silné trofeje, „rychlý“ lov organizovaný pro lovce, kteří mají málo času atd.). Do této obory jsou po dosažení určitého věku a „vyřazení z chovu“ vypouštěni jeleni z malých chovných obůrek.
Jako pozoruhodnost nelze opomenout zvláštní obůrku určenou k lovu jelení zvěře lukem. Tento způsob lovu je v Maďarsku povolen, čehož provozovatelé chovu využili a vyčlenili pro něj menší plochu s hustším krytem.
Jak zvěř z malých obůrek, tak zvěř z obory je pečlivě označována, odchytávána a prodávána do dalších chovů. A nejde jen o jelení zvěř, ale také o divočáky. Jeleni, o něž je v posledních letech zájem např. ve Španělsku, nejsou selektováni podle paroží, ale podle váhy. Přesto jsou pečlivě sbírány a evidovány jejich shozy, které slouží kromě jiného jako výukový materiál studentům Panonské univerzity.
Ceny prodávané zvěře pro rok 2005: kolouch 700 eur, mladá laň (ročník 2004) 830 eur, laň (ročníky 2000 - 2003) 1000 eur, špičák 1000 eur, jelen (ročník 2003) 1500 eur, (ročník 2002) 2000 eur a (ročník 2001) 3000 eur. K cenám je nutné připočítat 15 % daň.
Cena poplatkového lovu jelena se odvíjí od hmotnosti paroží, tedy nikoliv podle bodů CIC, jak je zvykem u nás. Lov jelena s parožím o hmotnosti 9 kg stojí 3200 eur.
Veškerá zvěřina je rozrušována a dělena, nic se neprodává v kůži. Ceny zvěřiny (přepočtu na Kč): hřbet bez kosti 420 Kč/kg (zvláštní cenu má zvěřina ze špičáků v tomto případě 445 Kč/kg), kýta bez kosti 200 Kč/kg (špičák 240 Kč/kg), gulášová zvěřina 130 Kč/kg (špičák 144 Kč/kg).
Kromě hal pro odchov kolouchů lze v zařízení nalézt též haly na „ustájení“ zvěře určené k prodeji. Většina krmiv je zajišťována ve vlastní režii. O jednoduchá krmná zařízení a provoz celého areálu se stará celkem 22 zaměstnanců. Podnik je ekonomicky soběstačný a efektivní.
ZKUŠENOSTI SE ZALOŽENÍM OBORY NA SLOVENSKU
Dalším přednášejícím měl být ing. Roman Urbanec, Ph.D., z firmy Agrowald, spol. s r. o., Rožmberk nad Vltavou. Ten se však z účasti omluvil a s jeho příspěvkem o integrovaném lesnickém, zemědělském a mysliveckém obhospodařování krajiny (v případě firmy Agrowald jde o území o výměře přes 6000 ha, ležící v česko-rakouském pohraničí) seznámil přítomné ing. Pařízek.
MVDr. Jiří Kruml z Krajské veterinární správy pro Středočeský kraji hovořil o aktuálních otázkách z veterinární problematiky, především v souvislosti s rozvojem farmových chovů jelenovitých v posledních letech. Přednášející popsal nejrůznější problémy: legislativní (zakládání farem, evidence zvířat atd.), provozní (porážení, zdravotní zkoušky), veterinární (prevence, choroby, welfare) atd. a upozornil na možnosti řešení.
Poté se ke slovu dostali hosté ze Slovenska - ze společnosti Sankt Hubert, a. s., Liptovský Ján. Ing. Dušan Jančovič připravil se svými kolegy příspěvek Chov karpatského jelena u společnosti Sankt Hubert. Zajímavostí byla informace o transformaci někdejšího mysliveckého sdružení v akciovou společnost. Akcionáři jsou výhradně myslivci mající na území honitby své pozemky (98 % výměry tvoří lesy a pozemky pozemkových společenstev). Na vydávání povolenek má vliv každoroční výše vkládaných finančních prostředků na režii honitby v kombinaci s odpracovanými brigádami. Jednoduše řečeno majetnější akcionáři přispívají na provoz honitby především finančně (nákup krmiv), méně majetní vkládají svou práci.
Společnost obhospodařuje honit- bu Ďumbier v Jánské dolně (Nízké Tatry, viz obr. na spodním okraji této dvojstrany). Honitba rozkládající se v rozmezí nad-mořských výšce 620 - 2043 m (vrchol Ďumbier) má výměru 4760 ha. Žije v ní pestrá paleta původních druhů zvěře: jelení (současný stav 112 ks), srnčí (48 ks), černá (22 ks), kamzičí (16 ks), medvěd (9 ks), vlk (10 ks), rys (4 ks), tetřívek (16 ks), tetřev (14 ks) a další druhy (svišť, kachna divoká, jezevec, krkavec, jeřábek, orel, sluka aj.). Poplat-kovým hostů je prodáváno přibližně 40 % plánu lovu spárkaté zvěře. Za určitý problém označil ing. Jančovič fakt, že přibližně 50 % výměry honitby leží v 5. stupni (přísném) ochrany přírody, což znemožňuje myslivecké obhospodařování.
Společnost v současnosti provozuje nedávno založenou oboru Paliesky určenou k chovu především původní jelení zvěře Nízkých Tater. Obora o výměře 75,13 ha (les 46,52 ha, trvalé travní pozemky 12,88 ha, orná půda 9,75 ha, ostatní pozemky 4,26 ha) se rozkládá v nadmořské výšce 618 - 720 m. V lesních porostech převažují jehličnany (smrk, borovice). Díky významnému podílu zemědělsky obhospodařovaných pozemků a péči o zvěř se počítá s kmenovým stavem 50 kusů jelení zvěře. Současné stavy zvěře v oboře: jelení zvěř - 30 kusů (z toho pět jelenů), srnčí zvěř - 26 kusů (z toho pět srnců, postupně se počítá s úbytkem tohoto druhu), mufloní zvěř - 16 kusů (z toho pět beranů), daňčí zvěř - čtyři kusy (z toho jeden daněk). Prostředky k provozu obory plynou kromě jiného z poplatkového odstřelu, do budoucna se počítá s prodejem živé zvěře. Ing. Jančovič informoval o dalších plánech obory o osvěžování krve, budování dalšího mysliveckého zařízení a koncepčním obhospodařování zemědělských ploch. Hovořil též o celkové situaci v myslivosti na Slovensku.
VĚDA A VÝZKUM A PRAXE V OBOŘE
S výsledky zajímavého etologického experimentu seznámil účastníky semináře prof. Bartoš. Referát nazvaný Vliv změny sociální struktury skupiny na vztah dominance a hladiny testosteronu u samců jelena evropského (Cervus elaphus) obsahoval informace o sledování sociálních projevů v uměle vytvořené skupině jelenů podloženém měřením hladiny testosteronu v jejich krvi. Referát doprovodila projekce videoukázek natočených ve výběhu jelenů. Autor na základě zjištěných výsledků poukázal na důvody přirozeného složení tlup jelenů ve volnosti (zpravidla je tvoří starší jeleni a několik mladších jelenů). K radosti redakce předběžně přislíbil zveřejnit podrobnější informace ve Světě myslivosti.
Ing. Petr Ziegrosser, vedoucí střediska myslivosti Lesní správy Lány (Kancelář prezidenta republiky), se ve svém vystoupení zaměřil na praktické zkušenosti z volných a oborních chovů jelenovitých. V příspěvku popsal a kritizoval opakované chyby v obhospodařování spárkaté zvěře (zásady odstřelu /tradovaná chybná doporučení vycházející z literatury a jejich následná - navíc špatná - realizace, dopady na kvalitu zvěře/, chybné přikrmování, nesmysluplné osvěžování krve atd.). Současně nastínil možnosti nápravy těchto postupů. Také s názory ing. Ziegrossera se bude možné setkat na stránkách Světa myslivosti.
Jako poslední přednášející se ke slovu dostal opět prof. Bartoš, který připravil příspěvek Selekce v chovu jelenovitých, aneb takové jeleny jste ještě neviděli! Podle prof. Bartoše by si měli chovatelé jelenovitých v prvé řadě určit cíle svého chovu (zvěřina, trofeje, zvěř k dalšímu prodeji), tomu přizpůsobit chovná kritéria a podle nich selektovat každou novou generaci na úrovni celé chované populace. A samozřejmě zajistit zvěři optimální potravní podmínky. Jedině tak lze dojít k úspěchům v chovu. Poukázal na vynikající výsledky Franze Vogta z 30. let minulého století v oboře na Děčínském Sněžníku a aktuálně na úspěchy farmářů na Novém Zélandu. Na farmách Nového Zélandu se cílenou plemenitbou dosahuje kromě jiného toho, že špičáci již nejsou špičáky, ale jedinci s mnohonásobně členěnou lodyhou a paroží nejsilnějších tříletých jelenů dosahuje hmotnosti až 13 kg při počtu přibližně 40 výsad.
Prof. Bartoš strávil v loňském roce několik dní v oboře ve Woburn Abbey (Anglie), kde měl možnost natáčet videokamerou říji mohutné jelení zvěře tamního chovu. Chovatelé z Woburn selektují jeleny podle paroží ve věku 2,5 roku („druhá hlava“) s jediným cílem, jímž je bohatost výsad. Trofeje tamních jelenů dosahují jak značných rozměrů, tak neobvyklé členitosti (mezi nejsilnějšími kusy nechybějí čtyřicateráci). Nutno dodat, že do plemenitby je do určité míry zapojena zvěř z farmy patřící majiteli obory. Většina plemenného materiálu z farmy je určena na prodej. Za pozornost stojí, že za potravu zvěři slouží v létě pouze tráva a bylinná vegetace na vzorně udržovaných loukách a pastvinách, v zimě především senáž. Odstřel trofejové zvěře je běžně prodávám poplatkovým lovcům. Trofeje jelenů z Woburn se nehodnotí metodou CIC, ale hodnotícími kritérii Safari Clubu International. Nejsilnějším jelenům bylo naměřeno 440 a 460 b. SCI. Na připojeném snímku je zachycen čtyřicaterák z obory Woburn.
Zajímavý seminář ukončili prof. Bartoš a ing. Pařízek příslibem zorganizování další podobné akce určené většímu počtu zájemců.