Myslivecky vyškolení policisté k potlačení pytláctví
{mosimage}
00CASY
Myslivecky vyškolení policisté k potlačení pytláctví
Mezi saskými myslivci a lovci panuje uspokojení nad zákrokem zemského policejního presidenta, jenž v dohodě s župním lovčím a s ředitelstvím lesů systematicky potírá pytláctví. Jest to ponejprv, kdy zvlášť odborně uvědomělí policisté budou ustanoveni k podpoře myslivosti. Stále se množící stížnosti na zločinné řádění pytláků bylo příčinou tohoto opatření. Policejní i ochranná stráž, popřípadě četnictvo pohotově pomáhá úřadům potlačiti vzmáhající se zločinnost bezohledných pytláků. Provozování myslivosti není dnes sportem, nýbrž vážnou prací a službou národu a vlasti. Policejní úředník, pověřený vyšetřováním pytláctví, musí být poučen a zasvěcen do všech mysliveckých a loveckých záležitostí; musí také z lásky k přírodě a jejím tvorům - nejlépe, je-li sám myslivec - věnovati se své úloze. Jenom tělesně a duševně zdatný úředník může úspěšně zjistiti přestupky proti myslivosti a shledati usvědčující důkazy proti trestným osobám.
Výchova odborných sil provádí se se zřetelem na stíhání pytláků. Tito odborníci budou rozděleni po celé zemi a svá stanoviště budou míti v sídlech policejních úřadů. V nařízení zemského policejního presidenta rozeznávají se dva hlavní druhy pytláckých případů: 1. Při činu dopadený pytlák, nebo zjištěný podle zanechaných stop. 2. Pytlák neznámý, zanechávající jen skrovné známky, podle nichž snad bylo by možno jej usvědčiti. Lesní úřady, majitelé honiteb neb okresní lovčí jsou povinni hlásiti každý případ pytláctví místnímu policejnímu úřadu nebo okresní četnické stanici. Mimo to jest oznámiti případ lesnímu úřadu, vlastníku honitby a okresnímu lovčímu; ve zvláštních případech odbornému policejnímu úředníku. Tento vypracuje, v dohodě s místní policejní stanicí, o každém případě podání. Četníci, policisté i policejní hlídky musí na požádání odborného úředníka ihned podniknouti vše, co by přispělo k dopadení pytláka, jeho stop, svědků, event. jiných pomůcek a k uzavření místa činu.
Veškeré případy trestných činů proti myslivosti musí být hlášeny do ústředí, ať jest pachatel znám, nebo ne. Lesní úřady, okresní lovčí, popřípadě poškozený, jsou oprávněni požádati policejní úřad o vyslání odborného úředníka. Případ musí být podrobně popsán s udáním místa, honitby, honbiště, polního nebo lesního revíru, jména a bydliště poškozeného, lesního neb policejního úřadu. V popisu provedeného pytláctví jest důležité udati, zda-li: střílel kulovnicí, brokovnicí, malorážkou nebo pistolí; možno zjistiti, jakou ráží. Na nábojnicích, na místě nalezených, uchovati otisky prstů a zaslati zemskému policejnímu úřadu k mikroskopickému prozkoumání. Byla-li zvěř chytána do léček anebo do želez (jakého druhu), vretkami neb psy, pomocí drátěných nebo jiných ok, anebo do sítí. Také musí být udáno, zda pachatel již dříve pytlačil, nebo je-li znám jako pytlák; byl-li trestán. Není-li pytlák dosud zjištěn, musí být ve zprávě udáno, kde byly nalezeny otisky prstů, ruky, nohy, kolena, vozu, kola apod. Jde-li o nutnou domovní prohlídku, musí býti přizván policejní úředník nebo zástupce lesního úřadu. Zjištěného pytláka nebo řemeslného přechovavače kořistí jest v každém případě fotografovati a snímky zaslati lesnímu ředitelství a zemskému úřadu lovčímu k rozeslání na příslušné lesní a okresní lovčí úřady.
Dále se žádají veškeré policejní úřady, aby věnovaly pozornost dvěma zlým zjevům v myslivosti: revírujícím psům a kočkám, dále usmrcování a zraňování lovné zvěře bezohlednými řidiči vozidel na silnicích. Jest třeba, aby spolupůsobilo s úřady i občanstvo. Úřady budou vděčné za každý pokyn, který by vedl na stopu podezřelého nebo pachatele. Každý lesník, zvláště venkovský, může zvěděti mnoho o osobních a domácích poměrech osob, ve své obci a v okolí, které policejním úředníkům zůstávají skryty. Má se však střežiti něco podnikati na svou pěsť, neboť tím může výsledek dosavadního šetření úplně zničiti. Často unikl pytlák dobře zaslouženému trestu, byl-li hajným z falešné humanity nebo z pohodlnosti propuštěn. Podobné jednání jest pochybené a jest proti zákonným předpisům. Dopadený pytlák, nemůže-li prokázati svou totožnost, nebo je-li podezřelý z útěku, má být vždy zadržen a prchající pronásledován. Udánlivé jméno a nepřezkoušená udání nemohou lesníku postačiti. Totožnost musí být teprve zjištěna, a to se může státi správně jen na policii. Výjimečné právo okamžitého zatčení má státní lesní, policejní a zjišťovací úředník a úředně potvrzený hajný, jakožto pomocný úředník státního zástupce. Příčinou k útěku pytláka jsou: odstranění usvědčujících známek, ovlivňování svědků, varování spolupytláků a přechovavačů.
Noční usmrcování a zraňování lovné zvěře vozidly jest mnohem značnější, než se předpokládá. Nesvědomitý řidiči bývají mladíci, kteří z přepjaté ješitnosti se domnívají, že vykonali hrdinský čin, přejedou-li ubohou zvěř, aby nabyli levné, ale hanebně získané pečeně. Zvolní-li poněkud jízdu, neb zhasne-li na chvilku reflektor, může vždy ve světelném kuželi bezradně pobíhající zvěř minouti. Tomuto způsobu pytlačení lze čeliti velmi nesnadno, neboť nelze dokázati, že zvěř byla zúmyslně přejeta. Bude také zde prováděn přísný dozor a dovolenými prostředky zakročeno.
Psi a kočky v honitbě pobíhající jsou myslivcům dostatečně známí jako nebezpeční škůdci zvěře, zvláště v nedostatečně hájených honitbách, kde způsobují mnohou zvířecí tragedii, často utajenou! Nedosti na tom, že tyto hyeny honiteb samy se do nich odvažují, ale jsou psi, kteří při procházce volně, bez šňůry, pobíhají - varovné tabulky zůstávají bez povšimnutí - nebo při práci bývají bráni do lesa nebo do pole. Pes jest pytlákem, unikne-li vlivu svého pána nebo průvodce a nalézá se mimo vyhražené hranice; nemusí tedy být přistižen při honění nebo při pronásledování zvěře. V době snášení a kladení zvěře měli by dbáti majitelé psů a koček, aby jejich domácí zvěř zůstávala v zájmu honby a také v zájmu vlastním doma, neboť zvěř jest pokládati za kulturní majetek národa!
Ing. B. Strébl (podle čl. v. polic. insp. Pirwitze ve Wild und Hund č. 17), Stráž myslivosti 30. léta