K pojistným podmínkám pojišťovny Halali
PhDr. Luděk Vrána
Když byly nedávno v časopisech Svět myslivosti a Myslivost otištěn příspěvek ředitele pojišťovny Halali ing. Antonína Stibůrka obsahující popis případu T. D., považoval jsem postup uvedené pojišťovny v souvislosti s uvedeným případem za přinejmenším neetický. Jako většina myslivců jsem však neznal znění pojistných a všeobecných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škody, což jsem po zveřejnění tohoto příspěvku napravil. Když pak vyšel druhý článek ing. Stibůrka v březnovém čísle obou časopisů, rozhodl jsem se ředitele pojišťovny navštívit a nechat si pojistné podmínky vysvětlit.
Myslivecká činnost (MČ) se řídí zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, který v některých ustanoveních odkazuje na dodržování jiných zákonných norem, souvisejících s MČ (např. zákon o zbraních, o životním prostředí, o obcích, o účetnictví atd.). Každý z nás se snaží MČ vykonávat tak, aby při tom nezpůsobil škodu na majetku či na zdraví druhého, byť může být proti všemu jakkoliv výhodně pojištěn. V případě porušení zákona při MČ následují kroky trestního řízení, odejmutí zbrojního průkazu, zbraní, zákaz činnosti atd., tedy tresty, které znemožní MČ a mají za následek de facto konec s myslivostí. Pan T. D. porušil hrubým a vědomým způsobem, přičemž slova vědomým způsobem zdůrazňuji, několik ustanovení zákona o myslivosti a zákona o zbraních a střelivu, v důsledku čehož velmi vážně poškodil zdraví druhé osoby, jež bude mít trvalé následky, bude omezena společensky ve své činnosti, atd., nehledě na skutečnost, že došlo k ohrožení zdraví dalších osob pracujících na poli při sklizni. Ty se však prozřetelně, při absolutně nekontrolovatelné střelbě T. D., stačily ukrýt. Zákon o myslivosti uvádí § 48: „Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného.“ Položím otázku: je výkon MČ pod vlivem alkoholu, bez povolenky k lovu, nebo za vědomého porušování zákonů, neopatrné chování pojištěnce? Já tvrdím nikoliv, že jde o vědomé, úmyslné a protizákonné jednání. Pokud pojištěný tvrdí, že v případě jeho chování šlo o nedbalost, resp. že jednal z nedbalosti, dovolím si považovat ho za ne zcela psychicky schopného MČ.
Pojišťovna případ T. D. prošetřila z pohledu splnění podmínek pro výplatu pojistného a zjistila v podstatě to, co jsem uvedl: hrubé, vědomé porušení zákona. Pojistné plnění odmítla ve smyslu ustanovení čl. 12 Všeobecných pojistných podmínek VPPO 2004 Výluky z pojištění, odst. 1, písm. a): „pojištění se nevztahuje na odpovědnost pojištěného za škodu … a) způsobenou úmyslně“ v souladu s ustanovením čl. 14 Výklad škod, odst. 1: „… Škoda je způsobena úmyslně, jestliže byla způsobena úmyslným jednáním nebo opomenutím, které lze přičíst pojištěnému, nebo o kterém pojištěný věděl.“ Totéž ustanovení má ve svých pojistných podmínkách např. i Česká pojišťovna. T. D. svým konáním tedy vrchovatě naplnil literu těchto článků VPPO 2004.
Pan T. D. však následně udělal jednu základní chybu. Jako soudem označený viník újmy na zdraví zcela nevinné osoby, místo toho, aby, jak se lidově říká, „se sklopenou hlavou“, požádal pojišťovnu Halali o výjimku z pojistného plnění, se obrátil se svým problémem na zcela jinou pojišťovnu (resp. SP makléřská) a pojišťovacího makléře. SP makléřská se jménem T. D. následně obrátila se stížností ke státnímu dozoru ministerstva financí, potažmo České národní banky. Státní dozor si vyžádal analýzu vyřízení případu T. D. pojišťovnou Halali a po jejím vyhodnocení neshledal v postupu pojišťovny Halali pochybení. Pojišťovna se však cítila neoprávněnou kritikou, resp. postupem SP makléřská, právem poškozena.
Přesto, pochopením reality případu, resp. finančních možností T. D., kdy by byl zamítnutím pojistného plnění potrestán nejvíce poškozený účastník případu, učiní pojišťovna Halali bezprecedentní krok a nabídne T. D. možnost požádat o mimořádné pojistné plnění vrcholné orgány pojišťovny, a to ve stejném rozsahu, jak se k tomu pojišťovna zavázala ve Skupinové pojistné smlouvě a VPPO 2004.
Pojišťovna Halali bude i nadále plnit své povinnosti vyplývající z uzavřených pojistných smluv. Zcela neopodstatněné jsou výhrady některých jedinců o neplnění povinností, vyplývajících z pojistných smluv, resp. z § 48 zákona o myslivosti. Pojišťovna je nadále přístupna individuálnímu posouzení tzv. mezních pojistných případů. Každý z nás může při MČ pochybit, proto jsme se pojistili. Nesmíme však zcela vědomě až provokativně porušovat zákony (výkon myslivosti pod vlivem alkoholu, lov bez povolenky k lovu, použití zakázaného způsobu lovu atd.). V takových případech můžeme spoléhat jen dobrou vůli orgánů Halali, kterámá však také své meze.
Halali, všeobecná pojišťovna, a. s., podle slov svého ředitele ing. Stibůrka hospodaří velmi dobře a se ziskem. K mému přímému dotazu na stav hospodaření za rok 2006 mi bylo sděleno, že předběžný zisk pojišťovny činí 5 100 000,- Kč, a to i po naplnění zákonných rezerv pojišťovny na daný rok a zaplacení zajistného. Nikdo z pojištěnců, vykonávajících MČ zodpovědně, se proto nemusí obávat, že v případě pojistné události bude pojistné plnění odmítnuto. Pojišťovna se však nebrání, bude-li zájem, výši pojistného plnění upravit, popř. rozšířit. Proto radím všem, jimž pojistné podmínky nejsou zcela srozumitelné, aby se obrátili na pojišťovnu Halali, popř. přímo na ředitele ing. Stibůrka, který rád poradí a vše vysvětlí.
Na závěr ještě několik mých poznámek k názorům Jaroslava Krále. Žádný zvláštní zákon, resp. zákon o myslivosti, neukládá povinnost plnění za škody způsobené úmyslně – např. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel. Ale to je jiná kapitola, zejména v souvislosti s výší pojistného, právní úpravou i náhradou škody pojištěným. Jestliže pojišťovna Halali podle slov Jaroslava Krále porušuje zákon, nebude to on, ale Státní dozor MF, který rozhodne, zda tomu tak je, či nikoliv. Podle mých informací Halali v tomto směru dosud žádné upozornění, popř. rozhodnutí Státního dozoru MF neobdržela.
Jaroslav Král ve svém příspěvku uvádí některé lidské činnosti, při jejichž vykovávání je potřeba pojistit se pro případ odpovědnosti – jde o zprostředkovatelskou činnost, činnost projektantů, advokátů atd. Příslušné osoby však nemají při své činnosti v ruce zbraň, ale počítač, tužku nebo pero a výsledkem jejich neúmyslného pochybení bude materiální nebo morální škoda, nikoliv újma na zdraví, popř. smrt druhé osoby, tedy nenávratná škoda. A v tom je snad, pane Králi, rozdíl.
Když byly nedávno v časopisech Svět myslivosti a Myslivost otištěn příspěvek ředitele pojišťovny Halali ing. Antonína Stibůrka obsahující popis případu T. D., považoval jsem postup uvedené pojišťovny v souvislosti s uvedeným případem za přinejmenším neetický. Jako většina myslivců jsem však neznal znění pojistných a všeobecných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škody, což jsem po zveřejnění tohoto příspěvku napravil. Když pak vyšel druhý článek ing. Stibůrka v březnovém čísle obou časopisů, rozhodl jsem se ředitele pojišťovny navštívit a nechat si pojistné podmínky vysvětlit.
Myslivecká činnost (MČ) se řídí zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, který v některých ustanoveních odkazuje na dodržování jiných zákonných norem, souvisejících s MČ (např. zákon o zbraních, o životním prostředí, o obcích, o účetnictví atd.). Každý z nás se snaží MČ vykonávat tak, aby při tom nezpůsobil škodu na majetku či na zdraví druhého, byť může být proti všemu jakkoliv výhodně pojištěn. V případě porušení zákona při MČ následují kroky trestního řízení, odejmutí zbrojního průkazu, zbraní, zákaz činnosti atd., tedy tresty, které znemožní MČ a mají za následek de facto konec s myslivostí. Pan T. D. porušil hrubým a vědomým způsobem, přičemž slova vědomým způsobem zdůrazňuji, několik ustanovení zákona o myslivosti a zákona o zbraních a střelivu, v důsledku čehož velmi vážně poškodil zdraví druhé osoby, jež bude mít trvalé následky, bude omezena společensky ve své činnosti, atd., nehledě na skutečnost, že došlo k ohrožení zdraví dalších osob pracujících na poli při sklizni. Ty se však prozřetelně, při absolutně nekontrolovatelné střelbě T. D., stačily ukrýt. Zákon o myslivosti uvádí § 48: „Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného.“ Položím otázku: je výkon MČ pod vlivem alkoholu, bez povolenky k lovu, nebo za vědomého porušování zákonů, neopatrné chování pojištěnce? Já tvrdím nikoliv, že jde o vědomé, úmyslné a protizákonné jednání. Pokud pojištěný tvrdí, že v případě jeho chování šlo o nedbalost, resp. že jednal z nedbalosti, dovolím si považovat ho za ne zcela psychicky schopného MČ.
Pojišťovna případ T. D. prošetřila z pohledu splnění podmínek pro výplatu pojistného a zjistila v podstatě to, co jsem uvedl: hrubé, vědomé porušení zákona. Pojistné plnění odmítla ve smyslu ustanovení čl. 12 Všeobecných pojistných podmínek VPPO 2004 Výluky z pojištění, odst. 1, písm. a): „pojištění se nevztahuje na odpovědnost pojištěného za škodu … a) způsobenou úmyslně“ v souladu s ustanovením čl. 14 Výklad škod, odst. 1: „… Škoda je způsobena úmyslně, jestliže byla způsobena úmyslným jednáním nebo opomenutím, které lze přičíst pojištěnému, nebo o kterém pojištěný věděl.“ Totéž ustanovení má ve svých pojistných podmínkách např. i Česká pojišťovna. T. D. svým konáním tedy vrchovatě naplnil literu těchto článků VPPO 2004.
Pan T. D. však následně udělal jednu základní chybu. Jako soudem označený viník újmy na zdraví zcela nevinné osoby, místo toho, aby, jak se lidově říká, „se sklopenou hlavou“, požádal pojišťovnu Halali o výjimku z pojistného plnění, se obrátil se svým problémem na zcela jinou pojišťovnu (resp. SP makléřská) a pojišťovacího makléře. SP makléřská se jménem T. D. následně obrátila se stížností ke státnímu dozoru ministerstva financí, potažmo České národní banky. Státní dozor si vyžádal analýzu vyřízení případu T. D. pojišťovnou Halali a po jejím vyhodnocení neshledal v postupu pojišťovny Halali pochybení. Pojišťovna se však cítila neoprávněnou kritikou, resp. postupem SP makléřská, právem poškozena.
Přesto, pochopením reality případu, resp. finančních možností T. D., kdy by byl zamítnutím pojistného plnění potrestán nejvíce poškozený účastník případu, učiní pojišťovna Halali bezprecedentní krok a nabídne T. D. možnost požádat o mimořádné pojistné plnění vrcholné orgány pojišťovny, a to ve stejném rozsahu, jak se k tomu pojišťovna zavázala ve Skupinové pojistné smlouvě a VPPO 2004.
Pojišťovna Halali bude i nadále plnit své povinnosti vyplývající z uzavřených pojistných smluv. Zcela neopodstatněné jsou výhrady některých jedinců o neplnění povinností, vyplývajících z pojistných smluv, resp. z § 48 zákona o myslivosti. Pojišťovna je nadále přístupna individuálnímu posouzení tzv. mezních pojistných případů. Každý z nás může při MČ pochybit, proto jsme se pojistili. Nesmíme však zcela vědomě až provokativně porušovat zákony (výkon myslivosti pod vlivem alkoholu, lov bez povolenky k lovu, použití zakázaného způsobu lovu atd.). V takových případech můžeme spoléhat jen dobrou vůli orgánů Halali, kterámá však také své meze.
Halali, všeobecná pojišťovna, a. s., podle slov svého ředitele ing. Stibůrka hospodaří velmi dobře a se ziskem. K mému přímému dotazu na stav hospodaření za rok 2006 mi bylo sděleno, že předběžný zisk pojišťovny činí 5 100 000,- Kč, a to i po naplnění zákonných rezerv pojišťovny na daný rok a zaplacení zajistného. Nikdo z pojištěnců, vykonávajících MČ zodpovědně, se proto nemusí obávat, že v případě pojistné události bude pojistné plnění odmítnuto. Pojišťovna se však nebrání, bude-li zájem, výši pojistného plnění upravit, popř. rozšířit. Proto radím všem, jimž pojistné podmínky nejsou zcela srozumitelné, aby se obrátili na pojišťovnu Halali, popř. přímo na ředitele ing. Stibůrka, který rád poradí a vše vysvětlí.
Na závěr ještě několik mých poznámek k názorům Jaroslava Krále. Žádný zvláštní zákon, resp. zákon o myslivosti, neukládá povinnost plnění za škody způsobené úmyslně – např. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel. Ale to je jiná kapitola, zejména v souvislosti s výší pojistného, právní úpravou i náhradou škody pojištěným. Jestliže pojišťovna Halali podle slov Jaroslava Krále porušuje zákon, nebude to on, ale Státní dozor MF, který rozhodne, zda tomu tak je, či nikoliv. Podle mých informací Halali v tomto směru dosud žádné upozornění, popř. rozhodnutí Státního dozoru MF neobdržela.
Jaroslav Král ve svém příspěvku uvádí některé lidské činnosti, při jejichž vykovávání je potřeba pojistit se pro případ odpovědnosti – jde o zprostředkovatelskou činnost, činnost projektantů, advokátů atd. Příslušné osoby však nemají při své činnosti v ruce zbraň, ale počítač, tužku nebo pero a výsledkem jejich neúmyslného pochybení bude materiální nebo morální škoda, nikoliv újma na zdraví, popř. smrt druhé osoby, tedy nenávratná škoda. A v tom je snad, pane Králi, rozdíl.