Archiv časopisu Svět myslivosti

Svět myslivosti č. 04/07

Nad skandálem s velkou jelení trofejí

Při pohledu na titulní stránku zahraničního loveckého časopisu s velkou fotografií „rekordního bulharského jelena“ (viz článek ve Světě myslivosti č. 1/2007 – pozn. red.) jsem byl fascinován mohutností a členitostí paroží. Překvapila mě nepřirozená, světlá barva paroží bez zjevných známek vytloukání, ale dál jsem o tom nepřemýšlel. Vím totiž, že na Aljašce se loví silní karibu s parožím v lýčí a losi často s nedostatečně vytlučeným parožím. Mimo to jsem viděl fotografie výlože zvěře z naháňky ve Skandinávii, na které byli také losi s parožím v lýčí. Připadá mi to sice jako „zločin“ a neúcta ke zvěři, ale ctím pravidlo „jiný kraj, jiný mrav“.

Mé obavy o osud volně žijící jelení zvěře

Ostuda s bulharským světovým rekordem poodhrnula roušku zahalující původ mnoha silných trofejí a ukázala, kam až může vést komerčně zaměřené myslivecké podnikání. Svého času jsem napsal „provokativní článek“ s názvem Přezimovací obůrky z jiného úhlu pohledu (Svět myslivosti č. 9/2005). Vůbec jsem v něm nechtěl zpochybnit význam těchto zařízení pro ochranu lesa. Mým úmyslem bylo upozornit na možné důsledky pro volně žijící jelení zvěř.

Z našich honiteb 4/2007

Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) sestavil ve spolupráci se 75 odborníky z Národního muzea, Akademie věd ČR a dalších vědeckých institucí seznam nejvýznamnějších nepůvodních druhů fauny a flóry. Editory knihy, která vyšla v závěru r. 2006, jsou Jiří Mlíkovský a Petr Stýblo.

Ze zahraničí 4/2007

Lyžařské areály versus příroda

Podle nové studie ubývá v Alpách ptáků, protože je ruší lyžaři a snowboardisté. Ti mají pravděpodobně vliv i na další živočichy.

Staré zlaté časy

Tetřev

Tetřev jest králem mezi pernatci, neboť stejným právem, jako považujeme jelena za krále srstnaté zvěře lovné, musíme přiznati tutéž hodnost tetřevu mezi zvěří pernatou. Není pochyby, že si tohoto titulu plně zaslouží. Postavu má v pravdě majestátní, chování aristokratické. V době, kdy láska zmámí jeho srdce, pěje serenády jako středověký rytíř svým vyvoleným. Serenády, které se líbí jemu a jeho družkám a které dovedou rozproudit krev srdce myslivcova, splývají z povýšeného místa a nabízejí milenkám vše, co jeho roztoužené nitro může poskytnouti. Písně tužeb a vnitřního zanícení pěje s takovou vervou, že utlumí v sobě vrozenou opatrnost. Jsou to okamžiky, které zatemní jeho bystré smysly, které opanují jej cele. „Láska jest slepá a hluchá“ nejen u člověka, ale i tetřev musí pravdu tohoto rčení doznati. Jeho královstvím jsou hluboké, zamlklé hvozdy, pod jejichž vždy zelenou klenbou prožívá chvíle radosti i trudu. Posvátné ticho, panenská příroda jsou jeho ideálem. Protiví se mu modernismus, kultura, civilisace, termíny ty, jimiž lidstvo zakrývá své mamonářské snahy.

Ještě jsou tady …

Jiří Bílý

Vincenc Jelínek jel po známé silnici, na které se střídaly úseky dálničního typu s těmi zastaralými, se záludnými a nebezpečnými zatáčkami. Jel tudy nesčíslněkrát a věděl, že do Horní Plané to bude trvat kolem tří hodin. Podle situace. Vracel se na místa, která důvěrně znal a kde prožil většinu života i mnohé křivdy. S myslivostí měl zpočátku společné jen příjmení. Křestní dostal po udřeném šumavském sedlákovi, svém dědovi, který ho nesl ke křtu. Nikdy dědu nepoznal, ale už dávno mu to odpustil.

Dobrou chuť

Divoká kachna plněná husími játry

Celá divoká kachna, 200 g husích jater, jedna středně velká cibule, plátky libové slaniny (množství podle velikosti kachny), moučné máslo (dvě lžičky másla a jedna lžička mouky), sůl, celý pepř, bobkový list, nové koření, tymián, jalovec.

Myslivecká výročí - duben

Před 120 lety, 12. dubna 1887, se narodil v Herálci nedaleko Svratky v myslivně Kocanda, kde byl jeho otec lesním správcem, Jaromír Javůrek. Po studiích na gymnáziu v Třebíči navštěvoval učitelský ústav v Soběslavi. V r. 1919 se stal středoškolským profesorem na učitelském ústavu v Olomouci a zároveň externě přednášel na přírodovědecké fakultě v Brně. Od mládí se věnoval myslivosti a po založení Čs. myslivecké jednoty se podílel na její činnosti. V letech 1940-1947 pracoval v lesním dohlédacím úřadě v Olomouci. Po odchodu do důchodu se v r. 1950 přestěhoval na Turnovsko.

Úvodník 4/2007

Vážení čtenáři,
zima byla letos velice krátká, jaro přišlo neobvykle brzy a prý máme očekávat i velmi teplý duben. To je dobře, budeme se tak moci nejen příjemně kochat jarní přírodou, ale hlavně se s radostnou netrpělivostí těšit na nové myslivecké zážitky.

Současná situace tetřevovitých v ČR

Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc. a Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc.

V současné době žijí v ČR jen tři druhy tetřevovitých (Tetraonidae): tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia). Jejich současná situace, přinejmenším dvou z nich, je takřka katastrofální, což platí nejen pro ČR, ale většinou i pro celou Evropu.