Archiv časopisu Svět myslivosti

Svět myslivosti č. 04/07

Šance pro tetřívky v Jizerských horách

Ing. Libor Dostál

Jizerské hory jsou domovem tetřívka od nepaměti, ale teprve imisní a kůrovcová kalamita a následné odlesnění rozsáhlých ploch v 80. letech 20. století vytvořily podmínky pro nebývalý rozvoj jeho populace. S postupným zarůstáním hor novými smrkovými mlazinami se však stav tetřívků opět snižuje. Aby tetřívek z Jizerek nevymizel, byla v této oblasti, jako první v ČR, vyhlášena v r. 2006 oblast chovu tetřívka obecného, pojmenovaná zcela logicky – Jizerská.

Parazitární zatížení tetřívka obecného (Tetrao tetrix) v Krušných horách

Ing. Ivana Jankovská, Ph.D., Doc. Ing. Iva Langrová, CSc., a Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc.

Z prací zabývajících se studiem tetřívka obecného na severní polokouli Eurasie vyplývá, že početnost tetřevovitých ptáků podléhá cyklickým fluktuacím. Cykly populací tetřívka většinou trvají pět až devět (Cattadori et al., 2000). Jako jednu z příčin cyklů v populaci tetřívků se udává negativní vliv parazitů (Dobson a Hudson, 1992; Hudson et al., 1992b).

Jeřábek lesní – zapomenutý druh lovné zvěře

Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc.

Jeřábek lesní je palearktický druh, jehož areál výskytu sahá od východní Francie po Japonsko a na jihu zasahuje po severní Itálii. Ve střední a západní Evropě je jeho výskyt ostrůvkovitý, vázaný především na vyšší polohy. V posledních desetiletích minulého století došlo ve střední a západní Evropě k významnému zmenšení plochy areálu výskytu jeřábka. Přesto se počet hnízdících párů odhaduje na 2,5 milionu kusů a populační trend v posledních 30 letech je označován za mírně stoupající. Úbytek jeřábků ve střední a západní Evropě byl totiž kompenzován nárůstem jejich početnosti v hlavní oblasti výskytu – v Rusku.

Myslivost a udržitelný rozvoj

Pavel Kříž

Ústavní soud ČR nedávno označil naši myslivost za veřejnou aktivitu prospěšnou ochraně přírody a přírodního bohatství (Svět myslivosti č. 1/2007). Aby činnost myslivců splnila tuto charakteristiku, neměla by být v rozporu zejména se zásadami udržitelného rozvoje.

Věková struktura populace zajíce v letech 2003-2006 – co z ní lze vyčíst?

RNDr. Jakub Hruška, CSc.

K hlavním příčinám trvale nízkých stavů zajíce polního v našich honitbách se řadí nízký meziroční přírůstek jeho populace. Jednou z mála možností, jak alespoň částečně zjistit věkovou strukturu populace zajíců, je určování věku ulovené zvěře na výřadech podzimních honů. Jak to bylo se zastoupením mladých zajíců v celkovém odstřelu zaječí zvěře v ČR v letech 2003-2006 a co z toho vyplývá?

Fenomén růstu srnčích parůžků II.

Pavel Scherer

Ve svém příspěvku ve Světě myslivosti č. 3/2007 jsem se pokusil shrnout fyziologii růstu srnčích parůžků s uvedením poznatků získaných v chovu srnčí zvěře v zajetí. Na svůj příspěvek nyní naváži pokračováním s detailní fotodokumentací záběrů shazování a tvorby nových parůžků.

Přehlídka trofejí – veřejná prezentace úrovně myslivosti v regionu

MVDr. František Fejfar

Přehlídky trofejí, pořádané tradičně především ve druhém čtvrtletí roku, jsou nezbytnou součástí odborně vedené koncepční myslivecké činnosti v regionu. Navíc jsou jedinečnou příležitostí k pozitivnímu působení na část veřejnosti, která chápe myslivost pouze jako zájmovou činnost určité skupiny spoluobčanů. Tento obecně tradovaný názor musíme brzy změnit, protože ohrožuje další vývoj myslivosti u nás i v Evropě. Musíme umět ukázat svému okolí myslivost jako potřebnou službu přírodě, jako významnou součást komplexně pojatého a erudovaně vedeného hospodaření v krajině, kdy je i lov kvalifikovaným a uvážlivým vstupem do koloběhu přírody.

Myslivost u Lesního závodu Kladská

Ing. Tomáš Janda1 a Ing. David Vaca, Ph.D.

Na západě naší republiky, v trojúhelníku tvořeném známými lázeňskými městy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, se rozkládá poněkud zapomenuté hornaté a lesnaté území – Slavkovský les. Oblast vyznačující se pestrou přírodou lesnicky a myslivecky obhospodařuje jeden z pěti přímo řízených lesních závodů s. p. Lesy České republiky – Lesní závod Kladská. V tomto článku se podíváme do jeho honiteb.

Kladská a její pán

Při kompletaci podkladů k připravovaným článkům občas narazíme na velmi zajímavý historický textový či fotografický materiál. Tak tomu bylo i v případě příspěvku o myslivosti u Lesního závodu Kladská. Jeho ředitelství mělo před časem zapůjčeny nádherné myslivecky laděné archivní fotografie zakladatele Kladské knížete Otto Schönburga-Waldenburga, loveckého zámečku a okolí. Bylo by hříchem nezveřejnit alespoň část tohoto materiálu z přelomu 19. a 20. století. Zvlášť když zachycuje nejen podobu Kladské před 100 lety, ale též smysl pro humor jejího zakladatele …

Když méně znamená více

Když nastupoval ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D., do funkce jednatele Českomoravské myslivecké jednoty, netajil se tím, že jedním z jeho stěžejních cílů bude zlepšení mediálního obrazu myslivosti a myslivců. Záhy se ukázalo, že nejde o planá prohlášení a že nový jednatel bere svá slova skutečně vážně. Během února a března t. r. se myslivost a myslivci stali objektem zájmu většiny domácích deníků a předseda, resp. jednatel se objevili i v hlavních vysílacích časech ve zpravodajských pořadech České televize.