Myslivecká výročí - duben
Před 120 lety, 12. dubna 1887, se narodil v Herálci nedaleko Svratky v myslivně Kocanda, kde byl jeho otec lesním správcem, Jaromír Javůrek. Po studiích na gymnáziu v Třebíči navštěvoval učitelský ústav v Soběslavi. V r. 1919 se stal středoškolským profesorem na učitelském ústavu v Olomouci a zároveň externě přednášel na přírodovědecké fakultě v Brně. Od mládí se věnoval myslivosti a po založení Čs. myslivecké jednoty se podílel na její činnosti. V letech 1940-1947 pracoval v lesním dohlédacím úřadě v Olomouci. Po odchodu do důchodu se v r. 1950 přestěhoval na Turnovsko.
J. Javůrek zemřel 28. února 1983 v Turnově.
V únorovém čísle našeho časopisu jsme vzpomínali na lesníka a spisovatele Zdeňka Hostičku, nyní si připomínáme 70. výročí úmrtí jeho otce, lesníka kontrolora Františka Hostičky. Ten se narodil 31. března 1861 v Dolním Ostrovci na Písecku, v oblasti, kde se dochovaly zbytky původního českého plemene český fousek. Jako lesník působil Hostička v Krakovci poblíž Náměště na Hané, kde se významně zasloužil o chov českých fousků. V r. 1896 patřil mezi zakladatele Klubu chovatelů ohařů hrubosrstých – český fousek. Klub byl krátce po svém založení zrušen, protože odmítl němčinu jako jednací jazyk. Hostička výrazně ovlivnil chov českého fouska v původní formě, měl vlastní chovnou stanici a nikdy v chovu neuplatnil krev jiných plemen. Kromě četných článků byl Hostička autorem knihy Výcvik ohaře, která vyšla ve dvojím vydání (1920, 1924).
František Hostička zemřel 25. dubna 1937 v Krakovci.
Neméně významným kynologem byl František Jan Peřina, který se narodil před 130 lety, 28. dubna 1877 v Darové nedaleko Plzně, kde byl jeho otec lesním. Po studiu na reálce a lesnické praxi absolvoval v r. 1898 lesnickou školu v Bělé pod Bezdězem. Pak nastoupil do služeb velkostatku Nové Hrady v jižních Čechách, v nichž setrval 20 let. Tam měl jedinečnou příležitost k lovu jelení zvěře a práci barváře. V r. 1919 přešel jako ředitel městských lesů do Českých Budějovic. Napsal četné příspěvky do odborných časopisů, a protože v naší literatuře chyběly podrobnější informace o výcviku a vedení barváře, sepsal ve svých 70 letech knížku O psu barváři (1947), v níž shrnul své dlouholeté zkušenosti.
Zemřel dne 9. dubna 1958 v Českých Budějovicích.
Rš
Jako autor začínal Javůrek beletrií Pan adjunkt (1929), později uveřejnil Povídání o srncích (1938), Zelenou knihu (1947), v níž část odbornou doplnil povídkami, a konečně učebnici Myslivost, jež se dočkala dvojího vydání (1955, 1961). V r. 1957 vydal sbírku povídek Lovy pod Pradědem. Spolupracoval na učebnici Myslivecký slabikář, která vyšla v r. 1959. Nejznámější Javůrkovou knihou je Halali, jež vyšla dokonce třikrát (1966, 1973, 1977). Jeho poslední odbornou knihou je Lovecké praktikum (1973), které bylo v r. 1979 vydáno v překladu v Jugoslávii. Javůrek je autorem řady článků ve Stráži myslivosti, v níž redigoval střeleckou část. Od r. 1907 do r. 1970 si vedl lovecký deník, který zůstal v rukopise.
J. Javůrek zemřel 28. února 1983 v Turnově.
V únorovém čísle našeho časopisu jsme vzpomínali na lesníka a spisovatele Zdeňka Hostičku, nyní si připomínáme 70. výročí úmrtí jeho otce, lesníka kontrolora Františka Hostičky. Ten se narodil 31. března 1861 v Dolním Ostrovci na Písecku, v oblasti, kde se dochovaly zbytky původního českého plemene český fousek. Jako lesník působil Hostička v Krakovci poblíž Náměště na Hané, kde se významně zasloužil o chov českých fousků. V r. 1896 patřil mezi zakladatele Klubu chovatelů ohařů hrubosrstých – český fousek. Klub byl krátce po svém založení zrušen, protože odmítl němčinu jako jednací jazyk. Hostička výrazně ovlivnil chov českého fouska v původní formě, měl vlastní chovnou stanici a nikdy v chovu neuplatnil krev jiných plemen. Kromě četných článků byl Hostička autorem knihy Výcvik ohaře, která vyšla ve dvojím vydání (1920, 1924).
František Hostička zemřel 25. dubna 1937 v Krakovci.
Neméně významným kynologem byl František Jan Peřina, který se narodil před 130 lety, 28. dubna 1877 v Darové nedaleko Plzně, kde byl jeho otec lesním. Po studiu na reálce a lesnické praxi absolvoval v r. 1898 lesnickou školu v Bělé pod Bezdězem. Pak nastoupil do služeb velkostatku Nové Hrady v jižních Čechách, v nichž setrval 20 let. Tam měl jedinečnou příležitost k lovu jelení zvěře a práci barváře. V r. 1919 přešel jako ředitel městských lesů do Českých Budějovic. Napsal četné příspěvky do odborných časopisů, a protože v naší literatuře chyběly podrobnější informace o výcviku a vedení barváře, sepsal ve svých 70 letech knížku O psu barváři (1947), v níž shrnul své dlouholeté zkušenosti.
Zemřel dne 9. dubna 1958 v Českých Budějovicích.
Rš