Současná situace tetřevovitých v ČR
V současné době žijí v ČR jen tři druhy tetřevovitých (Tetraonidae): tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia). Jejich současná situace, přinejmenším dvou z nich, je takřka katastrofální, což platí nejen pro ČR, ale většinou i pro celou Evropu.
Stavy tetřeva hlušce klesaly v ČR již od počátku minulého století, zvlášť prudce od 40. let. Vymizel z řady tradičních míst výskytu, zvláště v nižších polohách. Mezi lety 1955-77 se u nás plocha obývaná tetřevem zmenšila na pouhých 10 % původní rozlohy a pokles stále pokračoval. Ještě v období 1973-77 byl tetřev zastižen v 11 % mapovacích kvadrátů (mapování ptáků se v ČR uskutečňuje v kvadrátech 12x11 km), v období 1985-89 již jen v 7 % a v letech 2001-03 v 5 %. Jeho výskyt se omezil pouze na pohraniční horstva, přičemž je však třeba zdůraznit, že výskyt v Krkonoších, Brdech, na Šumavě, v Českém lese, Beskydech a Jeseníkách částečně nebo úplně ovlivňují reintrodukce. V současnosti je jediným centrem početnějšího výskytu Šumava, ale i tam se životaschopná populace udržela jen v centrální a západní části, kde i v období minima (1980-85) žilo 80-100 tetřevů. Potěšitelné je, že se stavy na Šumavě stále zvyšují: 1990 – 105 jedinců, 1994 – 178, 1997 – 192, 1998 – 190, 1999 – 165 (Bufka a kol. 2000). Zda jde o skutečný nárůst populace či jen o přechodný stav, nebo je důvodem vypouštění tetřevů na bavorské i české straně Šumavy, se ukáže až v dalších letech. V každopádně však platí, že na Šumavě žije v současnosti okolo 300 kusů, což je přinejmenším 90 % naší tetřeví populace. Překvapivý je nález hnízda s vejci na Jindřichohradecku v r. 2003, které však bylo kvůli lesní těžbě opuštěno. Vzhledem ke katastrofálnímu úbytku byl tetřev hlušec zařazen v novém Červeném seznamu mezi druhy kriticky ohrožené.
Tetřívek obecný byl podle statistik úlovků v ČR nejpočetnější kolem r. 1910. V r. 1933 u nás bylo uloveno více než 7000 kohoutků a ještě v 50. letech se vyskytoval na většině území. V r. 1977 však již jen na 15 % původní plochy. Prudký pokles pokračoval i nadále, v letech 1973-77 se tetřívek vyskytoval jen na 22 % mapovacích kvadrátů, v letech 1985-89 na 15 % a v období 2001-03 na 10 %. Dočasný vzestup početnosti byl zaznamenán v oblastech z různých příčin velkoplošně odlesněných, nejprve po mniškových kalamitách po I. světové válce, po r. 1950 na rozsáhlých vojenských prostorech ničených těžkou vojenskou technikou (např. Doupovské hory, Libavá) a od 70. let na imisních holinách Krušných hor, Jizerských hor a Krkonoš. Tento vzestup se však již zastavil a v některých z těchto území je naopak patrný úbytek, projevující se mimo jiné např. individuálním tokem a mizením společných tokanišť. V letech 1973-77 byl celkový stav v ČR odhadnut na 2500-4500 kohoutků, v období 1985-89 na 1100-2200 kohoutků a v letech 2001-03 jen na 800-1000 kohoutků. V současnosti jsou hlavními oblastmi výskytu Krušné hory (k r. 2000 350-400 tokajících kohoutků), Krkonoše (140-150 včetně polské části), Šumava (116) a Jizerské hory (80-100). V Červeném seznamu spadá tetřívek obecný mezi druhy ohrožené.
Relativně dobrá je situace jeřábka lesního. V Čechách jsou hlavními oblastmi jeho výskytu Šumava, Novohradské hory a Blanský les, na Moravě Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Vsetínské a Hostýnské vrchy, dále Jeseníky, Králický Sněžník a Rychlebské hory. Obsazenost kvadrátů jeřábkem lesním se v ČR od 70. let minulého století pohybuje mezi 11-13 %. To potvrzuje názor, že stavy tohoto druhu jsou u nás, na rozdíl od ostatních tetřevovitých, jsou celkem setrvalé, nebo se dokonce zvyšují. V letech 1973-77 u nás žilo 500-800 párů, v období 1985-89 800-1600 párů, přičemž je pravděpodobné, že odhad z prvního mapování byl hlavně vzhledem k nepřístupnosti příhraničních oblastí podhodnocen. I další odhady mohou být zatíženy značnou chybou, neboť kvantita jeřábka se vzhledem k jeho skrytému způsobu života zjišťuje podstatně obtížněji než u zbývajících dvou druhů lesních kurů. Při posledním mapování v letech 2001-03 byl stav odhadnut na 900-1800 párů. V Červeném seznamu figuruje jeřábek lesní v kategorii zranitelných druhů.
Autoři pracují na Katedře ekologie a životního prostředí Fakulty lesnické a environmentální ČZU v Praze.