Několik poznámek k pojišťovně Halali a úrovni služeb, které poskytuje
JUDr. Jan Vebr
Od loňského roku, kdy se začalo otevřeně mluvit a psát o některých problémech souvisejících s firmami, jejichž zakladatelem a vlastníkem je Českomoravská myslivecká jednota, sleduji situaci kolem pojišťovny Halali. Můj zájem vzrostl po zveřejnění případu T. D. (Svět myslivosti č. 12/2006) a následných reakcích ředitele pojišťovny ing. Antonína Stibůrka (Svět myslivosti č. 2 a 3/2007). Podrobně jsem prostudoval pojistné podmínky pojišťovny a získal řadu dalších informací, které se pokusím v souvislostech prezentovat v tomto diskusním příspěvku.
Pojišťovna Halali vznikla v r. 1993, kdy ji ČMMJ založila pro své členy jako stavovskou pojišťovnu, která bude poskytovat kvalitní pojištění pro výkon práva myslivosti. ČMMJ má uzavřenou s Halali Hromadnou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti členů ČMMJ, které vyplývá ze zákona o myslivosti. ČMMJ tak vystupuje jako pojistník, který pro pojišťovnu současně vybírá pojistné od svých členů. Organizace to vyřešila tím, že pojistné je součástí členského příspěvku (500 Kč), z něhož se odvádí částka 150 Kč přímo pojišťovně a zbylých 350 Kč se dále rozděluje pro OMS, sekretariát atd. Systém je vymyšlen tak, že nelze oddělit placení 350 Kč od pojistného 150 Kč. V praxi to znamená, že kdo chce být členem ČMMJ, bude – chtě nechtě – pojištěn u Halali, i kdyby se chtěl pojistit jinde. V tom mu sice nikdo nebrání, ale platil by pojištění dvakrát.
V § 6 Stanov ČMMJ je v právech člena uvedeno, že člen je oprávněn podílet se na výhodách plynoucích z členství (např. pojištění). Z této formulace vyplývá, že pojištění dojednané mezi ČMMJ a Halali je právem člena, nikoli povinností. Jak je však uvedeno výše, praxe je jiná a ČMMJ se ve zmíněné smlouvě zavazuje platit pojištění za všechny své členy. Vázat pojištění na členství v ČMMJ je po mém soudu v rozporu s uvedenými stanovami a patrně i s pravidly hospodářské soutěže.
SLUŽBY HALALI PRO MYSLIVCE ANEB PROTI ČEMU NÁS POJISTÍ A PROTI ČEMU NE
Nejvýznamnějším produktem Halali je pojištění odpovědnosti: podíl tohoto druhu pojištění na předepsaném pojistném je podle závěrečné zprávy pojišťovny za rok 2005 64,1 %. Pojišťovna dále nabízí pojištění proti úrazu (24,9 %) a pojištění majetku (11 %). Je tedy zřejmé, že základním produktem Halali je pojištění odpovědnosti ve smyslu zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Toto pojištění je v ustanovení § 48 zákona taxativně vymezeno, a to jako pojištění odpovědnosti ublížením na zdraví nebo smrti s limitem 20 000 000 Kč. Jde o přímé škody na zdraví poškozeného jako je bolestné, ztížení společenského uplatnění, rozdíl mezi bývalým výdělkem a současným příjmem, ušlý zisk, pohřebné, renta pro nezletilé děti, atd. Další pojištění, které musí myslivec podle zákona o myslivosti uzavřít, se týká škody na věcech s limitem plnění 500 000 Kč. Tuto škodu není potřeba rozvádět. V zákoně však kupodivu chybí odpovědnost za tzv. finanční škody, což jsou škody, které vznikly jinak než na majetku a zdraví. Finanční škody jsou pro odpovědnostní pojištění velmi důležité, protože jde o pohledávky zdravotnických zařízení (tzv. regresy zdravotních pojišťoven) za náklady léčení poškozeného. Přitom je třeba zdůraznit, že úrazy při výkonu práva myslivosti jsou vždy spojené s náklady na léčení. Halali tento produkt ve svých pojišťovacích podmínkách (čl. 1, odst. 2) sice nabízí, ale při snaze o využití této nabídky zjistíte, že pojišťovna proti finančním škodám nepojišťuje. Rámcová pojistná smlouva mezi ČMMJ a Halali totiž nepožaduje pojištění proti finančním škodám s tím, že jde o pojištění nad rámec zákona o myslivosti. Toto je velmi zvláštní moment, protože návrh zákona o myslivosti vyšel z dílny ČMMJ a do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ho předložila skupina poslanců v čele s ing. Jaroslavem Palasem, v době tvorby zákona poslancem a předsedou Zemědělského výboru. Zvláštní proto, že později přijatým zákonem byl výrazně pozměněn do té doby funkční způsob pojištění odpovědnosti proti škodám při výkonu práva myslivosti v neprospěch myslivců, tedy členů ČMMJ. Jestliže nepředpokládám úmysl takto omezit pojištění v neprospěch členů ČMMJ, je přinejmenším podivné, že na tuto skutečnost ředitel Halali neupozornil před podpisem hromadné pojistné smlouvy, v níž šlo vše napravit doplněním, že Halali pojistí členy ČMMJ také proti finančním škodám nad rámec ustanovení zákona. Ve světle pozdějších postupů Halali při vyřizování pojistných událostí však vychází najevo, že tento stav Halali spíše vyhovuje, protože se namísto vyřizování pojistných událostí zabývá hledáním důvodů proč neplnit.
PŘÍPAD T. D.
Ve Světě myslivosti č. 12/2006 vyšel článek upozorňující na pojistnou událost člena ČMMJ, který při sklizni kukuřice střílel v rozporu se zákonem o myslivosti a zákonem o zbraních na divočáka a zranil do nohy traktoristu. Myslivec střílel z legálně držené zbraně, nebyl pod vlivem alkoholu a jako všichni členové ČMMJ byl pojištěn u Halali. Byl odsouzen pro nedbalostní trestný čin k trestu odnětí svobody v délce osmi měsíců s podmínkou na dva roky a k zákazu činnosti. Regresní náhradu spočívající v nákladech za léčení poškozeného ve výši 75 000 Kč uplatnila Všeobecná zdravotní pojišťovna u pojišťovny Halali.
Halali však toto plnění odmítla s odůvodněním, že „pojištěný je povinen dbát, aby škodná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti, které jsou mu uloženy právními předpisy“ a později své odmítavé stanovisko upřesnila výroky: „ze strany pana T. D. došlo k vědomému a úmyslnému porušení zákona o myslivosti.“ (nutno však upozornit, že T. D. byl odsouzen za nedbalostní trestný čin) a „Činnosti a skutky zákonem zakázané nelze v žádném případě hradit, protože toto pojištění je koncipováno tak, že zajišťuje činnost občana pouze v případech, které vzniknou neúmyslnou a nahodilou činností jedince“.
Ředitel pojišťovny Halali ing. Stibůrek zveřejnil v souvislosti s počínající negativní reakcí myslivecké veřejnosti na postup Halali dva celostránkové inzeráty ve Světě myslivosti a v Myslivosti, v nichž postup pojišťovny ještě rozvedl: „Jsou a budou vyloučeny z pojištění případy, které nastanou za skutečností, které jsou zákonem a jinými právními předpisy zakázány!“ Nutno konstatovat, že ani v jednom z uvedených inzerátů však neuvádí skutečný stav věci. Jeho argumenty, že pojistnou událost nemůže proplatit pro porušení zákonných ustanovení, mají patrně zakrýt skutečnost, že produkt „finanční škody“ Halali ve svém základním produktu (pojištění odpovědnosti) nemá. Celá záležitost v případu T. D. tak mohla být vyřešena jedním dopisem s jedinou větou: „Vážený pane, nemůžeme za vás regres VZP hradit, protože u nás nejste pojištěn proti finančním škodám.“ To by se však brzy rozkřiklo a myslivecká veřejnost by byla upozorněna na případ, který se může stát komukoliv. Členové ČMMJ by tak zjistili, že Halali je nepojišťuje v takovém rozsahu, který by potřebovali a potřebují. V této souvislosti jsem provedl malý průzkum mezi svými známými, členy ČMMJ a všech 100 % dotazovaných odpovědělo, že jsou u Halali pojištěni proti „všemu“, co by se jim mohlo při výkonu myslivosti stát, tedy i proti finančním škodám.
Z výše uvedeného vyplývá, že členové ČMMJ se mohou nevědomky dostat do existenčních potíží, což platí zejména při poranění zahraničních poplatkových lovců, kteří jsou většinou dobře pojištěni u svých pojišťoven. Úhrada léčby cizince v zahraničí je nad finanční možnosti většiny členů ČMMJ. I pro myslivecká sdružení je velké riziko pojišťovat své zahraniční lovce u Halali, protože MS u nás většinou zajišťuje pro své stálé zahraniční poplatkové lovce pojištění jako součást lovecké akce. Pojišťovna Halali případné regresní náklady odmítne platit (podobně jako v případě T. D. – pojištění finančních škod neposkytuje) a regresy by mohly být v krajní situaci uplatněny proti MS. Důvodem by mohla být skutečnost, že MS mohlo tohoto cizince pojistit u jiné pojišťovny, která pojištění finančních škod zahrnuje. A cizinci vychází z předpokladu, že pojištění výkonu práva myslivosti je jim u nás poskytováno ve stejném rozsahu jako v zahraničí.
POJIŠTĚNÍ PROTI ÚRAZU
Jako svůj další produkt Halali nabízí pojištění úrazu při výkonu práva myslivosti (limit 30 000 Kč na bolestném, trvalých následcích 70 000 Kč a v případě smrti 50 000 Kč, vše s možností navýšení pojistných částek na pětinásobek). Také u tohoto pojištění vzbuzuje postup pojišťovny určité pochybnosti.
Znám případ, kdy myslivecký hospodář dne 19. června 2005 na svém malotraktoru při obhlídce a pokusu o mulčování pozemku ležícího ladem najel v lese na zarostlý pařez, traktor se na něho převrátil a hospodář zemřel. Na pozemek jel zjistit, zda by ho bylo možné vůbec upravit a jestli by šel následně využít jako zvěřní políčko. Tento záměr byl projednán ve výboru příslušného MS a existuje o tom zápis. Když se pozůstalá rodina snažila uplatnit plnění u Halali, pojišťovna to odmítla s vysvětlením, že poškozený „vykonával práci na cizím pozemku bez souhlasu vlastníka“. Zákon o myslivosti ukládá povinnost uživatelům honiteb pečovat o zvěř, přičemž zakládání políček je jednou z forem. Políčko může být založeno, pokud to vlastník příslušného pozemku písemně dovolí, ale nikde není uvedeno, že k tomu musí vydat předchozí souhlas. Ustanovení je v zákoně zařazeno na ochranu zájmu vlastníka pozemku a je přinejmenším podivné využívat ho jako záminku pro neplnění pojistné události, která nastala prokazatelně při výkonu práva myslivosti.
Shodou okolní se tomuto myslivci stal úraz 13. června 2003, kdy si po pádu z posedu zlomil páteř. Zranění zanechalo na pojištěnci trvalé následky. Když jeho rodina žádala Halali plnění za trvalé následky (již po úmrtí pojištěnce – viz výše), bylo jí plnění odmítnuto s tím, že na ně neexistuje nárok, protože smrtelný úraz pojišťovna neuznala jako pojistnou událost. Na radu právníka rodina zesnulého pojištěnce nárok uplatnila znovu a teprve 2. února 2007 jí byla zaslána určitá platba bez jakéhokoliv zdůvodnění. Tento postup vzbuzuje podezření, že kdyby pozůstalí o plnění opakovaně nepožádali, úhradu by zřejmě nedostali.
Je třeba podotknout, že postup pojišťovny v obou uvedených případech schválilo představenstvo Halali a v případě pana T. D. také Myslivecká rada ČMMJ. Znamená to, že přístup Halali k pojistným událostem je vykonáván za plného souhlasu vedení ČMMJ, tedy vlastníka.
KDE JE CHYBA?
Proč Halali postupuje způsobem, který vzbuzuje pochybnosti o vyřizování pojistných událostí? Zdá se, že jí to umožňuje vágní ustanovení jejích všeobecných pojistných podmínek (čl. 8 odst. 3: „… pojištěný nesmí porušovat povinnosti, které jsou mu uloženy právními předpisy …“), jež jsou v zásadě využívány pro odmítnutí plnění pojistných událostí. Je k tomu i aplikován svévolný výklad různých zákazů a omezení zákona o myslivosti. Zjistit, jakým způsobem Halali své pojistné události vyřizuje, není možné, protože podle ředitele ing. Stibůrka, ale i podle představenstva Halali jde o „obchodní tajemství“. Tento postup možná vyplývá z ekonomické situace Halali. Pojišťovna zaujímá podle dostupných informací 0,02 % pojistného trhu. Její roční příjem (vybíraný přes OMS se zanedbatelnými náklady pro Halali) od členské základny ČMMJ (pojištění odpovědnosti) představuje přibližně 13,5 mil. Kč a celkové příjmy dosahují (z pojištění cizinců a dalších produktů) kolem 20 mil. Kč. Pojištěnců Halali bylo k 1. 1. 2006 celkem 88 156 a podle výroční zprávy poklesne jejich počet každý rok o 1865. Základní kapitál pojišťovny představuje pouze hodnota domu v Jungmannově ul. 25 v Praze, který Halali v případě potřeby navýšení kapitálu nechá ocenit novým znaleckým posudkem. Svým vlastníkům (ČMMJ a Interlovu) vyplatila za rok 2005 zisk přibližně 2,7 mil. Kč. Částka za pojistné události, které proplatí, představuje v průměru 1,5 mil. Kč. Na svou režii (tzv. ostatní náklady spojené s výběrem pojistného) utratí 8,9 mil. Kč, což je 46 % z celkových příjmů. Nejvyšší položkou jsou tedy peníze na provoz a zdá se, že přežití Halali je otázkou času. Za celou dobu své existence nenaspořila žádný kapitál. Proto pojišťovna při své ekonomické situaci asi ani nemůže volit jiný „přístup“ k pojistným událostem. Částka 150 Kč je pro plné pojištění odpovědnosti (včetně finančních škod) velmi nízká, co lze odvodit z toho, že jiné pojišťovny produkt pojištění pro výkon práva myslivosti za tuto cenu nenabízejí (Česká podnikatelská pojišťovna za 350 Kč, přičemž součástí pojištění jsou i finanční škody do výše jednoho miliónu korun, Česká pojišťovna za 400 Kč s plněním finančních škod do 500 000 Kč). Tolerovali by však členové ČMMJ své pojišťovně případné zvýšení pojistného, byť by bylo odůvodněné zkvalitněním produktu?
Na základě výše uvedeného si kladu otázku: má cenu být pojištěn u Halali, když nenabízí plnohodnotné pojištění a s plněním pojistných událostí má problémy? Pokud je člen ČMMJ nucen být pojištěn u Halali, je ČMMJ plně zodpovědná za kvalitu pojistného produktu. Ve světle zjištěných souvislostí z toho pro mne plyne smutný závěr: členové ČMMJ jsou v rozporu se skutečností udržováni v domnění, že jsou u Halali pojištěni proti všem rizikům plynoucím z výkonu práva myslivosti. To však vůbec neodpovídá realitě.
Od loňského roku, kdy se začalo otevřeně mluvit a psát o některých problémech souvisejících s firmami, jejichž zakladatelem a vlastníkem je Českomoravská myslivecká jednota, sleduji situaci kolem pojišťovny Halali. Můj zájem vzrostl po zveřejnění případu T. D. (Svět myslivosti č. 12/2006) a následných reakcích ředitele pojišťovny ing. Antonína Stibůrka (Svět myslivosti č. 2 a 3/2007). Podrobně jsem prostudoval pojistné podmínky pojišťovny a získal řadu dalších informací, které se pokusím v souvislostech prezentovat v tomto diskusním příspěvku.
Pojišťovna Halali vznikla v r. 1993, kdy ji ČMMJ založila pro své členy jako stavovskou pojišťovnu, která bude poskytovat kvalitní pojištění pro výkon práva myslivosti. ČMMJ má uzavřenou s Halali Hromadnou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti členů ČMMJ, které vyplývá ze zákona o myslivosti. ČMMJ tak vystupuje jako pojistník, který pro pojišťovnu současně vybírá pojistné od svých členů. Organizace to vyřešila tím, že pojistné je součástí členského příspěvku (500 Kč), z něhož se odvádí částka 150 Kč přímo pojišťovně a zbylých 350 Kč se dále rozděluje pro OMS, sekretariát atd. Systém je vymyšlen tak, že nelze oddělit placení 350 Kč od pojistného 150 Kč. V praxi to znamená, že kdo chce být členem ČMMJ, bude – chtě nechtě – pojištěn u Halali, i kdyby se chtěl pojistit jinde. V tom mu sice nikdo nebrání, ale platil by pojištění dvakrát.
V § 6 Stanov ČMMJ je v právech člena uvedeno, že člen je oprávněn podílet se na výhodách plynoucích z členství (např. pojištění). Z této formulace vyplývá, že pojištění dojednané mezi ČMMJ a Halali je právem člena, nikoli povinností. Jak je však uvedeno výše, praxe je jiná a ČMMJ se ve zmíněné smlouvě zavazuje platit pojištění za všechny své členy. Vázat pojištění na členství v ČMMJ je po mém soudu v rozporu s uvedenými stanovami a patrně i s pravidly hospodářské soutěže.
SLUŽBY HALALI PRO MYSLIVCE ANEB PROTI ČEMU NÁS POJISTÍ A PROTI ČEMU NE
Nejvýznamnějším produktem Halali je pojištění odpovědnosti: podíl tohoto druhu pojištění na předepsaném pojistném je podle závěrečné zprávy pojišťovny za rok 2005 64,1 %. Pojišťovna dále nabízí pojištění proti úrazu (24,9 %) a pojištění majetku (11 %). Je tedy zřejmé, že základním produktem Halali je pojištění odpovědnosti ve smyslu zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Toto pojištění je v ustanovení § 48 zákona taxativně vymezeno, a to jako pojištění odpovědnosti ublížením na zdraví nebo smrti s limitem 20 000 000 Kč. Jde o přímé škody na zdraví poškozeného jako je bolestné, ztížení společenského uplatnění, rozdíl mezi bývalým výdělkem a současným příjmem, ušlý zisk, pohřebné, renta pro nezletilé děti, atd. Další pojištění, které musí myslivec podle zákona o myslivosti uzavřít, se týká škody na věcech s limitem plnění 500 000 Kč. Tuto škodu není potřeba rozvádět. V zákoně však kupodivu chybí odpovědnost za tzv. finanční škody, což jsou škody, které vznikly jinak než na majetku a zdraví. Finanční škody jsou pro odpovědnostní pojištění velmi důležité, protože jde o pohledávky zdravotnických zařízení (tzv. regresy zdravotních pojišťoven) za náklady léčení poškozeného. Přitom je třeba zdůraznit, že úrazy při výkonu práva myslivosti jsou vždy spojené s náklady na léčení. Halali tento produkt ve svých pojišťovacích podmínkách (čl. 1, odst. 2) sice nabízí, ale při snaze o využití této nabídky zjistíte, že pojišťovna proti finančním škodám nepojišťuje. Rámcová pojistná smlouva mezi ČMMJ a Halali totiž nepožaduje pojištění proti finančním škodám s tím, že jde o pojištění nad rámec zákona o myslivosti. Toto je velmi zvláštní moment, protože návrh zákona o myslivosti vyšel z dílny ČMMJ a do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ho předložila skupina poslanců v čele s ing. Jaroslavem Palasem, v době tvorby zákona poslancem a předsedou Zemědělského výboru. Zvláštní proto, že později přijatým zákonem byl výrazně pozměněn do té doby funkční způsob pojištění odpovědnosti proti škodám při výkonu práva myslivosti v neprospěch myslivců, tedy členů ČMMJ. Jestliže nepředpokládám úmysl takto omezit pojištění v neprospěch členů ČMMJ, je přinejmenším podivné, že na tuto skutečnost ředitel Halali neupozornil před podpisem hromadné pojistné smlouvy, v níž šlo vše napravit doplněním, že Halali pojistí členy ČMMJ také proti finančním škodám nad rámec ustanovení zákona. Ve světle pozdějších postupů Halali při vyřizování pojistných událostí však vychází najevo, že tento stav Halali spíše vyhovuje, protože se namísto vyřizování pojistných událostí zabývá hledáním důvodů proč neplnit.
PŘÍPAD T. D.
Ve Světě myslivosti č. 12/2006 vyšel článek upozorňující na pojistnou událost člena ČMMJ, který při sklizni kukuřice střílel v rozporu se zákonem o myslivosti a zákonem o zbraních na divočáka a zranil do nohy traktoristu. Myslivec střílel z legálně držené zbraně, nebyl pod vlivem alkoholu a jako všichni členové ČMMJ byl pojištěn u Halali. Byl odsouzen pro nedbalostní trestný čin k trestu odnětí svobody v délce osmi měsíců s podmínkou na dva roky a k zákazu činnosti. Regresní náhradu spočívající v nákladech za léčení poškozeného ve výši 75 000 Kč uplatnila Všeobecná zdravotní pojišťovna u pojišťovny Halali.
Halali však toto plnění odmítla s odůvodněním, že „pojištěný je povinen dbát, aby škodná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti, které jsou mu uloženy právními předpisy“ a později své odmítavé stanovisko upřesnila výroky: „ze strany pana T. D. došlo k vědomému a úmyslnému porušení zákona o myslivosti.“ (nutno však upozornit, že T. D. byl odsouzen za nedbalostní trestný čin) a „Činnosti a skutky zákonem zakázané nelze v žádném případě hradit, protože toto pojištění je koncipováno tak, že zajišťuje činnost občana pouze v případech, které vzniknou neúmyslnou a nahodilou činností jedince“.
Ředitel pojišťovny Halali ing. Stibůrek zveřejnil v souvislosti s počínající negativní reakcí myslivecké veřejnosti na postup Halali dva celostránkové inzeráty ve Světě myslivosti a v Myslivosti, v nichž postup pojišťovny ještě rozvedl: „Jsou a budou vyloučeny z pojištění případy, které nastanou za skutečností, které jsou zákonem a jinými právními předpisy zakázány!“ Nutno konstatovat, že ani v jednom z uvedených inzerátů však neuvádí skutečný stav věci. Jeho argumenty, že pojistnou událost nemůže proplatit pro porušení zákonných ustanovení, mají patrně zakrýt skutečnost, že produkt „finanční škody“ Halali ve svém základním produktu (pojištění odpovědnosti) nemá. Celá záležitost v případu T. D. tak mohla být vyřešena jedním dopisem s jedinou větou: „Vážený pane, nemůžeme za vás regres VZP hradit, protože u nás nejste pojištěn proti finančním škodám.“ To by se však brzy rozkřiklo a myslivecká veřejnost by byla upozorněna na případ, který se může stát komukoliv. Členové ČMMJ by tak zjistili, že Halali je nepojišťuje v takovém rozsahu, který by potřebovali a potřebují. V této souvislosti jsem provedl malý průzkum mezi svými známými, členy ČMMJ a všech 100 % dotazovaných odpovědělo, že jsou u Halali pojištěni proti „všemu“, co by se jim mohlo při výkonu myslivosti stát, tedy i proti finančním škodám.
Z výše uvedeného vyplývá, že členové ČMMJ se mohou nevědomky dostat do existenčních potíží, což platí zejména při poranění zahraničních poplatkových lovců, kteří jsou většinou dobře pojištěni u svých pojišťoven. Úhrada léčby cizince v zahraničí je nad finanční možnosti většiny členů ČMMJ. I pro myslivecká sdružení je velké riziko pojišťovat své zahraniční lovce u Halali, protože MS u nás většinou zajišťuje pro své stálé zahraniční poplatkové lovce pojištění jako součást lovecké akce. Pojišťovna Halali případné regresní náklady odmítne platit (podobně jako v případě T. D. – pojištění finančních škod neposkytuje) a regresy by mohly být v krajní situaci uplatněny proti MS. Důvodem by mohla být skutečnost, že MS mohlo tohoto cizince pojistit u jiné pojišťovny, která pojištění finančních škod zahrnuje. A cizinci vychází z předpokladu, že pojištění výkonu práva myslivosti je jim u nás poskytováno ve stejném rozsahu jako v zahraničí.
POJIŠTĚNÍ PROTI ÚRAZU
Jako svůj další produkt Halali nabízí pojištění úrazu při výkonu práva myslivosti (limit 30 000 Kč na bolestném, trvalých následcích 70 000 Kč a v případě smrti 50 000 Kč, vše s možností navýšení pojistných částek na pětinásobek). Také u tohoto pojištění vzbuzuje postup pojišťovny určité pochybnosti.
Znám případ, kdy myslivecký hospodář dne 19. června 2005 na svém malotraktoru při obhlídce a pokusu o mulčování pozemku ležícího ladem najel v lese na zarostlý pařez, traktor se na něho převrátil a hospodář zemřel. Na pozemek jel zjistit, zda by ho bylo možné vůbec upravit a jestli by šel následně využít jako zvěřní políčko. Tento záměr byl projednán ve výboru příslušného MS a existuje o tom zápis. Když se pozůstalá rodina snažila uplatnit plnění u Halali, pojišťovna to odmítla s vysvětlením, že poškozený „vykonával práci na cizím pozemku bez souhlasu vlastníka“. Zákon o myslivosti ukládá povinnost uživatelům honiteb pečovat o zvěř, přičemž zakládání políček je jednou z forem. Políčko může být založeno, pokud to vlastník příslušného pozemku písemně dovolí, ale nikde není uvedeno, že k tomu musí vydat předchozí souhlas. Ustanovení je v zákoně zařazeno na ochranu zájmu vlastníka pozemku a je přinejmenším podivné využívat ho jako záminku pro neplnění pojistné události, která nastala prokazatelně při výkonu práva myslivosti.
Shodou okolní se tomuto myslivci stal úraz 13. června 2003, kdy si po pádu z posedu zlomil páteř. Zranění zanechalo na pojištěnci trvalé následky. Když jeho rodina žádala Halali plnění za trvalé následky (již po úmrtí pojištěnce – viz výše), bylo jí plnění odmítnuto s tím, že na ně neexistuje nárok, protože smrtelný úraz pojišťovna neuznala jako pojistnou událost. Na radu právníka rodina zesnulého pojištěnce nárok uplatnila znovu a teprve 2. února 2007 jí byla zaslána určitá platba bez jakéhokoliv zdůvodnění. Tento postup vzbuzuje podezření, že kdyby pozůstalí o plnění opakovaně nepožádali, úhradu by zřejmě nedostali.
Je třeba podotknout, že postup pojišťovny v obou uvedených případech schválilo představenstvo Halali a v případě pana T. D. také Myslivecká rada ČMMJ. Znamená to, že přístup Halali k pojistným událostem je vykonáván za plného souhlasu vedení ČMMJ, tedy vlastníka.
KDE JE CHYBA?
Proč Halali postupuje způsobem, který vzbuzuje pochybnosti o vyřizování pojistných událostí? Zdá se, že jí to umožňuje vágní ustanovení jejích všeobecných pojistných podmínek (čl. 8 odst. 3: „… pojištěný nesmí porušovat povinnosti, které jsou mu uloženy právními předpisy …“), jež jsou v zásadě využívány pro odmítnutí plnění pojistných událostí. Je k tomu i aplikován svévolný výklad různých zákazů a omezení zákona o myslivosti. Zjistit, jakým způsobem Halali své pojistné události vyřizuje, není možné, protože podle ředitele ing. Stibůrka, ale i podle představenstva Halali jde o „obchodní tajemství“. Tento postup možná vyplývá z ekonomické situace Halali. Pojišťovna zaujímá podle dostupných informací 0,02 % pojistného trhu. Její roční příjem (vybíraný přes OMS se zanedbatelnými náklady pro Halali) od členské základny ČMMJ (pojištění odpovědnosti) představuje přibližně 13,5 mil. Kč a celkové příjmy dosahují (z pojištění cizinců a dalších produktů) kolem 20 mil. Kč. Pojištěnců Halali bylo k 1. 1. 2006 celkem 88 156 a podle výroční zprávy poklesne jejich počet každý rok o 1865. Základní kapitál pojišťovny představuje pouze hodnota domu v Jungmannově ul. 25 v Praze, který Halali v případě potřeby navýšení kapitálu nechá ocenit novým znaleckým posudkem. Svým vlastníkům (ČMMJ a Interlovu) vyplatila za rok 2005 zisk přibližně 2,7 mil. Kč. Částka za pojistné události, které proplatí, představuje v průměru 1,5 mil. Kč. Na svou režii (tzv. ostatní náklady spojené s výběrem pojistného) utratí 8,9 mil. Kč, což je 46 % z celkových příjmů. Nejvyšší položkou jsou tedy peníze na provoz a zdá se, že přežití Halali je otázkou času. Za celou dobu své existence nenaspořila žádný kapitál. Proto pojišťovna při své ekonomické situaci asi ani nemůže volit jiný „přístup“ k pojistným událostem. Částka 150 Kč je pro plné pojištění odpovědnosti (včetně finančních škod) velmi nízká, co lze odvodit z toho, že jiné pojišťovny produkt pojištění pro výkon práva myslivosti za tuto cenu nenabízejí (Česká podnikatelská pojišťovna za 350 Kč, přičemž součástí pojištění jsou i finanční škody do výše jednoho miliónu korun, Česká pojišťovna za 400 Kč s plněním finančních škod do 500 000 Kč). Tolerovali by však členové ČMMJ své pojišťovně případné zvýšení pojistného, byť by bylo odůvodněné zkvalitněním produktu?
Na základě výše uvedeného si kladu otázku: má cenu být pojištěn u Halali, když nenabízí plnohodnotné pojištění a s plněním pojistných událostí má problémy? Pokud je člen ČMMJ nucen být pojištěn u Halali, je ČMMJ plně zodpovědná za kvalitu pojistného produktu. Ve světle zjištěných souvislostí z toho pro mne plyne smutný závěr: členové ČMMJ jsou v rozporu se skutečností udržováni v domnění, že jsou u Halali pojištěni proti všem rizikům plynoucím z výkonu práva myslivosti. To však vůbec neodpovídá realitě.