Digizvěd
Rostislav Stach
Jako fotograf zvěře jsem na tom stejně jako myslivec. Abych mohl udělat dobrý snímek, musím vědět, kdy se zvěř zdržuje na konkrétním místě. Zjistit to samozřejmě zabírá spoustu času. Dlouho jsem vymýšlel různé způsoby, jak sbírat informace z lesa, i když tam nejsem, až jsem nakonec objevil zajímavou věcičku, která to udělá za mne. V USA se hojně používají přístroje označované jako trail camera či scout camera (název jsem si volně přeložil jako „digizvěd“). Jde o digitální fotoaparát s infračerveným senzorem a čidlem pohybu uzavřený v krabici. Přístroj se upevní poblíž místa, které chceme sledovat, reaguje na pohyb ve směru, do něhož je namířen a fotografuje pohybující se objekty.
Pokud objevím např. jelení kaliště, poznám podle stop, jestli je používané a jestli ho navštěvují jeleni nebo laně, ale rozhodně již nebudu vědět, jací jeleni k němu chodí, jak pravidelně a v kterou denní nebo noční dobu. Pro přesné zjištění mi nezbývá, než se někde v povzdálí schovat a kaliště několik dní „hlídat“. Podobně je tomu např. u nor. Jestliže se mi povede nějakou najít, opět mohu podle stop poznat, zda ji obývá jezevec nebo liška, ale již nevím, v kolik hodin a jak pravidelně se tam objevuje. Pozorování nory mi následně zabere až několik dní, nehledě na to, že v průběhu „číhání“ hrozí riziko zrazení zvěře. Takto bych mohl pokračovat docela dlouho. Vždy mi z toho vyjde, že na vše potřebuji spoustu času, kterého se obvykle nedostává …
Dlouho jsem vymýšlel různé způsoby, jak sbírat informace z lesa, i když tam nejsem, až jsem nakonec objevil zajímavou věcičku, která to udělá za mne. V USA se hojně používají přístroje označované jako trail camera či scout camera (název jsem si volně přeložil jako „digizvěd“). Jde o digitální fotoaparát s infračerveným senzorem a čidlem pohybu uzavřený v krabici. Přístroj se upevní poblíž místa, které chceme sledovat, reaguje na pohyb ve směru, do něhož je namířen a fotografuje pohybující se objekty. Rozhodnutí pořídit si digizvěda nebylo těžké. Přístroj jsem si objednal prostřednictvím kamaráda v USA, neboť to vyšlo levněji, než ho kupovat u nás.
DIGIZVĚD TO ZVLÁDNE ZA VÁS
Jak vlastně digizvěd vypadá? Jde o vodotěsnou umělohmotnou krabici obsahující digitální fotoaparát (3 Mpix), čidlo pohybu, poměrně velkou baterii, která vydrží na jedno nabití napájet přístroj až čtyři týdny, vstup na paměťovou kartu, na niž se vejde až několik set snímků, příp. videosekvencí, a blesk, který se dá samozřejmě i vypnout. Dosah čidla je asi 10-15 m. Celý přístroj se připevňuje na strom dvěma gumovými úchyty.
Po otevření dvířek krabice mám k dispozici kromě ovládacích tlačítek také laserové ukazovátko, s jehož pomocí přesně zaměřím místo, které má digizvěd „hlídat“. Může to být nora, dutina stromu, kaliště, krmelec nebo vnadiště, u něhož potřebuji zjistit, co a kdy k němu chodí. Různé možnosti nastavení mi umožňují pořizovat snímky v sérii, jednotlivě nebo krátkou videosekvenci. Obraz je zaznamenáván ve formátu JPG na paměťovou SD kartu (kapacita až 4 GB) nebo do vnitřní paměti. Vnitřní paměť má kapacitu 16 MB a v rozlišení 640x480 se na ní vejde 100 snímků, v rozlišení 1024x768 je to 40 snímků nebo 10 snímků v rozlišení 2048x1536. Pokud se rozhodnu pro videosekvenci, je obraz zaznamenáván ve formátu AVI 320x240, přičemž délka jedné videosekvence je 10 sekund. Do vnitřní paměti se vejde devět takových videoklipů. Při upevňování přístroje na strom je potřeba vybírat takový směr snímání, aby přímo do objektivu nesvítilo Slunce. Jakmile čidlo zaznamená pohyb, přístroj udělá snímek. Aby se zabránilo neustálému fotografování v případě, že objekt zůstane před přístrojem delší dobu, lze nastavit počet snímků, které má přístroj udělat na jedno „narušení“ a také doba, za niž má být přístroj opět připraven fotografovat.
Na každém obrázku je zaznamenáno datum, čas, fáze Měsíce a teplota v době pořízení záběru. Teploměr však není příliš přesný a fáze Měsíce jsem nekontroloval. Vzhledem k tomu, že přístroj se vyrábí v USA a nedá se do něj naprogramovat přesná GPS pozice, předpokládám, že fáze Měsíce také grafickému znázornění neodpovídají. Tento drobný nedostatek mi však nevadí. Hlavní předností „digizvěda“ je jeho schopnost po dlouhou dobu sbírat a ukládat informace pro pozdější využití. Výhodou je také možnost pořizovat záběry v noci za použití blesku, na který zvěř nereaguje. V případě používání přístroje v místech, kde by se mohl zábleskem prozradit nenechavcům, lze blesk vypnout a naprogramovat snímání pouze v denní dobu. Na trhu jsou i přístroje, které si v noci svítí neviditelným infrasvětlem, takže je pořizování nočních snímků naprosto neviditelné. Takto vybavené přístroje jsou ale dražší, jejich cena se pohybuje okolo 500 amerických dolarů. Můj přístroj je jeden z nejlevnějších, s cenou kolem 100 dolarů.
V AKCI
První testování digizvěda jsem prováděl v oboře Fláje v Krušných horách, kde mi vyšli velmi ochotně vstříc. Vybrali jsme několik kališť, kam jsme přístroj umístili a přibližně po týdnu jsme stahovali data. Přístroj v průběhu týdne několikrát zachytil různé jeleny i laně. Jeleni se objevovali jak za soumraku nebo za svítání, tak v průběhu dne. V noci kaliště nenavštívili ani jednou. Stejně dobře se mi digizvěd osvědčil třeba při hlídání jezevčí nory.
Vážnějším zájemcům o tuto užitečnou pomůcku doporučuji navštívit internetové stránky www.huntingnet.com/trailcam, kde lze najít řadu dalších snímků pořízených těmito přístroji. Věřte, že digizvěd občas zachytí neuvěřitelné věci! Informace najdete také na internetových stránkách www.camtrakker.com či www.hunting-fishing-gear.com.
Autorovy snímky si můžete prohlédnout na www.fotolovy.cz.