Ještě k pojištění Halali

JUDr. Jan Vebr

Ve Světě myslivosti č. 11/2007 jsem si přečetl články ing. Evy Vávrové, Ph.D., a ing. Jiřího Kamlera, Ph.D., týkající se problematiky pojištění odpovědnosti při výkonu práva myslivosti – tedy ve skutečnosti pojištění nabízené Halali, všeobecnou pojišťovnou, a. s. Napadlo mne, že s pojištěním od Halali je to jako s Járou Cimrmanem. Skutečně existuje, nebo je pouhou fikcí?

Ing. Vávrová zcela technokraticky porovnala pojistné podmínky tří pojišťoven, které na našem trhu nabízejí pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu práva myslivosti a podala svůj právní výklad o pojištění, jenž v podstatě odpovídá principu tohoto pojištění. Při porovnání pojistných podmínek došla k závěru, že pojistné podmínky jsou v podstatě srovnatelné a plně odpovídají požadavkům vyplývajícím ze zákona o myslivosti. Dále již její výklad neodpovídá skutečnosti, přičemž nevím, jestli to není úmysl: „Všechny pojišťovny vylučují z pojistného krytí úmyslně způsobenou škodu.“ A o kus dál: „Za takovou  je považována škoda způsobená úmyslným jednáním nebo opomenutím.“ Tady však již autorka cituje výluku z plnění pouze z pojistných podmínek Halali. U České pojišťovny (ČP) jde o výluku „způsobenou úmyslně nebo úmyslným opomenutím“, u České podnikatelské pojišťovny (ČPP) se plnění „nevztahuje na škodu v důsledku trestné činnosti“ nebo způsobenou „úmyslně“. Ing. Vávrová tedy čtenářům podsouvá pouze formulaci Halali, a to formulaci naprosto vágní a umožňující jakýkoliv výklad (úmyslné jednání nebo /pouhé/ opomenutí nejsou stejné věci). Autorka se tak ovšem dopouští hrubého zkreslení svým závěrem, že pojistné podmínky ČP a ČPP jsou shodné s pojistnými podmínkami Halali. Není tomu tak. Autorka však naopak neuvádí, že ČP a též ČPP mají v základním pojištění – na rozdíl od Halali – i tzv. finanční škody (např. náklady léčení). Ty Halali ve svých pojistných podmínkách sice jako smluvní doplněk povinného pojištění nabízí (čl. 3 odst. 2 Všeobecných pojistných podmínek odpovědnosti 2004), ale přitom toto připojištění neposkytuje. Pojišťovací smlouvu proti finančním škodám s vámi neuzavře. Je naprosto nepochopitelné, že zákon o myslivosti v § 48 neuvádí finanční škody jako povinné, když byl fakticky připravován sekretariátem Českomoravské myslivecké jednoty. Myslím, že finanční škody nebyly do zákona uvedeny s vědomím ředitele pojišťovny Halali ing. Antonína Stibůrka, protože si nedovedu představit, že skuteční autoři zákona Vladimír Broukal, JUDr. ing. Vladimír Čechura a poslanec JUDr. Vojtěch Filip tuto věc s Halali nekonzultovali. K  závěrečnému apelu autorky na nevhodnost vypořádání mimořádného plnění Halali v případě T. D. chci  upozornit, že to navrhl sám ředitel Halali ing. Stibůrek v celostránkovém inzerátu v časopisech Svět myslivosti a Myslivost s datem 5. 1. 2007. Ing. Vávrová tedy měla upozornit především jeho. Mimochodem, u podobného pojištění myslivců v Německu je vylučováno plnění v případě způsobení škody „ve zlém úmyslu“.
Když si článek ing. Vávrové přečte řadový myslivec, který se neorientuje v pojistných podmínkách (na OMS při placení pojistného je do r. 2006 nikdo nikomu neukázal), tak ho napadne: co proti té Halali mají? Vždyť nám to nyní odbornice konečně vysvětlila! Jenže realita je jiná. Ing. Kamler ve svém navazujícím článku jen velmi decentně naznačuje, jak to s praktickým výkonem pojištění u Halali je. Skutečnost je však mnohem horší, protože Halali nejde o poskytování ochrany řadovým myslivcům ve smyslu zákona o myslivosti. Z praxe vyřizování pojistných událostí vyplývá, že pojišťovně jde spíše o hledání důvodů proč neplnit. Mnozí ze čtenářů viděli pořad TV Nova „Nešťastná střela“ (Občanské judo z 28. 10. 2007, ke zhlédnutí na www.nova.cz/tvarchiv/?238d=28.10.2007&238m=d&238p=JUDO&238v=119504). V pořadu se objevilo jasně odmítavé stanovisko ředitele pojišťovny ing. Stibůrka k pojistné události, která se stala panu T. D. Současně však pořad obsahoval jednoznačné stanovisko České národní banky coby dozoru nad pojišťovnami, které postup Halali odsoudilo.
Jiný případ pojistné události se odehrál v Posázaví. Hospodář honebního společenstva se na výstavě v Lysé na Labem připojistil proti úrazu na pětinásobek běžného pojištění. Protože společenstevní honitba, v níž působil, měla převážně lesní charakter, výbor HS se usnesl, že v lese, na dlouhodobě neosázené pasece, bude založeno políčko pro zvěř. Hospodář byl pověřen, aby na vybrané místo dojel s malotraktorem ověřit, zda půjde paseka obdělat. Během myslivecké brigády na uvedeném pozemku však došlo ke smrtelnému úrazu hospodáře. Když se jeho rodina snažila uplatnit pojištění u Halali, pojišťovna to odmítla s odůvodněním, že uživatel honitby (HS) neměl v době práce uzavřenou písemnou smlouvu s vlastníkem lesa ve smyslu § 11 zákona o myslivosti. Došlo prý k porušení zákona o myslivosti, a jak v tisku uvedl ing. Stibůrek: „Závažné porušení zákazů a zákonů hraničící téměř s jistotou, že škoda vždy nastane, takováto protiprávní jednání jsou ve výlukách VPPO 2004 kvalifikována jako úmysl“. Pozůstalí se prý mohou obrátit na soud. Myslivecká brigáda je tedy podle ing. Stibůrka „závažné porušení zákazů a zákonů hraničící téměř s jistotou, že škoda vždy nastane“.  Tento svévolný výklad pojistných podmínek nemá cenu komentovat.
Komentovat se však musí článek ing. Stibůrka uveřejněný v Myslivosti č. 12/2007, nazvaný Televize Nova, týkající se již zmíněného pořadu z cyklu Občanské judo z 28. 10. 2007. Ve všech svých vystoupeních na obranu před kritikou pojištění Halali ing. Stibůrek dokola opakuje svá tvrzení, ale v tomto článku již zcela zastírá pravý stav věcí. Napadá názor ředitelky Odboru vnější komunikace ČNB vyslovený v pořadu, jenž vyzněl tak, že pojištění odpovědnosti podle zákona o myslivosti je koncipováno stejně jako pojištění provozu motorových vozidel – tzv. povinné ručení. Hlavní argument ing. Stibůrka je, že obě pojištění jsou upravena dvěma různými zákony a že pojištění odpovědnosti při provozu motorových vozidel kryje škodní události způsobené úmyslným jednáním. Ředitelka komunikace ČNB tedy podle něho vyjádřila nesprávnou domněnku, totiž to, že princip odškodňování musí být v obou případech – tj. u myslivců i motoristů – stejný. Kromě toho používá citace ze zákona o myslivosti i ze zákona o pojištění odpovědnosti provozu motorových vozidel, které sice odpovídají skutečnosti, ale jejich použití dohromady je logicky nesmyslné a matoucí. Ing. Stibůrek při tom vychází z předpokladu, že řadový myslivec nemá o právní úpravě odpovědnostního pojištění ani potuchu a určitě nebude porovnávat příslušné paragrafy a sledovat, jestli odpovídají skutečnosti nebo zda dávají smysl. Princip odpovědnostního pojištění je však ve všech případech stejný, i když ho upravují různé zákony. Jde zejména o ochranu toho, komu se stane újma. Zákon většinou ukládá pojištění odpovědnosti u činností, při nichž mohou nastat závažné škody. Je to stejné jak u zákona o myslivosti, tak u zákona o provozu motorových vozidel. V podstatě existují pouze dvě odlišnosti:
1.    U odpovědnosti za provoz motorového vozidla musí pojišťovna hradit nejen škodu z nedbalosti, ale i škodu způsobenou úmyslně (pojišťovna má pak nárok na vrácení plnění od toho, kdo škodu spáchal). Podle zákona o myslivosti však pojištění pokrývá pouze škody nedbalostní, vzniklé v důsledku neopatrného chování.
2.    U škody vzniklé při provozu motorových vozidel se může poškozený obrátit přímo na pojišťovnu toho, kdo škodu spáchal, zatímco u pojištění odpovědnosti podle zákona o myslivosti musí poškozený uplatnit škodu na tom, kdo mu jí spáchal, a ten předává jeho požadavek své pojišťovně.
Ing. Stibůrek dovozuje, že nelze analogicky srovnávat pojištění Halali s „povinným ručením“, protože termín „povinné ručení“ navozuje představu, že pojišťovna Halali by měla při vzniku škody okamžitě plnit a teprve poté hledat důvody pro případný regres. Postup Halali je tudíž přesně opačný: pojišťovna nejprve hledá důvody neplnění a většinou je i spolehlivě najde: „Závažné porušení zákazů a zákonů, hraničící s téměř jistotou, že škoda vždy nastane, takováto právní jednání jsou ve výlukách kvalifikována jako úmysl.“ Kdo určuje tato „porušení zákazů a zákonů“? Ing. Stibůrek, který tuto svoji poučku používá ke zneužití všeobecných pojistných podmínek Halali, a zejména k odmítnutí plnění.
Jestliže má být odpovědnostní pojištění podle zákona o myslivosti ochranou zejména poškozeného, kdo na tento postup Halali doplatí? Ten, kdo je u Halali pojištěn a z neopatrnosti způsobil druhému škodu a Halali odmítne pojistnou událost jako úmyslnou.  V případě zcela nemajetného myslivce to však u poškozeného povede k nezhojitelné škodě – nebude jí mít kdo zaplatit, neboť Halali plnění odmítne. Tato běžná praxe Halali je v zásadním rozporu se zákonem o myslivosti, který odpovědnostní pojištění ukládá právě pro ochranu poškozeného.
Výše uvedené může mít velké dopady. Divím se, že např. Vojenské lesy a statky ČR, s. p., platí pojištění svým zaměstnancům u Halali. V honitbách VLS totiž velmi často loví na společných i individuálních lovech cizinci. Vedení VLS si patrně neuvědomuje, co by pro podnik znamenala pojistná událost způsobená jejich zaměstnancem „dobře pojištěnému cizinci“. V takovém případě by totiž mohlo jít o milióny eur a zahraniční soudy by nezajímalo, zda zaměstnanec VLS má či nemá majetek. Náhrada by se týkala VLS! Jenže to platí také o všech uživatelích honiteb. Jestliže myslivecké sdružení pozve na lov cizince a vystaví mu povolenku, případná náhrada škody by byla v konečném důsledku požadována po MS. Za škody přitom odpovídají členové MS svým majetkem. Nevím, jestli si to většina myslivců pojištěných u Halali uvědomuje, ale z přístupu Halali k pojistným událostem, kde i nedbalostní porušení zákonů se považuje za úmysl, vyplývá, že by plnění v podobných případech odmítla. Neznám totiž případ škody způsobené střelnou zbraní, při němž by nebyl nějakým způsobem porušen zákon.
Proč může ředitel pojišťovny Halali takto postupovat? Protože má plný souhlas představenstva Halali (předseda ing. Jaroslav Palas, členové JUDr. Jan Kovařík, ing. Miroslav Kraus), které mu podobné neplnění pojistné události schválí. Ing. Stibůrek má též plnou podporu Myslivecké rady ČMMJ, protože představenstvo Halali je personálně propojeno s členy MR (předseda MR ing. Palas, členové JUDr. Kovařík a ing. Kraus). Je nutné uvědomit si, že vedení ČMMJ nemá na změně přístupu Halali zájem. Je mu jedno, jaké dopady má fungování Halali na řadové členy v případě, že by pojištění potřebovali. Domnívám se, že hospodaření Halali skrývá skutečnosti, které by měly při zveřejnění dohru pro některé bývalé i dnešní funkcionáře ČMMJ, a proto je ředitel ing. Stibůrek současným vedením neodvolatelný. Svůj podíl na tomto stavu mají i okresní myslivecké spolky. V jejich mysliveckých radách mnohde „sedí zasloužilí funkcionáři“, kteří nemohou připustit změny v ČMMJ, protože vědí, že za daný stav (v ČMMJ, Halali a také v Interlovu) nesou svůj díl zodpovědnosti a jakékoliv změny v ČMMJ by nejspíše vedly k personálnímu zemětřesení i na jejich OMS. Na okresním sněmu OMS Písek k problematice pojištění za přítomnosti ing. Stibůrka mě předseda OMS Alois Volf „pro jistotu“ nenechal ani vystoupit v diskusi. A to jsem byl řádným delegátem našeho MS! Mimochodem, OMS Písek na určitém setkání hospodářů vyslovilo „šalamounské“ stanovisko k pojištění: nám Halali vyhovuje, ale kdo chce střílet „rizikově“, ať se „dopojistí“ jinde. Takové zastání řadových myslivců se musí ocenit ...
Jedinou nadějí na změnu pojištění těch myslivců, kteří u Halali zůstávají, je důrazný postup Odboru dohledu nad pojišťovnami ČNB. Jestliže dá zapravdu nejen mému názoru, že praxe pojišťovny Halali je v přímém rozporu se zákonem o myslivosti, že její všeobecné pojistné podmínky nesplňují požadavky na krytí odpovědnostního pojištění myslivců, věci by se měly změnit. Ne, jak píše ing. Stibůrek „... případná nová pravidla budou opět projednána v orgánech ČMMJ a pojišťovny a myslivci si rozhodnou o kvalitě pojištění sami“.  Tak by to nemělo vůbec dopadnout! Změníme pravidla a pojedeme dál ve stejném složení – bez vyvození odpovědnosti. OMS by se měly konečně probudit, protože nesou nejvíce zodpovědnosti na podvodu s kvalitním pojištěním svých členů a měly by odvolat vedení ČMMJ. Ředitel ing. Stibůrek by měl být odvolán ihned. Uvidíme, jak se k věci postaví MR ČMMJ pod vedením ing. Palase. Tedy pokud ČMMJ zveřejní stanovisko Odboru dohledu nad pojišťovnami ČNB. Podle mého názoru tak neučiní, protože pak by vyšla najevo odpovědnost vedení ČMMJ před členskou základnou.
Nevěřím, že se poměry v ČMMJ změní. A nejsem sám –  spolu se mnou je 24 členů  Mysliveckého sdružení Chlumek, jehož jsem členem. K 31. 12. 2007 jsme všichni vystoupili z ČMMJ, protože chceme být pojištěni ve smyslu zákona o myslivosti, a to Halali neposkytuje. Nechceme a nebudeme riskovat. A protože ČMMJ nechce oddělit příspěvek od pojistného, nemáme na vybranou. Že nebudeme sami, dokládá skutečnost, že držitelů zbrojního průkazu skupiny C je podle Ministerstva vnitra ČR 134 tisíc. Členů ČMMJ je necelých 90 tisíc. Není se čemu divit, při současném vedení ČMMJ.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.