Lovit holou srnčí a daňčí zvěř na naháňkách?

Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) vydalo v listopadu loňského roku doporučená opatření, která by měla vést v lesních honitbách k redukci početních stavů spárkaté zvěře (Svět myslivosti č. 12/2007). K opatřením vyplývajícím z § 39 zákona o myslivosti patří doporučení orgánům státní správy myslivosti povolovat na žádost držitele honitby odstřel srn, srnčat, daněl a daňčat na společném lovu. Po zveřejnění výše uvedeného materiálu se na internetových diskusních fórech strhla ostrá diskuse, v níž řada jejích účastníků odsoudila kromě jiného lov holé srnčí a daňčí zvěře na naháňkách jako neetický. Je tomu však skutečně tak? Náš zákon o myslivosti povoluje odstřel holou zvěř jelena lesního, siky japonského a muflona, tyto druhy se u nás na naháňkách běžně loví a nikdo se nad tím nepozastavuje. Jaký rozdíl je mezi nimi a mezi druhy vyjmenovanými v citovaném doporučení? Ve věci odstřelu srn, srnčat, daněl a daňčat jsme se obrátili na čtyři respondenty, jimž jsme položili následující otázku: Povolili byste odstřel holé srnčí a daňčí zvěře na společných lovech?  

Ing. Petr Skočdopole, ředitel Vojenských lesů a statků ČR, s. p., divize Karlovy Vary, a myslivecký hospodář režijní honitby Hradiště (35 446 ha)
Z pohledu člověka odpovědného za veškerou hospodářskou činnost jak v lesnictví, tak v myslivosti u VLS ČR, s. p., divize Karlovy Vary, jsem uvítal možnost lovit holou srnčí zvěř na společných lovech. Po posouzení aktuálního stavu lesa a kvality populace srnčí zvěře v honitbě jsme ji využili již v loňském roce. Důvody, které vedly k tomuto rozhodnutí, jsou následující:
•    stavy srnčí zvěře jsou místy v honitbě vyšší, než je pro les únosné,
•    populace srnčí zvěře je podprůměrné kvality,
•    v lesních porostech v honitbě jsou stovky hektarů nezajištěných kultur,
•    po loňském orkánu Kyrill naroste výměra nezajištěných kultur o dalších 270 ha,
•    v lesních částech honitby je nutné intenzivně lovit holou srnčí zvěř,
•    individuální lov spárkaté zvěře na rozsáhlých plochách kultur a mlazin je složitý a málo efektivní.
První praktickou zkušenost s lovem srnčí zvěře na naháňce jsem získal již v r. 1998 u Bavorských státních lesů, takže doporučení MZe pro mě není něčím novým. Jen mě překvapuje, že bylo vydáno na poslední chvíli a pouze na jednu loveckou sezonu.   
Co se týče lovu samého, dovolím si připojit některé praktické zkušenosti. Odlišit srnu od srnce není v době pořádání naháněk příliš obtížné – od listopadu je již dobře patrná zástěrka, resp. střapec. Někteří srnci v listopadu navíc ještě nemají shozené parůžky. Pro rozeznání srny od srnce je vhodné mít při lovu zbraň se zaměřovacím dalekohledem se zvětšením alespoň 4x (ideální je proměnlivé zvětšení). Důležitým předpokladem je osobní kázeň lovců ochotných ,,odříci si ránu“, pokud nedokáží bezpečně obeznat zvěř. Výhodný je lov při sněhové pokrývce, která umožňuje rychlejší obeznání zvěře. Pro společný lov holé srnčí zvěře jsou vhodné velké obstavené leče nebo naháňka se slíděním, kdy zvěř přichází z větší vzdálenosti, takže „neproletí“ kolem lovce skokem, ale blíží se k němu pomalu a lovec má dostatek času na obeznání jejího pohlaví. Pravděpodobnost, že neukázněný lovec uloví místo srny srnce, je z mého pohledu stejně velká jako riziko, že místo laně střelí průběrného špičáka s lodyhami do výše slechů.
Poznámka na závěr. Ruku na srdce: kolik z myslivců, kteří se denně nesetkávají se zvěří siky japonského a s daňčí zvěří, pozná, že na naháňce v honitbě, kde se oba výše uvedené druhy vyskytují, se k nim blíží laň siky nebo daněla? A pokud uloví danělu, je za to ze zákona zodpovědný vedoucí honu, potažmo myslivecký hospodář, který je v tom však nevinně. Je důležité, že máme možnost lovit holou srnčí a daňčí zvěř na společném lovu. Jestli bude v konkrétní honitbě využita, záleží jen na odborném posouzení příslušného mysliveckého hospodáře. Proto má odpověď na položenou otázku zní: ano, lov holé srnčí a daňčí zvěře na společném lovu bych povolil.  

Mgr. Josef Drmota, spoluautor knihy Srnčí zvěř v našich honitbách
K dané otázce bych se rád vyjádřil pouze zčásti, resp. jen k problematice srnčí zvěře, protože s daňčí mám z praxe jen malé zkušenosti. Nastíněný problém není pochopitelně jednoduchý, ale je-li otázka položena takto striktně, musím rovněž striktně odpovědět, že v případě holé srnčí zvěře bych odstřel na společných lovech nyní v žádném případě nepovolil. Hlavním důvodem pro tento postoj je, kolegové mi snad prominou, skutečnost, že jako myslivci jsme k podobné aktivitě prozatím plošně a bez výjimky nevyzráli. Možná, že budu za toto tvrzení odsuzován, ale pokusím se ho ve stručnosti v několika bodech obhájit.
Jde zejména o to, že odstřel holé zvěře by měl být především průběrným odstřelem. V souvislosti s tím si nedovedu představit, jak budeme podobnou činnost provádět v relativně rychlém sledu událostí probíhajících na společných lovech. I přes možnosti, jako jsou klidné nátlačky či naháňka se slíděním, se obávám toho, že ne všichni si dokážeme odpustit vystřelit na zvěř, která nebude stoprocentně obeznaná, nebo dáme ránu, která nebude plně ve smyslu „myslivecké“ rány ...
Za zamyšlení stojí též problém střelecké zručnosti. Opět ruku na srdce: kolik procent myslivců vystřelí ročně alespoň dvě či tři kulové rány na cíl v pohybu? Domníváme se snad, že to postačuje? Vezmeme-li v úvahu „velikost“ srnčí zvěře a ráže kulových zbraní používané obecně k lovu, je efektivita špatně umístěného zásahu zřejmá ...
V potaz musíme vzít také fakt, že společné lovy na holou zvěř dávají až příliš velký prostor pro řešení plnění plánu lovu v samém konci zákonem stanovené doby lovu. Tedy v období, kdy by zvěř měla být v klidu, aby zbytečně neplýtvala energií.
Společný lov je efektivní. Otázkou však zůstává, kde leží hranice mezi kvantitou a kvalitou jeho výsledku. Hledáme-li řešení, hledejme jej v dostupných možnostech – využijme bezezbytku dobu individuálního lovu holé zvěře (včetně měsíců září a října!), věnujme mu dostatek pozornosti a nebudeme v případě srnčí zvěře nuceni řešit podobné polemiky.

Ing. Petr Ziegrosser, bývalý vedoucí střediska myslivosti Lesní správy Lány Kanceláře prezidenta republiky ČR
Ano! Mám dlouholeté zkušenosti s lovem holé daňčí zvěře na naháňkách se slíděním a mohu tento způsob lovu jen doporučit. Nejenže umožní rychle snížit stavy holé zvěře, ale je to i způsob lovu napomáhající dlouhodobě udržovat normované stavy. V Německu se již léta s úspěchem loví holá srnčí na společných lovech. Proč to u nás nepovolit? Při konzervativnosti českých myslivců se stejně nebude srnčí holá na společných lovech střílet a
její stavy budou dále narůstat. Ale ti myslivečtí hospodáři, kteří chtějí zodpovědně řešit škody působené zvěří a snižovat její početnost a leží jim na srdci stav lesa, získají zákonnou možnost v krátké době dosáhnout svého cíle.

Ing. Jiří Janota, ředitel Vojenských lesů a statků ČR, s. p., divize Mimoň, a myslivecký hospodář režijní honitby Ralsko (21 345 ha)
Naše organizace v uplynulých dvou letech opakovaně požádala orgán státní správy o udělení výjimky pro lov daňčí zvěře na naháňkách vzhledem k nutnosti snížení stavů v určitých oblastech Ralska, kde hrozilo reálné nebezpečí vzniku škod způsobených zvěří kvůli její koncentraci v některých lokalitách v zimním období. Nejsem velkým příznivcem odstřelu zvěře na naháňkách, ale jiné východisko nebylo, pokud jsme chtěli splnit stanovený plán lovu a zabránit vzniku škod v lesních porostech.
Myslivost je v posledních letech pod velkým komerčním tlakem a v některých honitbách je nabízen poplatkový lov na naháňkách. Samozřejmě je potřeba uspokojit zájemce o tento lov, a to jak počtem, tak druhovou pestrostí zvěře. Držitelé těchto honiteb budou proto legalizaci lovu holé srnčí a daňčí zvěře podporovat. V některých evropských státech se zvěř nakupuje, aby byla následně vypuštěna do honiteb pro uspokojení lovecké klientely. Nevím, zda je to směr, kterým by se naše myslivost měla ubírat.
Žádost o povolení lovu zvěře daňčí a srnčí na naháňkách předkládá orgánu státní správy držitel honitby a záleží pouze na něm, zda se pro to rozhodne. Pokud se někdo pozastavuje nad udělením této výjimky, bylo by zajímavé vědět, proč neodsuzuje zákonem povolený lov holé zvěře jelení, mufloní nebo sika. Spíše se zamýšlím nad tím, proč nebyl lov holé daňčí a srnčí zvěře povolen již při schvalování zákona.
Jsem pro povolení lovu zvěře daňčí i srnčí na naháňkách, ale každý hospodář by se měl zamyslet nad tím, zda je tento způsob lovu v „jeho“ honitbě nutný.     
Pokud pomineme naháňku na zvěř jako společenskou událost, může být pro někoho lov daňčí zvěře na společném lovu možná větším zážitkem, než čekání u hromady navezeného krmení.      
Lov hole srnčí zvěře na naháňkách by však měl být omezen do 15. 11., aby nedošlo k odstřelu srnců. Někteří již mohou mít po tomto datu shozené parůžky.