Oborní chovy v Ústeckém kraji

Ing. David Vaca, Ph.D.

V uplynulých letech jsme na stránkách Světa myslivosti přinesli profily téměř 70 oborních chovů z naší republiky. Od tohoto čísla se budou v rubrice Naše obory objevovat přehledy obor v jednotlivých krajích ČR. Začínáme Ústeckým krajem, kde jich v současné době existuje sedm – tři v okrese Chomutov a po jedné v okresech Louny, Most, Teplice a Litoměřice.

Fláje
Největší a nejvýznamnější oborou Ústeckého kraje je Flájská obora. Rozkládá se v horské přírodě s drsnými klimatickými podmínkami a se sníženou úživností stanovišť na náhorní plošině Krušných hor nedaleko státní hranice s Německem nad Litvínovem (okr. Most).
Vznik obory je spjat s rodem Valdštejnů, kteří na začátku 60. let 18. století postavili na svém panství Horní Litvínov nedaleko krušnohorské obce Český Jiřetín lovecký zámeček, jemuž dali jméno Lichtenwald. V následujících letech spatřila světlo světa i obora určená k chovu jelení zvěře. Přesnější písemné zprávy o ní pocházejí až z r. 1848. Již tehdy šlo o rozsáhlou oboru s výměrou 3760 ha a chovem přibližně 650 ks jelení zvěře krušnohorského původu, doplněného dovezenými jeleny wapiti, patrně kvůli dosažení větších trofejí. Během následujících desetiletí obora prošla mnoha změnami výměr a obdobími různých chovatelských pokusů. Stavy zvěře zdecimovala I. světová válka a jen úsilím lesního personálu nedošlo k úplnému vystřílení obory. V r. 1923 oboru převzal čs. stát a předal ji do správy ministerstva zemědělství. V druhé polovině 70. let a poté v letech 1988–90 proběhly generální opravy oplocení a výměra obory se postupně stabilizovala na dnešních 1980 ha. Obora Fláje s chovem jelena lesního je režijní honitbou LČR, Lesní správy Litvínov.
Převážná část obory leží na „náhorním platě“, které se směrem na sever svažuje ke stejnojmenné údolní nádrži. Vodní hladina je na úseku dvou kilometrů přírodním „plotem“, zbytek obory odděluje od okolních volných honiteb dřevěné oplocení. V jihozápadní části přechází náhorní plošina v Šumenské údolí s relativně zachovalými bukovými porosty středních a starších věkových tříd. Nevyšším bodem obory je Loučná s 956 m n. m., průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 800 m.
Současné normované stavy jelení zvěře na úrovni 300 ks jsou v posledních letech překročené, což správa obory řeší zvýšeným odstřelem především holé zvěře. Pokud jde o bodovou hodnotu trofejí, nejlepší flájští jeleni dnes dosahují na stříbrné medaile, k bodové hodnotě zpravidla do 200 b. CIC. Rekordní jelen z Flájí (230,49 b. CIC) byl uloven v r. 1982. Nejvýznamnější trofeje z posledních let: 212,87 b. CIC (2007), 206,31 b. CIC (2005), 200,11 b. CIC (2006).
Zajímavostí obory je výskyt tetřívka obecného.
Více informací o flájské oboře bylo publikováno v článku ve Světě myslivosti č. 12/2002.

Červený Hrádek
V druhé polovině 19. století dal šlechtický rod Buquoyů postavit poblíž svého zámku Červený Hrádek nad městem Jirkov (okr. Chomutov) na úpatí Krušných hor oboru k chovu daňčí a zřejmě i jelení zvěře.
Obora navazovala na zámecký park. V r. 1898 získal červenohrádecký velkostatek rod Hohenlohe, jehož příslušníci oboru o dva roky později zrušili kvůli poškozenému oplocení. Po druhé světové válce byl velkostatek zkonfiskován na základě Benešových dekretů a jeho lesní část přešla pod správu státních lesů.
V r. 1986 bylo rozhodnuto o výstavbě nové obory, která byla uznána v listopadu 1989 pod názvem Červený Hrádek. Její hranice kopírovala podstatnou část hranic původní buquoyské obory, zámek do ní však již začleněn nebyl. Držitelem obory jsou dnes Lesy České republiky, s. p., LS Litvínov. V době přípravy tohoto článku bylo vypsáno výběrové řízení na její pronájem.
Obora se rozkládá v těsné blízkosti města Jirkov v podhorské části lesní oblasti Krušné hory. Terén je v téměř celé oboře svažitý a členitý, nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 345–575 m. Celková výměra obory je 281,47 ha, z čehož připadá 70 % na les. Složení lesních porostů je pro oborní chov příznivé – převažují v nich listnáče. Zajímavým krajinotvorným prvkem obory je její část poblíž zámku, která má charakter anglického parku.
V oboře je chována daňčí a mufloní zvěř poměrně dobré kvality: v r. 1993 byl v oboře uloven daněk s trofejí o bodové hodnotě 189 b. CIC, v r. 1994 daněk se 187 b. CIC. Ke konci r. 1995 byl uloven daněk s hodnotou trofeje 207,10 b. CIC, což je dosavadní rekord obory. V současnosti dosahují nejsilnější daňci trofejových hodnot do 190 b. CIC. Trofeji nejsilnějšího berana bylo naměřeno 223 b. CIC (uloven v r. 1997).
Samostatný článek o oboře Červený Hrádek vyšel ve Světě myslivosti č. 8/2005.

Úbočí
Jednou z „mladých“ obor Ústeckého kraje je obora Úbočí. Byla založena v r. 2003 na převážně zemědělské půdě poblíž krušnohorské obce Výsluní (okr. Chomutov).
Jak vyplývá z názvu, obora se rozkládá na svahu Krušných hor, nadmořská výška se pohybuje od 620 do 780 m. Celková výměra honebních pozemků začleněných do obory je 120 ha, z toho tvoří 104 ha zemědělská půda, 7,7 ha lesní půda, 0,3 ha vodní plochy a 8 ha ostatní plochy. Držitelem obory je Honební společenstvo Úbočí u Výsluní II, uživatelem Myslivecké sdružení Úbočí Kýšovice.
Pro oboru je stanoven normovaný stav 60 kusů daňčí a 60 kusů jelení zvěře. V oboře dosud nebylo dosaženo významných trofejí.

Javor
Třetím oborním chovem z okresu Chomutov je obora Javor. Byla postavena v r. 1985 z prostředků někdejšího Státního statku Chomutov u hranice Vojenského výcvikové prostoru Hradiště poblíž obce Okounov. Držitelem obory je Honební společenstvo Okounov, uživatelem ing. Milan Doležal.
Obora se rozkládá na pravém břehu řeky Ohře na okraji Doupovských vrchů. Terén je kopcovitý, dominantu tvoří vrch Javor, který dal oboře jméno. Celková výměra je 99 ha, z toho tvoří 58 ha zemědělská půda, 32 ha lesní půda, 2 ha vodní plochy a 7 ha ostatní plochy.
Lesní porosty, převážně listnaté, pokrývají předeším vrch Javor. Na svazích na les navazují enklávy luk a pastvin.
Obora slouží k chovu mufloní a daňčí zvěře. Hlavním druhem je muflon, jehož normovaný stav je 120 kusů. Základem chovu se stala zvěř dovezená v r. 1985 ze Zaječin a z Opatova. Daňčí zvěř je doplňkovým druhem s normovaným stavem 35 kusů. Do obory byli v r. 1988 vysazeni daňci z Jabkenic a později z chovu v Čejči.
Bodové hodnoty trofejí byly v oboře nejvyšší v prvním desetiletí její existence. Trofeje silných beranů tehdy dosahovaly běžně 225 b. CIC, nejsilnějších přes 230 b. CIC. V současné době se bodová hodnota toulců nejsilnějších kusů pohybuje do 220 b. CIC. Daňčí zvěř je průměrné kvality.
    
Dvojhradí
Jihozápadně od obce Dubí, resp. její části Mstišov (okr. Teplice), dal v r. 1703 kníže František Clary-Aldringen postavit pro svoji manželku, přezdívanou Tupperle, zámeček s půdorysem osmiúhelníku. Kolem osmiboké patrové budovy s ochozem, obklopené malým vodním příkopem, byla zřízena obora. Zámeček byl pojmenován Tuppelburg podle kněžny Clary-Aldringen, v češtině se ujal název Dvojhradí. Dnešní podobu získal v r. 1795. V té době se stal oblíbeným výletním místem lázeňských hostů z Teplic, mezi nimiž byli údajně i Johann Wolfgang Goethe či Ludwig van Beethoven.
Na konci 2. světové války byla obora zničena. Díky Severočeským státním lesům Teplice, s. p., proběhla v r. 1974 rekonstrukce zámečku, kolem nějž byla nově vybudována obora o výměře 19 ha. Držitelem obory pojmenované Dvojhradí jsou Lesy České republiky, s. p., LS Děčín, uživatelem Alena Nováková.
Obora se rozkládá pouze na lesní půdě (v porostech převládají listnáče – dub, olše, bříza) a dnes je v podstatě zooparkem, hojně navštěvovaným veřejností. Zámeček slouží jako výletní restaurace. Středem obory probíhá stezka, po jejíchž stranách jsou oddělené „výběhy“ pro chované druhy zvěře, kterými jsou jelen lesní, sika Dybowského, daněk evropský, srnec obecný či prase divoké. Zvěř se zpravidla neloví, je odchytávána a prodávána dalším chovům.

Rokyta
Na Žatecku, ve známé chmelařské oblasti, byla v r. 1969 poblíž obce Nečemice uznána obora pro chov mufloní a daňčí zvěře. V dalších letech se postupně zvětšovala její výměra z 80 ha až na současných 95,6 ha a v r. 1978 byla obora přejmenována na Rokytu podle nedaleko stojící hájenky. Držitelem obory Rokyta jsou Lesy České republiky, s. p., LS Žatec, uživatelem Občanské sdružení Žatecká Diana.
Obora se rozkládá v suché a teplé oblasti Rakovnicko-kladenské pahorkatiny v nadmořské výšce 370–450 m. Terén v oboře je členitý, zejména v jihozápadní části najdeme jak táhlé svahy, tak prudké rokle a strže. Většinu honební plochy tvoří lesní porosty (87,3 ha), v nichž převažují jehličnany. Mezi jehličnatými dřevinami má nejvyšší zastoupení smrk, mezi listnatými dub.
Hlavním druhem zvěře v Rokytě jsou mufloni (kmenový stav 70 kusů). Prvními obyvateli obory se stala zvěř získaná z obory Lány, z honiteb Lesního závodu Litoměřice, Mysliveckého sdružení Těchlovice a z dalších míst. Tento kmen byl na počátku 80. let nahrazen kvalitnější zvěří z obor Klentnice a Opočno a ze Zaječin, což přineslo významné trofeje: 1991 – 214,50 b. CIC; 1994 – 223,50 b. CIC; 1995 – 229,75 b. CIC; 1996 – 226,25 b. CIC. Dosud nejsilnějším toulcům bylo naměřeno 238,25 b. CIC (1999).
K muflonům byla v 70. letech jako doplňkový druh vysazena daňčí zvěř (aktuální kmenový stav 26 kusů). Její kvalita je průměrná, dosud nebylo dosaženo významných trofejí.
Samostatný článek o oboře Rokyta byl zveřejněn ve Světě myslivosti č. 3/2007.

Krásná
Nejmladší z obor Ústeckého kraje leží na jihozápadním okraji Českého Středohoří západně od města Lovosice. Její zakladatelé ji pojmenovali Krásná podle nedaleké obce.
Obora vznikla v r. 2004 oplocením 106 ha honebních pozemků, převážně ovocných sadů, kolem čedičového vrchu Plešivec (477 m n. m.). Většinu její výměry sice pokrývají různé stromové a keřové porosty, ale „úředně“ vedeného lesa (s převahou dubu a jasanu) je pouze 5 ha. Vlastníkem obory je ing. Jan Fiala, uživatelem Myslivecké sdružení Obora Krásná.
Členité svahy Plešivce jsou hustou džunglí tvořenou křovinatým porostem (růže šípková, bez černý, svída atd.), zbytky hrušňových a jabloňových sadů a mlazinami samovolně vzniklými z náletu různých listnatých dřevin. Zvěř má na těchto plochách výborné potravní podmínky.
V oboře je chován jelen lesní, kmenový stav je 46 kusů. Uživatel každý rok doplňuje stav jedním nebo dvěma jeleny zakoupenými v Rakousku.
Uživatel věnuje velkou pozornost výživě zvěře. Již popsané výhodné přirozené potravní podmínky „vylepšuje“ předkládáním několika typů granulí vlastní receptury, rozdělenými podle ročního období, resp. nutričních potřeb zvěře. Ta se může pást jak ve starých sadech, tak na 10 ha udržovaných luk a dalších 5 ha zvěřních políček.
Kvalitní původ zvěře a dobré potravní podmínky se odrážejí v bodové hodnotě trofejí. Nejsilnější trofeje obory Krásná: 210,12 b. CIC (2004), 198,36 b. CIC (2005) a 196,61 b. CIC (2006).

Zaniklé obory
Při studiu historie Ústeckého kraje bychom narazili na velké množství zaniklých obor, které byly zpravidla součástí majetků šlechty. V tomto článku si připomeneme pouze dva oborní chovy.
První obora, z hlediska významu důležitější, existovala v letech 1928–1945 na Děčínském Sněžníku a proslavila se chovem jelení zvěře. Hybridizací nepříbuzné zvěře a jejím intenzivním krmením se v této oboře podařilo dosáhnout na svou dobu obrovských trofejí.
Druhá obora, o níž se zmíníme, zanikla teprve nedávno – v r. 2003. Nesla název Brandov a jejím držitelem byly Lesy České republiky, s. p. Tato obora, uznaná v r. 1989, měla výměru 91,3 ha, rozkládala se u krušnohorské obce Brandov (okr. Most) a sloužila k chovu černé zvěře. Zbraně nejsilnějšího kňoura, který v ní byl uloven, mají hodnotu 125,6 b. CIC.
V příštím čísle: Oborní chovy v Pardubickém kraji.