Srnčí monstra z Anglie
Ing. Karel Klusák
Na světové výstavě loveckých trofejí v Plovdivu v r. 1981 vzbudila pozornost trofej srnce, jehož ulovil major Peter Baillie, tehdejší předseda British Deer Society (Britská společnost pro jelenovité), v hrabství Hampshire v Anglii. Trofej byla pozoruhodná mimořádně velkou hmotností a neobvyklými lebečními kostmi. Pučnice a celá horní část lebky byly totiž mimořádně zbytnělé a bylo zřejmé, že obvyklá srážka 90 g, která se podle hodnotitelské metody CIC používá pro stanovení čisté hmotnosti trofeje, zdaleka nebude stačit.
Hodnotitelská komise v Plovdivu došla k závěru, že na trofej nelze plně uplatnit metodu CIC pro hodnocení srnčích trofejí, označila ji za abnormální a vyloučila z hodnocení. Kenneth Whitehead, předseda komise CIC pro hodnocení trofejí a uznávaný odborník na jelenovité, proti verdiktu protestoval a poukazoval na to, že parůžky tohoto srnce jsou normální a že chyba je spíše v hodnotitelské metodě. Navrhoval změnu v hodnocení srnčích trofejí, která by spočívala ve vyjmutí hmotnosti z hodnocení srnčích trofejí. Komise CIC však jeho protest a návrh zamítla. Trofej byla přesto obodována a získala 238,55 b. CIC (čistá hmotnost 1032 g, objem 404 cm3), což by tehdy byl nový světový rekord. Protože však byla označena za abnormální, byla z evidence nejsilnějších světových trofejí vyřazena. Svou bodovou hodnotou by ještě dnes zaujímala třetí místo ve světovém žebříčku srnčích trofejí ...
BAILLIE MONSTER
Podobných abnormálních trofejí, označovaných jako „Baillie Monster“ nebo „Bailliesque“ podle příjmení lovce první takové trofeje, se v Anglii vyskytlo více. Richard Prior jich ve své knize The Roe Deer (Srnčí zvěř) v letech 1974–1994 uvádí celkem 15. Nejvíce – šest – se jich objevilo v r. 1991. Sedm trofejí mělo hmotnost nad 800 g, přičemž hmotnost nejtěžší činila 1175 g, a to při seříznuté lebce! Všechny trofeje pochází z hrabství Hampshire, Wiltshire, Berkshire a Dorset v jižní Anglii, západně a jihozápadně od Londýna. Většina těchto trofejí má atypicky silnou též dolní polovinu lodyh parůžků, takže objem parůžků je vysoký – 404 cm3, 380 cm3 apod. Pro srovnání – bývala světová rekordní srnčí trofej ze Švédska z r. 1982 (246,90 b. CIC) má hmotnost 875 g a objem 435 cm3, např. nejsilnější srnec světa z Maďarska (228,68 b. CIC) má hmotnost 766,5 g a objem 398,5 cm3! Objevila se však i trofej srnce (lovec G. Lewis), která má zcela normální parůžky, ale jeho pučnice jsou abnormálně zbytnělé, takže ji Richard Prior zařadil mezi Baillieho monstra.
Bodové hodnoty šesti Baillieho monster překročily hranici 200 b. CIC: 1. P. Baillie – 238,55 b. CIC, 2. J. Pilkington – 236,25 b. CIC, 3. M. Bundy – 228,78 b. CIC, 4. P. Dalton – 222,93 b. CIC, 5. S. Whitefield – 214,88 b. CIC, 6. D. Andreas – 203,22 b. CIC (850 g).
Z celkem 15 Baillieho monster bylo 10 uloveno a pět pocházelo z uhynulých kusů. Mezi úhyny byl jeden paličkáč a též srna s abnormálními lebečními kostmi a pučnicemi (kompletní přehled Baillieho monster uvádíme v připojené tabulce).
PŘÍČINA DOSUD NEOBJASNĚNA
Richard Prior pátral po příčině vzniku Baillieho monster. U prvního případu byla vyslovena domněnka, že původcem neobvykle zbytnělé lebky by mohl být nádor v blízkosti hypofýzy. Problém spočíval v tom, že nebyl k dispozici „čerstvý materiál“, který by bylo možné předložit k patologickému vyšetření. Vhodný materiál se podařilo získat teprve v r. 1991. Richard Prior dal srnce vyšetřit týmem patologů Royal College, avšak ti u něho nezjistili ani nádor u hypofýzy, ani jinou patogenní příčinu, která by mohla mít vliv na neobvyklé zbytnění lebečních kostí. Příčina vzniku Baillieho monster tak zůstává neobjasněna. Zpracováno s pomocí publikace Richarda Priora „The Roe Deer“ (1995). V příštím čísle: Rekordní srnci z Anglie.