Sušeným mlékem proti škodám působeným zvěří
Sušeným mlékem proti škodám působeným zvěří
Škody působené zvěří jsou problém, s nímž se potýkají lesníci v mnoha částech světa. Základním nástrojem k řešení je dosažení odpovídajících stavů zvěře. Regulace její početnosti však naráží na řadu překážek a nedaří se ani tam, kde jsou práva vlastníků pozemků a jejich vymahatelnost chráněny mnohem lépe než u nás. Proto se pozornost zaměřuje na nejrůznější metody zajišťující ochranu odrůstání dřevin.
Významné jsou repelenty omezující okus ošetřených částí dřevin zvěří. Na tyto přípravky jsou kladeny přísné požadavky – kromě příznivé ceny musí mít maximální a dlouhodobé odpuzovací schopnosti, nesmí negativně působit na růst dřevin či lesní ekosystémy atd. Na trhu je řada přípravků vyrobených z různých látek, které mechanicky, pachově, chuťově a opticky působí na zvěř. Stále se však hledají nové a účinnější prostředky.
Se zajímavým nápadem přišli výzkumníci z národního centra pro výzkum zvěře ve Fort Collins, USA. Zjistili, že jako repelent lze použít různé druhy sušeného mléka. Nápad vznikl na základě poznání, že zvěři nechutnají bílkoviny s obsahem methioninu. Proto výzkumníci vyzkoušeli reakce zvěře na celkem šest různých produktů s bílkovinami (sojová mouka, vaječný bílek, mléčná bílkovina, hydrolyzovaný kasein aj.). Přípravky v práškové formě aplikovali poněkud netradičně tak, že chráněné porosty postříkali lepidlem využívaným v zemědělství a mokré rostliny okamžitě posypali testovanou látkou. Všechny testované přípravy měly určitý repelentní efekt, přičemž po zhodnocení účinnosti a dalších vlastností byl jako nejlepší vybrán hydrolyzovaný kasein (vysrážená mléčná bílkovina – pozn. red.), který má příznivou cenu a dobrou smáčivost ve vodě. Proto se jej podařilo smíchat s vodou pro aplikaci postřikem. Dostatečně účinná byla 8–12% směs hydrolyzovaného kaseinu s vodou s přídavkem 0,26 % lepidla na bázi latexu. Takto připravený repelent přinesl při dobré účinnosti přibližně poloviční úsporu nákladů oproti běžně používaným repelentům. Možná by stálo za to i u nás ověřit použitelnost tohoto produktu k ochraně lesních kultur.
Podle HortScience, 6/2005 a WJAF, 2/2006, zpracoval ing. Jiří Kamler, Ph.D.
Škody působené zvěří jsou problém, s nímž se potýkají lesníci v mnoha částech světa. Základním nástrojem k řešení je dosažení odpovídajících stavů zvěře. Regulace její početnosti však naráží na řadu překážek a nedaří se ani tam, kde jsou práva vlastníků pozemků a jejich vymahatelnost chráněny mnohem lépe než u nás. Proto se pozornost zaměřuje na nejrůznější metody zajišťující ochranu odrůstání dřevin.
Významné jsou repelenty omezující okus ošetřených částí dřevin zvěří. Na tyto přípravky jsou kladeny přísné požadavky – kromě příznivé ceny musí mít maximální a dlouhodobé odpuzovací schopnosti, nesmí negativně působit na růst dřevin či lesní ekosystémy atd. Na trhu je řada přípravků vyrobených z různých látek, které mechanicky, pachově, chuťově a opticky působí na zvěř. Stále se však hledají nové a účinnější prostředky.
Se zajímavým nápadem přišli výzkumníci z národního centra pro výzkum zvěře ve Fort Collins, USA. Zjistili, že jako repelent lze použít různé druhy sušeného mléka. Nápad vznikl na základě poznání, že zvěři nechutnají bílkoviny s obsahem methioninu. Proto výzkumníci vyzkoušeli reakce zvěře na celkem šest různých produktů s bílkovinami (sojová mouka, vaječný bílek, mléčná bílkovina, hydrolyzovaný kasein aj.). Přípravky v práškové formě aplikovali poněkud netradičně tak, že chráněné porosty postříkali lepidlem využívaným v zemědělství a mokré rostliny okamžitě posypali testovanou látkou. Všechny testované přípravy měly určitý repelentní efekt, přičemž po zhodnocení účinnosti a dalších vlastností byl jako nejlepší vybrán hydrolyzovaný kasein (vysrážená mléčná bílkovina – pozn. red.), který má příznivou cenu a dobrou smáčivost ve vodě. Proto se jej podařilo smíchat s vodou pro aplikaci postřikem. Dostatečně účinná byla 8–12% směs hydrolyzovaného kaseinu s vodou s přídavkem 0,26 % lepidla na bázi latexu. Takto připravený repelent přinesl při dobré účinnosti přibližně poloviční úsporu nákladů oproti běžně používaným repelentům. Možná by stálo za to i u nás ověřit použitelnost tohoto produktu k ochraně lesních kultur.
Podle HortScience, 6/2005 a WJAF, 2/2006, zpracoval ing. Jiří Kamler, Ph.D.